Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
P4 D 805 Asus P5LD2 Nanya 1GB RAM Nvidia 6600 GT PCIe Seagate 250 GB SATA II a nejaky dalsi disky plus vypalovacka
errory z toho uz samozdrejme nemam, ale vpodstate slo o to, ze kdyz jsem ho k tomu na debianu donutil, uspesne, tak se mi z neho nikdy sam neprobral, musel jsem odpojit privod el. a nahodit hjo znovu, on sam sice najel jako z uspani, ale nebylo to co bych si predstavoval :)
no a co bych dodal ke hram, pod cedegou se mi povedlo rozchodit jen CSko, ale co treba diablo II lod, BF 2 apod.? to mi nikdy neslo, v podstate bez erroru.
Jinak jsme snad nemel s linuxem sebemensi problemy.
Btw.: zrovna jsem dokoncil dnesni instalaci WINXPNo ja instali winxp naposledy v roce 2004 a doufam ze uz to nikdy delat nebuduJinak jsme snad nemel s linuxem sebemensi problemy.
Btw.: zrovna jsem dokoncil dnesni instalaci WINXP
preci jenom nechci mit dva systemy, tim si nicemu nepomuzu
nejaky doporuceni na ty hry? cedega nefunguje korektne
Samozřejmě jsem netvrdil, že se suspend to disk pod Linuxem nikdo problémy mít nemůže. Jen se mi nelíbilo, že váš příspěvek vyzníval tak, jako by to ve Windows všem bez problémů chodilo samo od sebe a v Linuxu to šlo jen s problémy nebo vůbec. Ani jedno totiž není pravda.
Co se her týká, tam se nehádám - ale ani mne to nějak moc netrápí. Posledních pár let na ně totiž stejně nemám čas.
neni to jenom o suspend, ale o vice vecech, ja jsem ochovan na linuxu na kterym se vzdy kompilovalo jadro, prave tady si nejsem jisty, jestli je to to spravne reseni, jestli je dobre si sam kompilovat jadro. V tom mi prijde hodne zbytecne a zdlouhave nastaavovani cehokoliv. Napriklad nastavovani wifi je pro me strasne slozite ve win, proste jednoduche, mne to alespon tak prijde, ze v linuxu si s tim musim dat proste praci, aby to chodilo, jakoby to bylo odcineni, ze je to free. Programy na tom taky nejsou zrovna nejlip, kde jaky program, ktery nespada pod danou distribuci se musi kompilovat a je pravda, ze povetsinou to jede bez problemu, ale musi se tam doinstalovat nekolik knihoven apod. toto ve win neni, ale zase na druhou stranu, kdyz ve win nejde program nainstalovat nikdo nevi proc.
no a hry tak nejak chapu, ze tam asi vsechno nepujde, ale proste jsou hry, ktery hraju rad a ktery hrat chci, to byl skoro asi hlavni duvod prechodu zpet na widle. Radeji bych byl v linuxu, ale proste me odrazuje to slozite nastavovani vseho.
jestli je to to spravne reseni, jestli je dobre si sam kompilovat jadro
Řekl bych to asi takto: vlastní jádro má smysl si kompilovat, pokud vám distribuční z nějakých důvodů nevyhovuje. A i potom bych doporučil spíš vyjít z distribučních zdrojáků než z vanilla.
Napriklad nastavovani wifi je pro me strasne slozite ve win, proste jednoduche, mne to alespon tak prijde, ze v linuxu si s tim musim dat proste praci, aby to chodilo, jakoby to bylo odcineni, ze je to free.
Asi jak kdy, jednu wi-fi kartu jsem rozchodit zkoušel, byl v ní Ralink 2500, taková ta, co se dává jako bonus k ASUS A8V Deluxe. Bylo to na SuSE 9.3 a 10.0, šlo to naprosto hladce, až jsem z toho skoro měl výčitky svědomí, že jsem se nic nového nenaučil… :-)
Asi si takovým doporučením u zdejších hard-core nadšenců trochu zhorším pověst (pokud to ještě jde :-) ), ale možná byste měl zkusit některou z těch "pohodlnějších" distribucí - Fedora, Mandriva, SuSE - třeba zjistíte, že konfigurace Linuxu (na základní úrovni) může vypadat úplně jinak, než jak jste ji dosud znal.
Řekl bych to asi takto: vlastní jádro má smysl si kompilovat, pokud vám distribuční z nějakých důvodů nevyhovuje. A i potom bych doporučil spíš vyjít z distribučních zdrojáků než z vanilla.
ja jadro delal vzdy a ani poradne nevim jak vyjit z ditribucniho jadra, ale to by nebyl problem si zjisti. spis neverim jadrum, ktere jsou delana pro vice typu hw. rychlost/spolehlivost.
u wifi to asi byli na vine ovladace, nejspis spatne, vadne. Zkousel jsem jich vic, ale i jine mi neco hlasili, uz si nepamatuji co, vzdal jsem to
distribuci jsem vyzkousel vice nez by bylo zdravo, od FC3-5 pres Suse, MDK, Madrivu, Ubuntu az k Debianu, ktery mi vyhovoval nejvice svym propracovanym balickovym systemem. U neho jsem zustal asi rok s prubeznym pouzivanim windows. Takze zde bych chybu nehledal.
wifi karta asus 300g tusim hl. s chipem RT2500. v jinych distribucich nez-li debian jsem ji ani neinstaloval.
neni to jenom o nastaveni wifi karty, ale dalsich vecech, ktere se sloziteji nastavuji jako je i routing. ve win vytvorim, sice nepochopitelny, sitovy most, ale vse hned chodi, aniz bych musel slozite do jadra davat ip tables a maskaradu a nastavovat routing prikazem, ktery ani poradne nevim co znamena.
tohle cely, jak tak na to koukam, bylo zpusobeno vyberem nevhodne distribuce, popripade nevhodnym pouzivanim distribuce. Nemuzu po vas chtit, abyste mi ji doporucil, to je blbost, ale na plnohodnotne pouzivani pc mi v linuxu chybi par veci, ktere tam nejsem schopen rozchodit (hry - nehraju je casto, ale obcas proste ano)
wifi karta asus 300g tusim hl. s chipem RT2500. v jinych distribucich nez-li debian jsem ji ani neinstaloval.
To bude možná chyba. Jak už jsem napsal, přesně tahle mi chodila v SuSE 9.3 i 10.0 naprosto bez problémů (v 10.1 asi také, ale tam jsem ji zatím nezkoušel). Předpokládám, že podobně tomu bude i v dalších distribucích.
neni to jenom o nastaveni wifi karty, ale dalsich vecech, ktere se sloziteji nastavuji jako je i routing.
Tak tady musím zásadně nesouhlasit. Trvám na tom, že nastavení základní směrovací tabulky není v YaSTu ani v konfiguračních nástrojích jiných distribucí ani o chloupek složitější než ve Windows. Složitější to začne být ve chvíli, kdy potřebujete něco komplikovanějšího (např. policy routing), ale to neuděláte snadno ani v těch Windows - a dost možná na tom pak ve Windows budete ještě hůř, protože se v mnoha případech neobejdete bez (placených) nástrojů třetích stran.
ale vse hned chodi, aniz bych musel slozite do jadra davat ip tables a maskaradu
Je mi líto, ale pletete dohromady nesouvisející věci. Ani příkaz iptables
ani maškaráda nemají s routingem nic společného (viz jeden z evergreenů - iptables mi neroutuje). To je úplně jiná část jádra a úplně jiná funkce.
a nastavovat routing prikazem, ktery ani poradne nevim co znamena.
Ne, to opravdu nemusíte. Nebo lépe: ne, to byste rozhodně neměl. Pokud nevíte, co to routing je a co vlastně potřebujete nastavit, neměl byste ho nastavovat, ale nejdřív si potřebné informace zjistit. V jakémkoli systému, ať už je to Linux, Windows nebo cokoli jiného.
Uspani neboli suspend v linuxu je perfektne podporovan. Nemam snim zadny problem. Je ale pravda ze u nekterych sestav to je mirne sloziejsi nastavit ale to se postupem vyvoje zlepsuje. No nastavovani hardware je tu rychlejsi nez ve windows proste pripojis a jedes.
Nevim ale jestli si pamatuju tak ve windows se musi insdtalovat ovladace tady v linuxu ne. Je par vyjimek a to jsou proprietarni ovladace. Celkove nastavovani cehokoliv se da vetsinou udelat par prikazama coz je rychlejsi nez se proklikavat nekolika okny(to ze to je mene intuitivni je pravda ale na to se tu neptas). Podpora her je cim dal visi existuje pres 5000 titulu her pro linux.
Duvodem proc je her min nez pro windows a proc je podpora uspavani mozna pro nektery horsi nez ve windows je ta ze linux byl primarne vyvijen jako sitovy system na servery kde by veci jako hry ci uspavani byli zbytecne ba dokonce necjhtene.
Podle toho, co pisete, ze mate za hw, tak je to zpusobeno grafickou kartou. Uz hoodne dlouho je znam problem se suspendem (jak s tim v jadre tak se software suspend 2), kdy pri suspendu z grafiky pri pouziti nvidia ovladacu nejde nasledne pocitac probudit.
Jedinym resenim je nastavit v /etc/X11/xorg.conf
ve sekci Device "Option "NvAgp" "1"
aby se pouzivala implementace AGP od nVidie misto jaderne implementace.
Pozn. NvAgp musi podporovat vasi zakladovou desku.
Tiskni
Sdílej: