Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Dyť se to tu už řešilo stokrát. Tak třeba jeden příklad, jak to mám já:
Mám všude ArchLinux - na několika strojích, z nichž nejhorší má 233 MHz a 256 MB RAM. Těch 256 MB považuji za minimum pro rozumnou práci. Předtím měl 96 MB, ale nepracovalo se s ním moc dobře. Třeba když jsem otevřel pět tabů ve Firefoxu a k tomu ještě terminál, už to (mírně řečeno) nebylo ono.
Protože byl Gnome nehorázně pomalý, dal jsem tam KDE, dekorace Quartz, styl Light Style, třetí verze. Vypnul jsem všechny animace a jiné hloupé omalovánky. Běží to fofrem a bez nepříjemného čekání.
Openoffice tam startuje vcelku solidně, ale musí se v něm vypnout Java. Firefox nastartuje do deseti vteřin, Konqueror (bez předchozího načítání instancí) do pěti vteřin.
Hodně mi pomohl prelink. Mírně zrychlí start všech programů, ale má i důležitější vlastnost: Díky němu se extrémně snížila spotřeba paměti. Po spuštění KDE (z grafického loginu přes KDM) zabírají programy pouze cca 40 MB paměti. Samozřejmě včetně CUPS. (Tisk funguje sice pomalu, ale jistě.)
Pokud jde o uživatelskou vstřícnost, myslím si, že je úplně fuk, jaká distribuce to bude. Je-li to počítač pro někoho, kdo ho chce použít jenom na net a na základní práci, pak stejně nebude nikde nic nastavovat. Bude mu jedno, jestli tam je klikátko pro nastavení sítě nebo ne. No a pokud jde o nastavení grafického prostředí, KDE přece vypadá ve všech distribucích stejně.
Ještě k možnostem toho PC, které jsem zkoušel. Přehrávání MP3 je OK, a to i během práce. Pokud jde o video, televizní archivy ČT, Novy i Primy jsem přehrál bez problémů a plynule. S DiVX je to horší, šlo to trhaně a musel jsem snížit kvalitu. (Ale mám tam strašně špatnou grafickou kartu, tak je to možná tím.) DVD - kdepak, to neee. Flash tam jede pěkně. Skype funguje bez problémů. SIP, konkrétně klient Twinkle, taktéž běží jako po másle.
Jako souborový systém se osvědčil ext3. Na rychlejších strojích mám všude reiserfs, ale na této popelnici se ukázalo, že to není správná volba. Nasazení ext3 snížilo dobu bootování na 2/3 a dobu startu některých programů až na polovinu. Lze to vysvětlit tím, že reiserfs je náročnější na CPU a jeho výhody se na starém stroji neprojeví.
O tom se vedou flamewary.
To asi jo.
Upřímně řečeno, neumím si představit benchmark, který by objektivně srovnal Linux, *BSD, *Solaris a různé jejich distribuce. Pokaždé se najde někdo, kdo řekne: No jo, ale X byl zkompilován kompilátorem Z, zatímco Y pomocí Ž! To není fair! Jenže X má skvělou (a pomalou) feature Z, zatímco Y ji neumí. To se pak přece nedá srovnávat! V té distribuci X implicitně běží služba Z, kterou má distribuce Y implicitně vypnutou. Souborový systém F použitý pro X není nejnovější! Co kdyby byl zvolen lepší - třeba G?
Kromě toho srovnání může být silě závislé na hardwaru. Možná Solaris „porazí“ Linux na platformě Sparc. (A možná ne.) Možná bude mít Linux výhodu na x86. (A možná zase ne.)
Tiskni
Sdílej: