Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Dobrý den,
kvůli cenové politice Microsoftu, vážně uvažuji o tom, že by jsem místo MS WIN do jedné kanceláře naintsaloval na všechny PC Linux, nejlépe Debian. Mám zkušenosti s MS WIN SERV 2003, ale nevím jestli by šel použít Debian jednak pro pracovní stanice a jednak pro server a jestli ano jak z něho vyždímat něco podobného jako z MS WIN SERV 2003. Všude se jen píše o přechodu z Win na Linux, ale ne o přechodu z win serv. na linux. Když hledám na internetu, nenacházím žádné smysluplné rady. Dosud používám linux je na ososbním PC a proto nemám ani tušení jak na linuxem osazených PC vytvořit malou síť. Byl by někdo tak hodný a nehodil by mi sem link na nějaké stránky, které se touto problematikou zabývají. Klidně i anglicky. Díky moc
na stanice bych dal něco přívětivějšího např Fedoru nebo Ubuntu.
Na stanice bych taky Debian nedaval.
Osobne bych uvazoval o Ubuntu na stanicich a Ubuntu Server Edition na server. Zvyknete si na jedno nastaveni a je to vsude stejne.
Pokud byste se rozhodl pro Ubuntu tak tady je takovy jednoduchy manual.
)
Na server jedině debian... sicee nemá nejmodernější věci ale za to je 100% stable
grafik ubuntu má bud rád fekal nebo nahnedné barvy
výhody fedory:
GUI:
-kompletní správa služeb //ne ta osekaná správa v ubuntu(debian style) kde jdou zapnout vypnout 4 věci
-Super správa sítových zařízení //ne ta osekaná nepoužitelná věc v ubuntu kterou se nedá podrbat ani na prdeli
-Nastavení firewallu //to v ubuntu absolutně chybí
Další :
yum a rpm považuji taky za výhody
Nevýhody :
musíte přidat repozitář RPM fusion ale to je jeden příkaz do termu
-kompletní správa služeb //ne ta osekaná správa v ubuntu(debian style) kde jdou zapnout vypnout 4 věci -Super správa sítových zařízení //ne ta osekaná nepoužitelná věc v ubuntu kterou se nedá podrbat ani na prdelito jsou nicneříkající fráze. neříkáte, co to ve fedoře umí navíc. krom toho, tyto věci se snad nezávisle na distribuci běžně dělají z terminálu.
-Nastavení firewallu //to v ubuntu absolutně chybíproč bych na linuxové pracovní stanici nastavoval firewall? když už bych to dělal, proč v GUI?
Další : yum a rpm považuji taky za výhodyaptitude a dpkg jsou horší v čem? ale to je jedno. mně šlo spíš o to, že mu nedoporočujete distro na základě vámi stanovených subjektivních nevýhod.. výběr distra se vůbec přeceňuje, ve všech hlavních distrech jde udělat v podstatě všechno.
Kdyz fedoru na stanice, pak na server jedine centos 
Možná to je profesní sebevražda, ale nechce se mi vyhazovat peníze za licence microsoftu. Včera jsem spravoval jednu malou síť postavenou na p-p xp home a prof a to že se to celé i po mém zásahu chovalo tak jak jsem viděl ve mě nechalo totální znechucení.
Jinak Ubuntu bude jako púracovní stanice určitě lepší.
A ano jde mi o něco podobného jako Active Directory, o sdílení disků a tiskáren a hlavně o omezení pravomocí až na ty potřebné k práci. Naštěstí nejde o moc počítačů a jediné co se na nich bude dít je obsluha openoffice. Ale asi to nezáleží plně na mě, ale i na ochotě člověka co mi to zadal. Nebo spíš na jeho otevřenosti novým věcem. Uvidím. Každopádně děkuji za každý postřeh a dnešek strávím po www stránkách a budu nasávat možnosti
(nejlépe nastartovat copmiz-fusion +emerald at to trochu representuje
, pokud to ty stroje zvládnou co jsou ty stanice za hw ?)
Pokud půjde jen o sdílení souborů a omezení přístupu k nějakým adresářům, tak to asi nebude problém. Pokud máte zkušenost s distribucí DEBIAN, tak ji klidně použijte, problém nebude. Domovská stánka samby je www.samba.org budou tam i odkazy na poměrně rozsáhlou dokumentaci. Pro správu serveru bych si dovolil doporučit webmin www.webmin.com. Je to vcelku velmi jednoduché a intuitivní, navíc i lokalizované.
ZDAR!
Jinak tedy skutečně hledáš tohle: Samba
OpenLDAP
dhcpd
možná postfix
Howtos je k tomu všude plno.
Tiskni
Sdílej: