O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Tak díky všem, snad mi to trochu pomůže. jen u lkm4 v bodě 3 má, že se to dá spustit příkazem, ale jakým příkazem. A to mám vždy když chci pustit nějaký program lézt do konzole, přihlásit se a zadat příkaz ? Neexistuje prostě nějký spustitelný soubor (jako u win "exe"), který si dám třeba na plochu a přes něj to budu spouštět (myslím u těch souborů co si tam dávam dodatečně, například konqueror, openoffice atd. tyto spouštěcí soubory mají)?
1) Kam se instalují programy ? v adresáři "/" je asi 20 složek a tam ještě podsložky a nikde jsem nenašel nainstalované programy (třeba jako ve windows je adresář Program Files), v mém případě jsem hledal, kde je nainstalován Konqueror a SIM.
Typicky se program instalují do více adresářů - v /usr/bin jsou spustitelné soubory, v /etc/ nastavení, pomocné soubory (ikony atd.) jsou pak v /usr/share. Správce balíčků by měl umět zobrazit seznam souborů, které balíček obsahuje.
2) co je soubor s příponou .so a jak se instaluje ? Mám tento soubor na instalaci adobe flash player 64-bit a nemůžu ho nikde otevřít ani nainstalovat. Návod jsem samozřejmě taky nikde nenašel.
Dynamická knihovna, obvykle součást balíčku. Tuším, že u Flash se dává do složky s pluginy příslušného prohlížeče.
3) Když už někde najdu adresář s nainstalovaným programem, jak mam ten program spustit, když tam nikde neni spouštěcí soubor, ale jen samé textové a konfigurační soubory. například můj NVclock Nvidia overclocking tool jde spustit pouze ze z nabídky spouštěče aplikací(u windows je to start), ale v jeho složce jsem nikde tento spouštěcí soubor nenašel. Google mi opět nepomohl.
Viz výše. Mimochodem, zřejmě jste něco našel, takže proč bod 1)?
kde je teda ta složka s pluginyRozhodně to není nikde v systému, stačí to nakopírovat do domovského adresáře, ta složka se jmenuje .mozilla, podrobný návod jak tam to .so nahrát jde určitě někde najít. Ale jak již bylo řečeno, určitě existuje buď balíček nebo nějaký instalátor, který to za Vás udělá. Neříkejte, že jediné co jste na stránkách adobe našel, byl nějaký tajemný .so bez dalšího vysvětlení.
Prostě Linuxu vůbec nerozumim, přijde mi to hrozně složitý.To je jen Vaše imunitní reakce při přechodu z win. Linux je systém založený na úplně jiných principech, a zatímco principy win jste nasával pomalu celý život, u linuxu teď stojíte tváří v tvář neznámému. Kdybyste přišel k MacOS, tak se Vám stane totéž. Hlavně se nesnažte principy win aplikovat na linux, spíš si něco přečtěte o tom, na jakých principech linux funguje.
Takže to v usr/bin/ když už jsme se k tomu teda dostali se teda pouští z terminálu, jenom zadáním cesty k tomu souboru? Se omlouvám, že sem nepochopil hned, co je spustitelný soubor, ale řikal jsem že to musíte psát jako pro debila. Jinak s Linuxem se pomalu seznamuju a jsem trpělivý, takže si na něj vůbec nestěžuju. Vím že naučit se s nim pracovat bude ještě na hodně dlouho. Ale teď už chápu zase o trochu víc. Jinak u instalace toho flash playeru byl nějakej pro mě nesrozumitelnej návod a navíc anglicky. Takže překládat to a ještě to pochopit na mě bylo moc.
[petr@soban ~]$ echo $PATH /usr/lib64/qt-3.3/bin:/usr/kerberos/bin:/usr/local/bin:/usr/bin:/bin:/usr/local/sbin:/usr/sbin:/sbin:/opt/real/RealPlayer:/home/petr/bin:/opt/real/RealPlayer [petr@soban ~]$Jinak pokud chceš něco spouštět s plochy z grafiky tak si na ploše můžeš udělat taky zastupce jak ve windows. V GNOME pravé tlačítko na myši na ploše -> vytvořit spouštěč -> zadáme název, najdeme ten soubor co chceme spouštět pomocí tlačítka procházet - nebo ho přímo napíšeme do kolonky a OK.
právě že flash player pro 64-bit verzi jsem v rpm nikde nenašel. Zkusím si přidat tyto repozitáře a uvidím.
yast. configure, make, make install se vás netýká. A hlavně se vás týká to, že u běžných linuxových distribucí a běžných programů nesháníte programy někde po internetu, nesháníte jejich binárky a nehledáte, kam nakopírovat .so soubory. Prostě jen přes distribučního správce balíčků (např. yast) program nainstalujete a pak jej z nabídky grafického prostředí spouštíte. Zabývat se umístěním souborů na disku klidně můžete, ale před tím doporučuju nastudovat si něco o adresářové struktuře používané na unixech a o umístění souborů. Pokud chcete jen nainstalovat a spustit program, o umístění souborů nepotřebujete nic vědět, stačí vám ten yast a nabídka desktopového prostředí. Pokud máte z Windows zlozvyk stahovat kdeco odněkud z internetu a pak s tím různě šíbovat po souborovém systému, na to zapomeňte, v linuxu to máte mnohem jednodušší.
Tiskni
Sdílej: