Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Dobrý den,
kvůli cenové politice Microsoftu, vážně uvažuji o tom, že by jsem místo MS WIN do jedné kanceláře naintsaloval na všechny PC Linux, nejlépe Debian. Mám zkušenosti s MS WIN SERV 2003, ale nevím jestli by šel použít Debian jednak pro pracovní stanice a jednak pro server a jestli ano jak z něho vyždímat něco podobného jako z MS WIN SERV 2003. Všude se jen píše o přechodu z Win na Linux, ale ne o přechodu z win serv. na linux. Když hledám na internetu, nenacházím žádné smysluplné rady. Dosud používám linux je na ososbním PC a proto nemám ani tušení jak na linuxem osazených PC vytvořit malou síť. Byl by někdo tak hodný a nehodil by mi sem link na nějaké stránky, které se touto problematikou zabývají. Klidně i anglicky. Díky moc
na stanice bych dal něco přívětivějšího např Fedoru nebo Ubuntu.
Na stanice bych taky Debian nedaval.
Osobne bych uvazoval o Ubuntu na stanicich a Ubuntu Server Edition na server. Zvyknete si na jedno nastaveni a je to vsude stejne.
Pokud byste se rozhodl pro Ubuntu tak tady je takovy jednoduchy manual.
)
Na server jedině debian... sicee nemá nejmodernější věci ale za to je 100% stable
grafik ubuntu má bud rád fekal nebo nahnedné barvy
výhody fedory:
GUI:
-kompletní správa služeb //ne ta osekaná správa v ubuntu(debian style) kde jdou zapnout vypnout 4 věci
-Super správa sítových zařízení //ne ta osekaná nepoužitelná věc v ubuntu kterou se nedá podrbat ani na prdeli
-Nastavení firewallu //to v ubuntu absolutně chybí
Další :
yum a rpm považuji taky za výhody
Nevýhody :
musíte přidat repozitář RPM fusion ale to je jeden příkaz do termu
-kompletní správa služeb //ne ta osekaná správa v ubuntu(debian style) kde jdou zapnout vypnout 4 věci -Super správa sítových zařízení //ne ta osekaná nepoužitelná věc v ubuntu kterou se nedá podrbat ani na prdelito jsou nicneříkající fráze. neříkáte, co to ve fedoře umí navíc. krom toho, tyto věci se snad nezávisle na distribuci běžně dělají z terminálu.
-Nastavení firewallu //to v ubuntu absolutně chybíproč bych na linuxové pracovní stanici nastavoval firewall? když už bych to dělal, proč v GUI?
Další : yum a rpm považuji taky za výhodyaptitude a dpkg jsou horší v čem? ale to je jedno. mně šlo spíš o to, že mu nedoporočujete distro na základě vámi stanovených subjektivních nevýhod.. výběr distra se vůbec přeceňuje, ve všech hlavních distrech jde udělat v podstatě všechno.
Kdyz fedoru na stanice, pak na server jedine centos 
Možná to je profesní sebevražda, ale nechce se mi vyhazovat peníze za licence microsoftu. Včera jsem spravoval jednu malou síť postavenou na p-p xp home a prof a to že se to celé i po mém zásahu chovalo tak jak jsem viděl ve mě nechalo totální znechucení.
Jinak Ubuntu bude jako púracovní stanice určitě lepší.
A ano jde mi o něco podobného jako Active Directory, o sdílení disků a tiskáren a hlavně o omezení pravomocí až na ty potřebné k práci. Naštěstí nejde o moc počítačů a jediné co se na nich bude dít je obsluha openoffice. Ale asi to nezáleží plně na mě, ale i na ochotě člověka co mi to zadal. Nebo spíš na jeho otevřenosti novým věcem. Uvidím. Každopádně děkuji za každý postřeh a dnešek strávím po www stránkách a budu nasávat možnosti
(nejlépe nastartovat copmiz-fusion +emerald at to trochu representuje
, pokud to ty stroje zvládnou co jsou ty stanice za hw ?)
Pokud půjde jen o sdílení souborů a omezení přístupu k nějakým adresářům, tak to asi nebude problém. Pokud máte zkušenost s distribucí DEBIAN, tak ji klidně použijte, problém nebude. Domovská stánka samby je www.samba.org budou tam i odkazy na poměrně rozsáhlou dokumentaci. Pro správu serveru bych si dovolil doporučit webmin www.webmin.com. Je to vcelku velmi jednoduché a intuitivní, navíc i lokalizované.
ZDAR!
Jinak tedy skutečně hledáš tohle: Samba
OpenLDAP
dhcpd
možná postfix
Howtos je k tomu všude plno.
Tiskni
Sdílej: