Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Dobrý den,
mám 32bitový systém (Ubuntu Intrepid) a chtěl bych zkusit si přeložit vlastní 64bitový kernel (kvůli 4GB paměti). Než se do toho pustím, zajímalo by mě:
-jde to vůbec? Máte s tím někdo vlastní zkušenost?
-jaké 64bit knihovny to bude vyžadovat? Nerozhodí se stávající 32bit systém?
Z různých důvodů nechci využít balíčky s 64bit kernelem z distribuce. Díky za názory.
Jirka
Nainstalujte si binutils a gcc pro křížový překlad z x86 na x86-64 a pokračujte podle návodu Cross-compilation.
Pro 64bitové jádro potřebujete 64bitové binárky. Tudíž kombinace 64bit jádro 32bit systém obecně nepojede. Lze spouštět 32bitové binárky (dynamicky linkované) pod 64bit jádrem ale na to je potřeba minimálně speciální libc knihovna a případně další knihovny (ld a spol). Přechod 32->64 prostě není jen o tom překompilovat 64bitové jádro. Pokud chcete přejít na 64 bit, tak nejjednodušší cesta je zazálohovat uživatelská data a znovu nainstalovat. Ideální je pokud máte /home na zvláštní partition. Pak můžete mít jak 32bit instalaci tak 64 bit a sdílet uživatelská data, mezi oběma instalacemi.
Pro 64bitové jádro potřebujete 64bitové binárky. Tudíž kombinace 64bit jádro 32bit systém obecně nepojede.
Nezkoušel jsem to v praxi, ale nevidím zásadní důvod, proč by to nemělo jít.
Lze spouštět 32bitové binárky (dynamicky linkované) pod 64bit jádrem
Staticky linkované samozřejmě budou fungovat také.
ale na to je potřeba minimálně speciální libc knihovna a případně další knihovny (ld a spol).
Jejich 32-bitové verze, abychom byli konkrétní…
Ale na 64-bitovém procesoru bych samozřejmě upřednostnil kompletně 64-bitový systém, až na těch pár closed source aplikací, jejichž autoři zaspali dobu.
Ale na 64-bitovém procesoru bych samozřejmě upřednostnil kompletně 64-bitový systém, až na těch pár closed source aplikací, jejichž autoři zaspali dobu.
Já samozřejmě také. Ale mám funkční a odladěný 32bitový systém, který si nechci rozhodit. Nemám tolik času, abych mohl zůstat pár dní bez notebooku a rozcházet to, co v amd64 prostě nechodí/chodí jinak než v x86...Pouze potřebuju víc paměti pro vmware-player a stávající jádro vidí z 4GB fyzických pouze 3GB, což mně trochu se**.
A co -PAE jádro (nebo jak se jmenuje v Ubuntu)?
... asi se to jmenuje ...-bigmem
Staci zapnut v jadre podporu pre 32 bitove spustitelne subory (ELF) a pojde aj s 32 bitovym systemom.
HP ML115 (dual Opteron) nám nenabootovalo žádné 32-bitové distribuční jádro. Stačilo do 32-bitového debianu nainstalovat jádro amd64 (přímo balíček 32-bitové distribuce debianu) a systém jede v pořádku. Druhý stroj jede na celém 64-bitovém debianu, také OK.
Tiskni
Sdílej: