Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
/var/lib/aplikace/dokumenty. Samotná aplikace je uložena ve /var/www/jmeno_serveru/aplikace. Použitá distribuce je Ubuntu 6.06LTS, pokud by to někoho zajímalo. O co jde: v konfiguráku Apache mám zhruba toto:
<VirtualHost jmeno_serveru:443>
DocumentRoot /var/www/jmeno_serveru
<Directory />
Options FollowSymLinks
AllowOverride None
</Directory>
<Directory /var/www/jmeno_serveru>
Options FollowSymLinks MultiViews
AllowOverride None
Order allow,deny
allow from all
</Directory>
Alias /dokumenty /var/lib/aplikace/dokumenty
SetEnvIf REFERER "jmeno\.serveru\.cz" access_granted
<Location /dokumenty>
Order deny,allow
deny from all
allow from env=access_granted
</Location>
SSLEngine On
SSLCertificateFile /etc/apache2/ssl/server.crt
SSLCertificateKeyFile /etc/apache2/ssl/server.key
</VirtualHost>
Aplikace je tedy přístupná přes https://jmeno_serveru.cz/aplikace. Tímto konfigurákem jsem chtěl zajistit to, že přístup do adresáře /dokumenty bude povolen jen přesměrováním z webu aplikace pomocí
Na Linuxu to funguje, na Windows nikoliv. Připomínám, že na obojím používáme Firefox 2.0. Otázka tedy zní: dělám něco špatně já, je to chyba Firefoxu na Windows nebo jde mnou nastíněný problém vyřešit nějak elegantně jiným způsobem? Díky.
<?php
header("Content-Type: application/octet-stream");
header("Pragma: no-cache");
header("Cache-Control: no-cache");
header("Expires: ".GMDate("D, d M Y H:i:s")." GMT");
header("Content-Disposition: attachment; filename=\"$jmeno_souboru\"");
readfile($jmeno_souboru_i_s_cestou);
?>
PHP skript vytvoří vhodnou hlavičku a zašle jako obsah onen soubor.
Řešení je to jiné, ale umožňuje např. počítání uživatelů, kteří soubor nejen začali stahovat, ale i dostahovali.
Content-Disposition: attachment. Jo kdyby slo rict neco jako Content-Disposition: inline nebo tak, to by byla jina
Jo kdyby slo rict neco jakoA proč by to nešlo?Content-Disposition: inlinenebo tak, to by byla jina
Nicmene jdu to vyzkouset. Dekuji.
Takze jeste jednou vsem diky.
Na Linuxu to funguje, na Windows nikoliv. Připomínám, že na obojím používáme Firefox 2.0. Otázka tedy zní: dělám něco špatně já, je to chyba Firefoxu na Windows nebo jde mnou nastíněný problém vyřešit nějak elegantně jiným způsobem? Díky.Nemáte na těch Windows nějaký "firewall" nebo proxy, který likviduje http-referer hlavičku? Na něco podobného jsem párkrát narazil u jedné webové aplikace, a pokaždé za to mohlo nějaké "bezpečnostní udělátko".
$_SERVER['HTTP_REFERER']) a funguje jak má jak na Windows, tak na Linuxu. Problém je, že to nefunguje v Apachi. I když... V logu se referer zobrazuje správně (https://jmeno_serveru.cz/aplikace), dokonce i ten soubor se zdá se načítá, nicméně v půlce se to zastaví a ve status baru Firefoxu se zobrazí Zastaveno.
$_SESSION['logged_in'], která se nastaví na 1 po úspěšném přihlášení. Měl jsem za to, že kombinací mechanismů se bezpečnost zvyšuje a mate případného útočníka. Aplikačka je psána pro vnitrofiremní účely, nemá ambice být _extra_ bezpečná, ale snažím se. I tak, pokud tedy znáš lepší mechanismus, jak redukovat přístup k webowé stránce pomocí přihlášení v klasickém HTML formuláři, a za pomoci PHP, sem s tím.
Měl jsem za to, že kombinací mechanismů se bezpečnost zvyšuje a mate případného útočníka.Ani moc ne. Vpodstatě pokud máš obrané mechanismy zařazené v sérii, tj. útočník musí překonat všechny, tak úroveň zabezpečení odpovídá nejsilnějšímu článku a ten zbytek jen trošku zdržuje. Pokud máš obrané mechanismy paralelně, tj. útočník musí překonat jen jeden (např. dva druhy přístupu k databázi), tak úroveň zabezpečení odpovídá tomu nejslabšímu článku a zbytek se neuplatní vůbec. Samozřejmě má smysl mít na začátku triviální obranu, která odfiltruje 90 % útočníků a sníží zátěž serveru, ale nemůžeš na to spoléhat. Dobrým příkladem je třeba kontrola formulářů javascriptem, což lze sice lehce obejít, ale odlehčí to serveru od chyb uživatelů.
Ano, tak to mám uděláno. Jenže skriptu se musí předat jméno souboru, který se má stáhnout (pomocí GET). Takže URL volaného skriptu vypadá nějak takto:
https://jmeno_serveru.cz/aplikace/stahni.php?soubor=xxxxxx.pdfJak zabráníš tomu, aby tuhle URL někdo zadal do browseru přímo? Jen tak, že v tom skriptu otestuješ, že uživatel je ověřen (to je uloženo v session) a že se tam tudíž dostal odkazem z aplikačky.
Co se týče použití cest v názvu souboru tak to snad nehrozí, mám definovánu proměnnou $docRoot = /var/lib/aplikace/dokumenty a ve výsledku skript volá něco jako
@readfile($docRoot . "/" . $_GET['soubor'])
basename($_GET['soubor']).
Tiskni
Sdílej: