Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
To nemusím mít puštěnej ani OOo(uvažuju o Koffice, protože OOo je nenažranej(pouští se mi 35s(30s))). Když chci v Gimpu upravit fotku, tak mám nervy v kýblu, jak stále jen čekám. KAT jsem dávno odinstaloval. Při instalaci jsem vybral "balíčky pro workstation". Ze serverových služeb jsem si nainstaloval Sambu, kterou používám. Zdá se mi nenormální, aby můj Mandriva 2006 Linux byl takhle líný. Předtím jsem měl Mandrivu 2005 LE a ta běhala mnohem rychleji. Na stejným stroji mám i Win XP. Když pracuju v Linuxu, tak 60% mý práce v KDE strávím koukáním na kurzor přesýpacích hodin.
Dokonce i prohlížení www stránek mi jede asi 10krát pomaleji než ve win. Ve win to frčí jako vítr. Přitom stahování dat docela valí, tak jak má. Mám 512kbps. Zkoušel jsem opakovaně měřit v IceWM v Konqueroru a načtení třeba www.zive.cz trvalo 15s. V Opere 20s. Firefox 17s.
Přihlašování na mail na seznamu většinou pod půl minuty nešlo. V Lynxu za 10s. Otevření stránek jako www.root.cz trvá průměrně 15s. Otevření seznamu asi 5s a google 2s. V KDE je to asi o 30% horší. Zdá se mi, že když někdy podruhý kliknu na odkaz, tak se teprve začne otevírat.
Měřil jsem rychlost stahování ve Win: 515kbps Z Netu stahuju v klidu 60KB/s.
Ve win(Mozilla) se mi seznam otevře za 0,5s, google během mrknutí.
Stránky jako www.zive.cz nebo root do 2s. Přihlášení na email na seznamu za 6s.
Nevíte, kde dělám chybu?
Rozdělení disku:
/dev/hda1 9,3GB /mnt/win_c (Windows XP) FAT32
/dev/hda5 2,9GB / root EXT3
/dev/hda7 547MB swap Linux swap
/dev/hda8 5,8GB /home domovský adr. EXT3
/dev/hda6 9,3GB /mnt/win_d SKLAD FAT32
Podotýkám, že jsem začátečník.
Takhle pomalu mi Mandriva 2006 neběhala ani na 128MB a 1,1 GHz.
Pokud by se pomalu pouštěla jen nějaká aplikace, je možné zapátrat. Například Firefox byl volán při klepnutí jako mozilla firefox a ne jako (správně) mozilla-firefox, což hodně zpomalovalo. Pokud je to pomalé všechno, koukl bych se, jak systém nadetekoval hw, a co píše v logu. Pouštějte ty programy z konzole, ať vidíte, co to píše.
Ovšem start Oo žádnej fofr stejně nebude.
Když už mne taky potká snížená odezva, tak koukam do htopu v konzoli, cože mi to tam tak silně projevuje svou existenci, dost často tam najdu kded a to je prej část Xek, čili s tim nehnu? V tom případě , pokud fakt mne to štve, tal restartuju Xka a mam na chvíli pokoj.
P.S. mam 1.5GB ram a je to DOST poznat, co do cache mam na disku s 5400 otačkama větší výkon, než na disku s 7200 otáčkama a 512 MB ram 
kded = KDE Daemon. Zajišťuje kontrolu nad připojenými zařízeními, případně ti oznámí jaký přibylo (jako XP), dále cookies v Konqueroru fungují díky tomu, khotkeys, KNemo kompletně a KMLDonkey (stará se o jádro, mlnet) ... no a další moduly...
Tiskni
Sdílej: