Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Dyť se to tu už řešilo stokrát. Tak třeba jeden příklad, jak to mám já:
Mám všude ArchLinux - na několika strojích, z nichž nejhorší má 233 MHz a 256 MB RAM. Těch 256 MB považuji za minimum pro rozumnou práci. Předtím měl 96 MB, ale nepracovalo se s ním moc dobře. Třeba když jsem otevřel pět tabů ve Firefoxu a k tomu ještě terminál, už to (mírně řečeno) nebylo ono.
Protože byl Gnome nehorázně pomalý, dal jsem tam KDE, dekorace Quartz, styl Light Style, třetí verze. Vypnul jsem všechny animace a jiné hloupé omalovánky. Běží to fofrem a bez nepříjemného čekání.
Openoffice tam startuje vcelku solidně, ale musí se v něm vypnout Java. Firefox nastartuje do deseti vteřin, Konqueror (bez předchozího načítání instancí) do pěti vteřin.
Hodně mi pomohl prelink. Mírně zrychlí start všech programů, ale má i důležitější vlastnost: Díky němu se extrémně snížila spotřeba paměti. Po spuštění KDE (z grafického loginu přes KDM) zabírají programy pouze cca 40 MB paměti. Samozřejmě včetně CUPS. (Tisk funguje sice pomalu, ale jistě.)
Pokud jde o uživatelskou vstřícnost, myslím si, že je úplně fuk, jaká distribuce to bude. Je-li to počítač pro někoho, kdo ho chce použít jenom na net a na základní práci, pak stejně nebude nikde nic nastavovat. Bude mu jedno, jestli tam je klikátko pro nastavení sítě nebo ne. No a pokud jde o nastavení grafického prostředí, KDE přece vypadá ve všech distribucích stejně.
Ještě k možnostem toho PC, které jsem zkoušel. Přehrávání MP3 je OK, a to i během práce. Pokud jde o video, televizní archivy ČT, Novy i Primy jsem přehrál bez problémů a plynule. S DiVX je to horší, šlo to trhaně a musel jsem snížit kvalitu. (Ale mám tam strašně špatnou grafickou kartu, tak je to možná tím.) DVD - kdepak, to neee. Flash tam jede pěkně. Skype funguje bez problémů. SIP, konkrétně klient Twinkle, taktéž běží jako po másle.
Jako souborový systém se osvědčil ext3. Na rychlejších strojích mám všude reiserfs, ale na této popelnici se ukázalo, že to není správná volba. Nasazení ext3 snížilo dobu bootování na 2/3 a dobu startu některých programů až na polovinu. Lze to vysvětlit tím, že reiserfs je náročnější na CPU a jeho výhody se na starém stroji neprojeví.
O tom se vedou flamewary.
To asi jo.
Upřímně řečeno, neumím si představit benchmark, který by objektivně srovnal Linux, *BSD, *Solaris a různé jejich distribuce. Pokaždé se najde někdo, kdo řekne: No jo, ale X byl zkompilován kompilátorem Z, zatímco Y pomocí Ž! To není fair! Jenže X má skvělou (a pomalou) feature Z, zatímco Y ji neumí. To se pak přece nedá srovnávat! V té distribuci X implicitně běží služba Z, kterou má distribuce Y implicitně vypnutou. Souborový systém F použitý pro X není nejnovější! Co kdyby byl zvolen lepší - třeba G?
Kromě toho srovnání může být silě závislé na hardwaru. Možná Solaris „porazí“ Linux na platformě Sparc. (A možná ne.) Možná bude mít Linux výhodu na x86. (A možná zase ne.)
Tiskni Sdílej: