Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
www
. www
se zpravidla používá u webových serverů, ale málokdy se používá někde jinde – u e-mailových serverů, DNS serverů, FTP serverů a u spousty dalších služeb. Internet totiž není jen web, ale i spousta dalších služeb. Mít typ služby jako součást názvu je dobré k tomu, že se tak dají jednotlivé služby odlišit, můžete pak třeba snadno provozovat web server na jednom počítači, DNS server na jiném a mail server ještě na dalším.
A jak www
používat či nepoužívat? Rozhodně bych doporučil ke každému webovému serveru, který nezačíná na www
, udělat i alias s tím www
– spousta lidí tam to www
nacpe automaticky. Zároveň, pokud je to možné, nakonfiguruji DNS a web server tak, aby fungovala i adresa bez www
(protože lidé jsou líní to www.
psát.). Zdůrazňuji ale to pokud je to možné, protože tím vlastně jednu z mnoha služeb (web) udělám něčím výjimečnou a použiju pro ní samotné doménové jméno, bez prefixu služby – což má různé vedlejší efekty. Třeba jen to, že pokud nemám pro doménu třeba example.com
žádný MX záznam (není určen počítač, který má pro tuto doménu přijímat poštu), a jméno example.com
si nasměruju A
záznamem na webový server www.example.com
, zároveň tím říkám, že tento počítač přijímá poštu pro doménu example.com
. Může se stát, že na tom webserveru bude zároveň poštovní server, který poštu pro tuto doménu přijme, ale správce s tím nebude počítat, a začnou se dít nečekané věci. Nebo tam poštovní server nepoběží, a pošta odeslaná na adresy v doméně example.com
bude čekat ve frontách ostatních poštovních serverů třeba týden a ty servery se budou opakovaně pokoušet ji doručit – to taky není zrovna efektivní.
Tiskni
Sdílej: