Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
example.com. Když pak bude nějaký počítač chtít vědět, jakou IP adresu má host.example.com, nebo kam má posílat poštu pro example.com, zeptá se práve tohoto serveru (ať už master nebo slave, primární nebo sekundární).
Úplně jiný případ je, když "něco upravím např. na www.domeny.cz, šíří se to internetem"… V tomhle případě jde o to, jak překládá DNS jméno počítače na IP adresu libovolný počítač. Jsou dvě možnosti – 1. počítač má nastaven nějaký jiný "DNS server", který to udělá za něj; nebo za 2. počítač je dost chytrý na to, aby si to zjistil sám. Počítač z případu 1) se ptá případu 2), takže se omezím jen na něj.
V tomto případě má počítač seznam tzv. kořenových nameserverů, které mají seznam všech počítačů, které spravují domény první úrovně. Takže onen "chytrý" počítač se zeptá nějakého kořenového serveru "který server spravuje doménu .com?" A dostane se mu odpovědi "má to nastarost počítač X". Náš "chytrý" počítač se zeptá počítače X "kdo spravuje doménu example.com?" Dostane se mu odpovědi – počítač Y. Konečně se zeptá počítače Y "jakou adresu má počítač host.example.com?" "Chytrý" počítač dostane odpověď "je to 10.0.0.1" a je spokojen, případně to řekne dál hloupému počítači (č. 1). Ve skutečnosti je to trochu složitější, ale to až jindy.
Případ počítače 1 je to, co se nastavuje jako DNS server v parametrech TCP/IP ve Windows. Nebo je to to, co se píše za nameserver do souboru /etc/resolv.conf. Onen "chytrý" počítač je naopak právě ona "DNS cache", což může být také bind. Cache pro to, že se neptá pokaždé znova, ale určitou dobu si odpovědi pamatuje.
Takže odpověď na vaši otázku: při změně se záznamy nikam dál nešíří (jenom to tak vypadá), ale když se na tento záznam někdo zeptá, zpravidla se to někde po cestě uloží do nějaké cache.
Nechci vyvolávat žádný flamewar, ale pokud chcete pochopit, jak funguje DNS, doporučuji alternativu bindu – djbdns. To je balík, který obsahuje DNS server i DNS cache, ale je jednoduchý a má čistý návrh (jak je u DJB zvykem). Je tam i spousta dobrých popisů všeho možného okolo DNS.
rndc dumpdb -cache dumpne cache do souboru (na debianu /var/cache/bind/named_dump.db)
Tiskni
Sdílej:
