Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
(EE) Failed to load module "glx" (a required submodule could not be loaded, 0) (EE) Failed to load module "nvidia" (module does not exist, 0) (EE) No drivers available. Fatal server error: no screens foundtrosicku to nechapu, protoze pri vypisu lsmod system rika, ze nvidia ovladac je nahrany... nevite nekdo co s tim??
make[4]: *** [/tmp/selfgz4819/NVIDIA-Linux-x86-1.0-7174-pkg1/usr/src/nv/os-i nterface.o] Error 1 make[3]: *** [_module_/tmp/selfgz4819/NVIDIA-Linux-x86-1.0-7174-pkg1/usr/src /nv] Error 2 make[2]: *** [modules] Error 2 NVIDIA: left KBUILD. nvidia.ko failed to build! make[1]: *** [module] Error 1 make: *** [module] Error 2 -> Error. ERROR: Unable to build the NVIDIA kernel module. ERROR: Installation has failed. Please see the file '/var/log/nvidia-installer.log' for details. You may find suggestions on fixing installation problems in the README available on the Linux driver download page at www.nvidia.com.
Zdravim Dufam ze vzhladom na datum je to este ako-tak aktualne. Prave doma riesim ten isty problem ako vy. Treba mat nainstalovane nvidia-glx-legacy , nvidia-kernel-legacy-source. V debiane testing su to spominane verzie 7174. Dalej su potreba kernel headers k danemu jadru ALEBO kernel source , pomocou jednej z tych veci sa preklada modul nvidia. To by malo byt vsetko. Problem je ze na jadre z netinstall (2.6.15-1-486) nvidia nabehne a funguje normalne , ale po restarte mi uz vobec nenabehne (zostane cierna obrazovka, bez chybovej hlasky). Na novom jadre 2.6.17.6 mi nechce zase vobec zkompilovat ovladace pre nvidiu. Ak ste na nieco za ten cas dosli , prosim napiste to .
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-8756-pkg1.run --x-module-path=/usr/lib/xorg/modulesa bezi to v pohode.
Tiskni
Sdílej: