Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
6.6.2008 07:33
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
6.6.2008 09:30
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
. Asi mam neco spatne nastaveny.
9.6.2008 10:18
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
.
Pokud by jsi to chtel jinak, tak by vsechny routery po ceste museli umet routovat verejne IP, coz by bylo velke plejtvani adresama.Tohle tvrzení mi přijde jako naprostý nesmysl. Nevidím souvislost mezi schopností směrovat globální adresy a plýtváním jimi.
Nemelo yb se to michat.A co dělá NAT jiného než že míchá veřejné a privátní adresy? Tohle pro mě není argument. Navíc, nikdo tě nenutí přidělovat každému subnet s adresou sítě a broadcastu. Sám jsem to teďka řešil. Stačí při routování přemýšlet a dá se šetřit i bez infrastruktury na privátních adresách (za předpokladu, že má každý router přidělenou aspoň jednou veřejnou adresu, což pro někoho už plýtváním být může). Jediný případ, kdy mi přijde aspoň částečně smysluplnější řešení se symetrickým NATem, je když mám celou infrastrukturu na privátních adresách a někdo si vzpomene, že by chtěl veřejnou (a ty veřejné adresy jsou spíše výjimečné). Ten proxy ARP z FAQ vypadá taky docela zajímavě.
Jediný případ, kdy mi přijde aspoň částečně smysluplnější řešení se symetrickým NATem, je když mám celou infrastrukturu na privátních adresách a někdo si vzpomene, že by chtěl veřejnou (a ty veřejné adresy jsou spíše výjimečné).Coz je vetsina, proto se to taky tak hodne pouziva.
Ten proxy ARP z FAQ vypadá taky docela zajímavě.Jenze tyhle hratky s MAC adresama selhavaji prave v tom pripade, kdyz mas po ceste nejakej dalsi router. Coz je temer vzdycky. Pokud chces mit verejnou IP primo za NAT routerem, uz je vetsinou vhodnejsi mit za tim NAT routerem bezny subnet verejnych adres a ty mit primo na cilovych kompech a tenhle subnet nenatovat vubec. Zdenek
Coz je vetsina, proto se to taky tak hodne pouziva.To mi přijde jako velmi odvážné tvrzení. Popravdě jsem měl vždycky za to, že většina internetových přípojek bývala s veřejnou IP a en bez ní. Ale jestli se "malí wifi poskytovatelé" s několika málo veřejnými adresami rozmohli už natolik...
Jenze tyhle hratky s MAC adresama selhavaji prave v tom pripade, kdyz mas po ceste nejakej dalsi router.A mě se z toho popisu v FAQ právě zdálo, že to jde udělat přes libovolný počet routerů. že stačí na nich mít povolený proxy arp a nějaký ten statický záznam v arp tabulce. I kdyby, tak ještě pořád samozřejmě zůstává klasické řešení s routováním "na zařízení" a ne "na drát".
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.6.2008 15:42