Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
/var/lib/aplikace/dokumenty. Samotná aplikace je uložena ve /var/www/jmeno_serveru/aplikace. Použitá distribuce je Ubuntu 6.06LTS, pokud by to někoho zajímalo. O co jde: v konfiguráku Apache mám zhruba toto:
<VirtualHost jmeno_serveru:443>
DocumentRoot /var/www/jmeno_serveru
<Directory />
Options FollowSymLinks
AllowOverride None
</Directory>
<Directory /var/www/jmeno_serveru>
Options FollowSymLinks MultiViews
AllowOverride None
Order allow,deny
allow from all
</Directory>
Alias /dokumenty /var/lib/aplikace/dokumenty
SetEnvIf REFERER "jmeno\.serveru\.cz" access_granted
<Location /dokumenty>
Order deny,allow
deny from all
allow from env=access_granted
</Location>
SSLEngine On
SSLCertificateFile /etc/apache2/ssl/server.crt
SSLCertificateKeyFile /etc/apache2/ssl/server.key
</VirtualHost>
Aplikace je tedy přístupná přes https://jmeno_serveru.cz/aplikace. Tímto konfigurákem jsem chtěl zajistit to, že přístup do adresáře /dokumenty bude povolen jen přesměrováním z webu aplikace pomocí
Na Linuxu to funguje, na Windows nikoliv. Připomínám, že na obojím používáme Firefox 2.0. Otázka tedy zní: dělám něco špatně já, je to chyba Firefoxu na Windows nebo jde mnou nastíněný problém vyřešit nějak elegantně jiným způsobem? Díky.
<?php
header("Content-Type: application/octet-stream");
header("Pragma: no-cache");
header("Cache-Control: no-cache");
header("Expires: ".GMDate("D, d M Y H:i:s")." GMT");
header("Content-Disposition: attachment; filename=\"$jmeno_souboru\"");
readfile($jmeno_souboru_i_s_cestou);
?>
PHP skript vytvoří vhodnou hlavičku a zašle jako obsah onen soubor.
Řešení je to jiné, ale umožňuje např. počítání uživatelů, kteří soubor nejen začali stahovat, ale i dostahovali.
Content-Disposition: attachment. Jo kdyby slo rict neco jako Content-Disposition: inline nebo tak, to by byla jina
Jo kdyby slo rict neco jakoA proč by to nešlo?Content-Disposition: inlinenebo tak, to by byla jina
Nicmene jdu to vyzkouset. Dekuji.
Takze jeste jednou vsem diky.
Na Linuxu to funguje, na Windows nikoliv. Připomínám, že na obojím používáme Firefox 2.0. Otázka tedy zní: dělám něco špatně já, je to chyba Firefoxu na Windows nebo jde mnou nastíněný problém vyřešit nějak elegantně jiným způsobem? Díky.Nemáte na těch Windows nějaký "firewall" nebo proxy, který likviduje http-referer hlavičku? Na něco podobného jsem párkrát narazil u jedné webové aplikace, a pokaždé za to mohlo nějaké "bezpečnostní udělátko".
$_SERVER['HTTP_REFERER']) a funguje jak má jak na Windows, tak na Linuxu. Problém je, že to nefunguje v Apachi. I když... V logu se referer zobrazuje správně (https://jmeno_serveru.cz/aplikace), dokonce i ten soubor se zdá se načítá, nicméně v půlce se to zastaví a ve status baru Firefoxu se zobrazí Zastaveno.
$_SESSION['logged_in'], která se nastaví na 1 po úspěšném přihlášení. Měl jsem za to, že kombinací mechanismů se bezpečnost zvyšuje a mate případného útočníka. Aplikačka je psána pro vnitrofiremní účely, nemá ambice být _extra_ bezpečná, ale snažím se. I tak, pokud tedy znáš lepší mechanismus, jak redukovat přístup k webowé stránce pomocí přihlášení v klasickém HTML formuláři, a za pomoci PHP, sem s tím.
Měl jsem za to, že kombinací mechanismů se bezpečnost zvyšuje a mate případného útočníka.Ani moc ne. Vpodstatě pokud máš obrané mechanismy zařazené v sérii, tj. útočník musí překonat všechny, tak úroveň zabezpečení odpovídá nejsilnějšímu článku a ten zbytek jen trošku zdržuje. Pokud máš obrané mechanismy paralelně, tj. útočník musí překonat jen jeden (např. dva druhy přístupu k databázi), tak úroveň zabezpečení odpovídá tomu nejslabšímu článku a zbytek se neuplatní vůbec. Samozřejmě má smysl mít na začátku triviální obranu, která odfiltruje 90 % útočníků a sníží zátěž serveru, ale nemůžeš na to spoléhat. Dobrým příkladem je třeba kontrola formulářů javascriptem, což lze sice lehce obejít, ale odlehčí to serveru od chyb uživatelů.
Ano, tak to mám uděláno. Jenže skriptu se musí předat jméno souboru, který se má stáhnout (pomocí GET). Takže URL volaného skriptu vypadá nějak takto:
https://jmeno_serveru.cz/aplikace/stahni.php?soubor=xxxxxx.pdfJak zabráníš tomu, aby tuhle URL někdo zadal do browseru přímo? Jen tak, že v tom skriptu otestuješ, že uživatel je ověřen (to je uloženo v session) a že se tam tudíž dostal odkazem z aplikačky.
Co se týče použití cest v názvu souboru tak to snad nehrozí, mám definovánu proměnnou $docRoot = /var/lib/aplikace/dokumenty a ve výsledku skript volá něco jako
@readfile($docRoot . "/" . $_GET['soubor'])
basename($_GET['soubor']).
Tiskni
Sdílej: