Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Ahoj, mam celkem zmatek v techto 2 souborech... Uz nejakou dobu googlim ale co odkaz to jina odpoved. Chci se zeptat komu ty soubory patri? Bud TCP wrapperovi a nebo sluzbe(programu) DenyHosts. Jednou pisou ze tomu podruhe ze tomu druhemu. Diky za odpoved.
Ale kdyz se podivas na stranky DenyHosts tak tam se pise ze DenyHosts will add that host to the /etc/hosts.deny file. Jak je mozne ze zapisuje do souboru patricimu jinemu programu?
Soubory /etc/hosts.allow, /etc/hosts.deny
nepatří ani balíčku tcpd
, ani denyhosts
. Ale mají společné to, že uvedené soubory využívají. Navíc tcpd
při instalaci zjišťuje zda-li tyto soubory existují, pokud některý z nich chybí, tak ho vytvoří, takže prakticky by se dalo říct, že patří tcpd
, protože právě ten do nich vkládá implicitní obsah, kdežto denyhosts
maximálně přidává pár řádků.
Dekuji vam za osvetleni problematiky:) Nevedel jsme ze si lezou navzajem do zeli:)
Lezu ako lezu . Hlavny ucel skriptu
denyhosts
je len v identifikacii bruteforce utokov a nasledne zapisanie utocnych IP adries do suboru hosts.deny
, ktory pouziva TCP wrapper, ktory je volany SSHd serverom pri inicializacii kazdeho TCP spojenia na secure shell. Neviem realne o ziadnej dalsej utilite/demonovi/programe, ktory by realne vyuzival udaje ukladane v tychto suboroch hosts.{allow,deny}
okrem TCP wrapperu, ak neratam "pomocne" utility, ktore tieto subory dokazu naplnat. Ale zaroven je pravda, ze tieto subory su uz v kategorii "systemove"... napr. na fedore niesu sucastou balika tcpwrappera, ale balika "setup", ktory obsahuje zakladne systemove subory.
Tiskni
Sdílej: