Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Vim ze je tu tento dotaz celkem casto a vim jak na nej byva odpovezeno.
Tudiz predem rikam ze jsem zkusil nekolik distribuci, precetl si o nich neco i zkusil takove "pruvodce" vyberem vhodne distribuce.
Zacinal jsem s Red Hat distribuci ve verzi 7.3, casem pak 9 (tusim, nepamatuju). Bylo to spis jen takove osahavani, prakticky jen hrani nic vic.
Pak nastala pauza behem ktere jsem se dostal ke Gentoo. Docela se mi libilo tak jsem si s nim hral (student a pak nezamestnany takze cas byl), a dotahl jej do stavu kdy byl desktop celkem pouzitelny. Nakonec jsem si cely system rozboural a dokupy bych jej nedal.
Nastala pauza behem ktere jsem se seznamil se SLAXem (5.1.x), coz je,jak vite, koncipovane jako LIVE distro. Sice jde nainstalovat ale autor sam to neradi.
Pak jsem narazil na xUBUNTU. Celkove se mi libilo, jedno CD zbytek se stahne z netu, vsechno tak nejak slapalo. Ale neco mi chybelo (a chybi dodnes, jen nevim co to je).Behem nejakych 2 let jsem jeste sahnul po Arch linuxu,Memphis, a posledni dobou i po SuSE.(10 a 11). Ze vsech mi nejvice vyhovovalo xUBUNTU.
Zkusim zde vypichnout v nekolika bodech svuj nazor na jednotlive distra tak jak to vidim ja. Nevim uz jak co zkouset a poterbuji tedy radu jak si vybrat, pripadne co kde delam spatne.
Gentoo - + Portage,USE
- znalosti, cas
Arch - + podobne Gentoo ale bez kompilace pri instalaci
- na me moc slozite, jako Gentoo
Memphis - nebylo na HDD moc dlouho ale nelibil se mi ani v jednom smeru.
SuSE - + silne zazemi Novellu ktere je znat na zpracovani distribuce. Detekce HW a bezproblemova instalace HW (aspon v mem pripade, desktop a laptop)
- RPM balicky (zavislost "vse na vsem")
xUBUNTU - + dost aktivni komunita, "debiani" puvod, hromada SW na par detailu bezproblemova instalace, me osobne dost vyhovujici apt
- presne nevim ale citim ze to neni ono, NECO mi tu chybi, obcas mizi aplikace z Kmenu.
To jsem zkusil vypichnout svuj nazor. Prosim neberte to jako prilezitost k flame a osocovani. Kazdy jsme nejak zacinal a ne kazdy ma v okoli kamarada ktery mu muze poradit. Pro me je tim kamaradem internet.
Na desktopu i laptopu pouzivam momentalne KUBUNTU 8.04 (ne KDE4, neprijde mi jeste moc pouzitelne). Rad bych jej provozoval dal na obojim ale chtel bych co nejvhodnejsi pro me. Dekuji za pripadne rady ci "nakopnuti"
Vyssi rychlosti dosahnes spise nez kompilaci spravnym nastavenim viz. Fedora. Vyhody portage v Gentoo jsou v USE flags a dalsich vecech. Urcite neni tak dulezite, ze ti treba Gimp nastartuje o nejakou tu vterinu rychleji. Pokud je treba nejakou aplikaci kompilovat, tak by to melo jit ze zdrojoveho balicku (nikdy jsem nezkousel) ve vetsine rpm/deb distribucich.
V Debianu oproti Ubuntu se asi vice veci nastavuje a myslim, ze tu neni zadne distribucni klikatko pro nastaveni. Nicmene u baliku byva nejake zakladni nastaveni provadeno po instalaci pomoci ncurses dialogu takze uplne triviality se nastavovat nemuseji.
Slacware zavislosti opravdu nekontroluje resp. Slackware poskytuje jen zakladni nastroj pro instalaci balicku - asi tak na urovni dpkg a rpm. Existuji i nastroje pro reseni zavislosti jako swaret, slaptget a dalsi. To jsou nastroje ktere se daji prirovnat treba k tomu apt. Neni problem aby balicek informace o zavislostech obsahoval. Ve skutecnosti to vsak neni takovy problem. Sam nepouzivam tolik balicku mimo distribuci, abych potreboval reseni zavislosti. Existuji i externi repozitare linuxpackages a taky treba slackbuildy, pomoci slackbuildu lze sestavit balicek ze zdrojovych kodu.
Jinak pouzivani "slozitejsich" distribuci jako Gentoo, Arch, Slackware nebo pro tebe Debian sice je narocnejsi, naucis se ale plno veci. Jak system funguje, co jak nastavit apod. Pokud nehodlas byt "power user" nebo se zabyvat Linuxem do hloubky, tak zustan u user friendly distribuci. Oboji ma sve vyhody a nevyhody.Myslis balik virtualbox-ose ? Jak se divam, tak ho tam nemohu najit, protoze pouzivam Stable.
Myslím, že Gentoo je určitě složitější. Ano, Arch má pacman. Jedná se o velmi jednoduchý balíčkovací systém. Těch pár parametrů, které používá, si velmi rychle zapamatuješ. Pokud jde o software, je na tom velice dobře. Nemá sice taková kvanta programů přímo v repozitářích (i když v poslední době mi připadne, že se community repozitář docela rozrostl), ale má velmi jednoduchý systém vytváření balíčků. A v AURu (aur.archlinux.org) najdeš skoro veškerý software, který potřebuješ. Sám používám Arch o něco déle, než 2 roky, a počet programů, ke kterým jsem si musel vytvořit svůj PKGBUILD, by se dal spočítat na prstech jedné ruky.
Co se týče těch nepotřebných služeb, myslím, že právě v Archu s nimi mít problém nebudeš. Zadávají se do jediného řádku v /etc/rc.conf
- tam BTW najdeš velkou část konfigurace všeho možného. Asi takto:
#kódování a zóna LOCALE="cs_CZ.utf8" HARDWARECLOCK="UTC" TIMEZONE="Europe/Prague" KEYMAP="us" CONSOLEFONT= CONSOLEMAP= USECOLOR="yes" # tady to se může ponechat, jak je přednastaveno MOD_AUTOLOAD="yes" # # Načítané moduly - instalační program jich tam nacpe spoustu, ale většinou tam není potřeba nic - takže jen příklad: MODULES=(via_agp agpgart radeon) # Scan for LVM volume groups at startup, required if you use LVM USELVM="no" # název počítače HOSTNAME="netacek" # # síťové adresy, po novém už tam loopback není. Pokud používáš DHCP, vypadá to takto: eth0="dhcp" # lo="lo 127.0.0.1" eth0="eth0 192.168.1.1 netmask 255.255.255.0 broadcast 192.168.1.255" INTERFACES=(lo eth0) # # Routes to start at boot-up (in this order) # Declare each route then list in ROUTES # - prefix an entry in ROUTES with a ! to disable it # gateway="default gw 192.168.0.1" ROUTES=(!gateway) # # Síťové profily asi řešit vůbec nemusíš # #NET_PROFILES=(main) # # Služby - daemoni - naskládají se tak, jak mají postupně startovat # - prefix a daemon with a ! to disable it # - prefix a daemon with a @ to start it up in the background # DAEMONS=(syslog-ng iptables @network !netfs @crond @cups @hal @sshd @ppp)Potom ještě potřebuješ vygenerovat správná locales - odkomentuješ je v
/etc/locale.gen
a spustíš příkaz # locale-genale on to za tebe dnes udělá už instalační program
# pacman -Syučímž aktualizuješ databázi i celý systém. (Ještě si můžeš odkomentovat v
/etc/pacman.conf
další repozitáře). Pak už jen takové srandy, jako třeba
# pacman -S mc nvidia xorg kde # X -configure ...a třeba upravit
/etc/inittab
pro bootování do grafického režimu (už je to tam dnes také předchystáno, takže stačí jen odkomentovat vybraného desktop managera a nastavit runlevel 5. Dnešní instalátor už opravdu udělá většinu věcí za tebe, takže úplná pohoda Byt tebou bych zkusil debian. Jestli se ti podarilo uspesne nejakou dobu pouzivat gentoo, tak by jsi ho mel zvladnout. Osobne sem zacinal na Mandrake Linux (dnesni mandriva), ale po cca mesici, dvou pouzivani jsem zkusil debian a u nej jsem prakticky zustal.
Debian ma /etc v podobnem stavu jako ubuntu. Kazdy program, ktery vyzaduje globalni konfiguraci si tam da soubor nebo adresar se soubory. V /etc/default najdes myslim podobne veci jako v /etc/conf.d v gentoo. V /etc/init.d jsou startovaci skripty a v /etc/rcX.d predstavuji jednotlive runlevely (jsou taci, co tento system zatracuji /pry neprehledne/ a jsou i jini kteri jej maji radi /pry velice prehledne/ ).
Osobne na desktop preferuji debian testing, protoze mi prijde jako dobry kompromis mezi stabilitou (nepamatuji si, ze by se mi system rozbil aniz bych mu nepomoh) a novosti softwaru. Problem ale obcas byva s instalatorem testingu, ktery je tak, jako testing vetev distribuce, v aktivnim vyvoji. Proto se muze stat, ze instalator nemusi uplne fungovat (pamatuju si, ze mi jednou nedal vybrat nejakou volbu, ale uz nevim jakou. Kdybych neinstaloval s volbou expert ani bych si toho nevsiml), ale to neni caste. Muzes instalovat bud z dvd (neco pres 4gb), cd (kolem 600mb), nebo netinst cd (140mb) nebo jeste mensi business-card cd (neco kolem 40mb), pricemz, cim mensi cd, tim vic se toho bude stahovat z internetu.
Kdyby ses rozhodl debian vyzkouset muzu ti doporucit instalacni prirucku a debian reference. Pripadne pred rozhodnutim se muzes kouknout na FAQ.
GNU/Linux používám asi od roku 2003. Vyzkoušel jsem následující distribuce: SuSE Linux (tenkrát ještě OpenSuse nebylo), Mandrake (dnešní Mandriva), Slackware, Debian a Ubuntu.
Ač teď používám Debian, tak nejlepší mi připadá Slackware. Neřeší závislosti (pro mě výhoda), má přehledně udělaný startovací skripty (prý podobně jako v *BSD). "Vyrobit" bálíček pro Slackware je hrozně jednoduchý. Velkou nevýhodou Slackwaru je to, že se o něj prakticky stará jenom jeden člověk (P. Volkerding). Ve Slackwaru musí člověk hodně kompilovat, protože balíčků pro něja je rel. málo (nejznámější je asi repozitář http://www.linuxpackages.net/ ).
Debian má vynikající balíčkovací systém, kompilovat skoro nemusíte. Ale: vytvořit balíček pro Debian je mnohem těžší, než-li vytvořit balíček pro Slackware.
Tiskni
Sdílej: