Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Zaloha celeho systemu je na nic, instalacni partition taky.U té zálohy bych i souhlasil (jedná-li se o nové, nedotčené počitadlo), ale u té instalačí, nebo "servisní", partišny bych byl opatrný. *IMHO* je ta "servisní" partišna jediná možnost, jak se dostat k driverům (pro Windows) k HW, a hlavně, je to jediná možnost, jak získat *ORIGÁL INSTALAČNÍ MÉDIUM* pro legáleně nabytou licenci k M$ Windows .* OEM.
Ja mam ASUS F3T AP008, Kubuntu 6.10 64bit a jsem spokojen. Nevim jestli OpenSUSE je dobra volba. Osobne bych se rozhodoval mezi Gentoo, Debian a KUBUNTU.Tohle je čitstě osobní volba. Každá distribuce má něco do sebe. Osobně jsem na svém ASUSu A3FC vyzkoušel jako první openSUSE 10.1 (v té době nejnovější) a nemohl jsem si na funkčnost stěžovat - všechno fungovalo (tedy krom Wi-Fi karty, ale tu sem vůbec netestova, takže nemůžu být objektivní). ArchLinux sice převládl, ale to bylo čistě z osobních důvodů, proti openSUSE jsem neměl nic. Naopak, nejméně jeden kamarád od té doby na openSUSE funguje a druhý přešel na Debian jen kvůli jedné (teď už nepodstatné - r1000) drobnosti
Počet logických oddílů viz. jeden z mých předchozích příspěvků...
-miky.
PS. to Začátečník: kdybys potřeboval poradit, klidně mi dej vědět
Je pravda, že ani mě nefunguje vsechen HW. Např. pro wifi mám ovladače pro Widle, nejde mi webcamera (stejně ji nepotrebuji) a ctecka SD/MMC karet má sice zavedené moduly, nicméně nejde.
To mi jako chces rici, že Kill Bill a jeho M$ banda se už ani nezmůže Ti za nekřesťanské peníze za M$ Widle dát ani instalační CD? To snad ne. I tak bych udělal raději image celého systému a zálhoval ten. Na nt, se dá předpokládat, že bude stále ve stejné HW konfiguraci...Tohle už je na úrovni OEM, ale celej ten OEM systém je na dvě věci - každej dodavatel si ty widle vytuní podle sebe a člověk se pak ani nestačí divit, co mu to po počitadle leze (takový odborníci jako Comfor, Acer apod...).
Je pravda, že ani mě nefunguje vsechen HW. Např. pro wifi mám ovladače pro Widle, nejde mi webcamera (stejně ji nepotrebuji) a ctecka SD/MMC karet má sice zavedené moduly, nicméně nejde.Kamera mi taky neběží, ale už sem skoro zapoměl, že ji tam vůbec mam
Pro MMC je třeba mít zavedený moduly sdhci, mmc-core a mmc-block. Pak by se v /dev měla vytvořit noda "mmcblkXpY" (X číslo zařízení, Y číslo partišny).
A co máš za Wifku?
-m.
sdhci - mammmc_core - mammmc_block - nemam*IMHO* je ta "servisní" partišna jediná možnost, jak se dostat k driverům (pro Windows) k HW, a hlavně, je to jediná možnost, jak získat *ORIGÁL INSTALAČNÍ MÉDIUM* pro legáleně nabytou licenci k M$ Windows .* OEM.Acer dodava k notebookum jeste cd, jak s windows tak s ovladaci navic sehnat ovladace na internetu neni problem. Takze bych se toho smazani vubec nebal. Udelal bych to tak (jestli je to uplne cisty notebook): Smazat vsechny partition, vytvorit si sve podle sebe, pak instalace win z cd a na konec linux.
No, ja mam taky acer, widle moc nemusim, ale dostal jsem je (xp home acer edition) a uz jsem je na tom notebooku i nekolikrat uspesne nainstaloval (pote, co jsem se zbavil jejich partition scheme). Takze, jde to jednoduse (aspon u me, acer tm 4100WLmi). K notebooku jsem dostal jejich "podivnou sadu CD". Tedy, ted uz to jde dobre, ale jaksi jsem si vsechny ty informace JAK to nainstalovat musel zjistit sam - a to byl teprve bes.
Takze jak na to:

Varovani: Tento postup funguje u me, nevim, jestli neco vyrazne nepredelali...
Po roce mám ošoupané stříbrné plasty a to tak, že se stydím ten notebook někde vytáhnout.Takhle to je u všech podobně laděných modelů. Já mám svůj ASUS asi půl roku a jediné opotřebování na "stříbrných" plastech pozoruju v pravém dolním rohu na hranách, jinak vypadá pořád téměř jako nový. *IMHO* ty ošoupané barvy, aspoň u Asusu, evokují spíše důkaz toho, že laptop byl hojně využíván, a tedy že uživatel je "pracant". Mého broučka bych klidně vytáhl na jakékoliv konferenci a vůbec bych se za něj nestyděl - je rozdíl mezi pracovním opotřebováním a nedokonalostí modelu (jako u Aceru). U těch "lepších" (IBM, HP) je to samozřejmě jinak. Ale ne pro to, že by byly technologicky kvalitnější, ale pro to, že všechny jsou prostě černé, tedy k žádnému *viditelnému* opotřebení nedochází. Netvrdím, že HP nebo IBM jsou horší, než ASUS, jen poukazuji na to, že zrovna tahle vlastnost by neměla být měřena podle toho, za jak dlouho se ošoupá stříbrná plocha pod klávesnicí...
Baterie už samozřejmě také dlouho nevydrží (ale to asi u všech). A to jsem si nekupoval zrovna laciný model - ve své době (skoro dva roky zpět) - stál necelých 40 000 Kč.Tohle fakt nezáleží na čemkoliv. Je to jen a pouze o štěstí - některé konkrétní kusy baterií prostě vydrží více nabíjecích cyklů, než jiné, naprosto stejné modely... Opravdu tu nemá smysl řešit, kteří výrobci jsou na tom lépe. Z technologického hlediska jde, v rámci podobných modelů, jen o štěstí na konkrétní kus. -m.
.
, Windows tam má místo jen pro strýčka Příhodu
Tiskni
Sdílej: