Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Dobrý den,
mám 32bitový systém (Ubuntu Intrepid) a chtěl bych zkusit si přeložit vlastní 64bitový kernel (kvůli 4GB paměti). Než se do toho pustím, zajímalo by mě:
-jde to vůbec? Máte s tím někdo vlastní zkušenost?
-jaké 64bit knihovny to bude vyžadovat? Nerozhodí se stávající 32bit systém?
Z různých důvodů nechci využít balíčky s 64bit kernelem z distribuce. Díky za názory.
Jirka
Nainstalujte si binutils a gcc pro křížový překlad z x86 na x86-64 a pokračujte podle návodu Cross-compilation.
Pro 64bitové jádro potřebujete 64bitové binárky. Tudíž kombinace 64bit jádro 32bit systém obecně nepojede. Lze spouštět 32bitové binárky (dynamicky linkované) pod 64bit jádrem ale na to je potřeba minimálně speciální libc knihovna a případně další knihovny (ld a spol). Přechod 32->64 prostě není jen o tom překompilovat 64bitové jádro. Pokud chcete přejít na 64 bit, tak nejjednodušší cesta je zazálohovat uživatelská data a znovu nainstalovat. Ideální je pokud máte /home na zvláštní partition. Pak můžete mít jak 32bit instalaci tak 64 bit a sdílet uživatelská data, mezi oběma instalacemi.
Pro 64bitové jádro potřebujete 64bitové binárky. Tudíž kombinace 64bit jádro 32bit systém obecně nepojede.
Nezkoušel jsem to v praxi, ale nevidím zásadní důvod, proč by to nemělo jít.
Lze spouštět 32bitové binárky (dynamicky linkované) pod 64bit jádrem
Staticky linkované samozřejmě budou fungovat také.
ale na to je potřeba minimálně speciální libc knihovna a případně další knihovny (ld a spol).
Jejich 32-bitové verze, abychom byli konkrétní…
Ale na 64-bitovém procesoru bych samozřejmě upřednostnil kompletně 64-bitový systém, až na těch pár closed source aplikací, jejichž autoři zaspali dobu.
Ale na 64-bitovém procesoru bych samozřejmě upřednostnil kompletně 64-bitový systém, až na těch pár closed source aplikací, jejichž autoři zaspali dobu.
Já samozřejmě také. Ale mám funkční a odladěný 32bitový systém, který si nechci rozhodit. Nemám tolik času, abych mohl zůstat pár dní bez notebooku a rozcházet to, co v amd64 prostě nechodí/chodí jinak než v x86...Pouze potřebuju víc paměti pro vmware-player a stávající jádro vidí z 4GB fyzických pouze 3GB, což mně trochu se**.
1.12.2008 19:14
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
A co -PAE jádro (nebo jak se jmenuje v Ubuntu)?
1.12.2008 19:18
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
... asi se to jmenuje ...-bigmem
Staci zapnut v jadre podporu pre 32 bitove spustitelne subory (ELF) a pojde aj s 32 bitovym systemom.
HP ML115 (dual Opteron) nám nenabootovalo žádné 32-bitové distribuční jádro. Stačilo do 32-bitového debianu nainstalovat jádro amd64 (přímo balíček 32-bitové distribuce debianu) a systém jede v pořádku. Druhý stroj jede na celém 64-bitovém debianu, také OK.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz