Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Dyť se to tu už řešilo stokrát. Tak třeba jeden příklad, jak to mám já:
Mám všude ArchLinux - na několika strojích, z nichž nejhorší má 233 MHz a 256 MB RAM. Těch 256 MB považuji za minimum pro rozumnou práci. Předtím měl 96 MB, ale nepracovalo se s ním moc dobře. Třeba když jsem otevřel pět tabů ve Firefoxu a k tomu ještě terminál, už to (mírně řečeno) nebylo ono.
Protože byl Gnome nehorázně pomalý, dal jsem tam KDE, dekorace Quartz, styl Light Style, třetí verze. Vypnul jsem všechny animace a jiné hloupé omalovánky. Běží to fofrem a bez nepříjemného čekání.
Openoffice tam startuje vcelku solidně, ale musí se v něm vypnout Java. Firefox nastartuje do deseti vteřin, Konqueror (bez předchozího načítání instancí) do pěti vteřin.
Hodně mi pomohl prelink. Mírně zrychlí start všech programů, ale má i důležitější vlastnost: Díky němu se extrémně snížila spotřeba paměti. Po spuštění KDE (z grafického loginu přes KDM) zabírají programy pouze cca 40 MB paměti. Samozřejmě včetně CUPS. (Tisk funguje sice pomalu, ale jistě.)
Pokud jde o uživatelskou vstřícnost, myslím si, že je úplně fuk, jaká distribuce to bude. Je-li to počítač pro někoho, kdo ho chce použít jenom na net a na základní práci, pak stejně nebude nikde nic nastavovat. Bude mu jedno, jestli tam je klikátko pro nastavení sítě nebo ne. No a pokud jde o nastavení grafického prostředí, KDE přece vypadá ve všech distribucích stejně.
Ještě k možnostem toho PC, které jsem zkoušel. Přehrávání MP3 je OK, a to i během práce. Pokud jde o video, televizní archivy ČT, Novy i Primy jsem přehrál bez problémů a plynule. S DiVX je to horší, šlo to trhaně a musel jsem snížit kvalitu. (Ale mám tam strašně špatnou grafickou kartu, tak je to možná tím.) DVD - kdepak, to neee. Flash tam jede pěkně. Skype funguje bez problémů. SIP, konkrétně klient Twinkle, taktéž běží jako po másle.
Jako souborový systém se osvědčil ext3. Na rychlejších strojích mám všude reiserfs, ale na této popelnici se ukázalo, že to není správná volba. Nasazení ext3 snížilo dobu bootování na 2/3 a dobu startu některých programů až na polovinu. Lze to vysvětlit tím, že reiserfs je náročnější na CPU a jeho výhody se na starém stroji neprojeví.
O tom se vedou flamewary.
To asi jo.
Upřímně řečeno, neumím si představit benchmark, který by objektivně srovnal Linux, *BSD, *Solaris a různé jejich distribuce. Pokaždé se najde někdo, kdo řekne: No jo, ale X byl zkompilován kompilátorem Z, zatímco Y pomocí Ž! To není fair! Jenže X má skvělou (a pomalou) feature Z, zatímco Y ji neumí. To se pak přece nedá srovnávat! V té distribuci X implicitně běží služba Z, kterou má distribuce Y implicitně vypnutou. Souborový systém F použitý pro X není nejnovější! Co kdyby byl zvolen lepší - třeba G?
Kromě toho srovnání může být silě závislé na hardwaru. Možná Solaris „porazí“ Linux na platformě Sparc. (A možná ne.) Možná bude mít Linux výhodu na x86. (A možná zase ne.)
Tiskni
Sdílej: