Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Ak dovolite, rad by som si vyplnil medzery.
Posledne dve hodinky som studoval cosi o architekturach, naberal som prehlad no zopar detailov mi je nejasnych.
Mam procesor Intel P8400.
1. Spravne predpokladam ze ide o i686_64 ?
2. Uname -a mi ukazuje architekturu OS alebo CPU?
3. Pri instalacii volim iso i386 no vramci instalacie sa mi kreuje i686tkovy system?
4. Ak by som chcel 64rkove ubuntu, mam zvolit iso s oznacenim AMD64? (amd na intel?)
5. V pripade instalacie 64bit systemu, ako je to s programami v repozitaroch? Automaticky si bude stahovat 64rkove verzie?
6. Co zasadne som prehliadol?
Dakujem!
Dakujem, pekne vysvetlene.
Takze o to ma viac laka instalnut 64rkovy system, no mam i trocha obavy. Citam tu rozne diskusne prispevky a uzivatelia v nich pisu ze je sice vyuziavanych instalovanych 4 GB ram, no enormne i narastlo percento vyuzitia. Teda pri rovnakych spustenych aplikaciach je napr. vyuzitie ram na 32 dajme tomu 50 %, no na 64 je to uz 80%. Jeden dokonca pisal ako mu system swapuje az 6 GB.
4GB ram vyuzijes i pri pouziti 32bit systemu pomoci veci co se menuje PAE (v debian like distribucich je to jadro s privlastkem bigmem)
1. Intel Core 2 Duo, E8400, je uz i686_64..
2. Archytektru jadra.
3. i686 = Pentium Pro, M, Core
4. AMD64, nebe Intel 64..
5. 64 biove verze
6. Podpora 64 programu roste, ale neni 100%, zalezi co budete rozchazet..
"64-bit Linux allows up to 128 TB (140,737,488,355,328 bytes) of address space for individual processes, and can address approximately 64 TB (70,368,744,177,664 bytes) of physical memory, subject to processor and system limitations."
NN
K bodům 4 a 5: Ano.
Je třeba rozlišovat tři architektury, jejichž názvy jsou trochu matoucí.
Nejvíc ze všech architektur se mi líbí SPARC, ale to už je off-topic, že jo...
Tiskni
Sdílej: