Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Potreboval bych informace o praktickych zkusenostech virtualizace na linuxu, pripadne *BSD, ale tam predpokladam to bude slabsi. Jedna se mi o pomer cena/vykon, cili o Vmware ESX serveru se prosim nezminujte;). Aby byla predstava, je to do mensi firmy - hw na to mam, jedna se mi o spusteni cca tri az peti vittualnich stroju, zadny velky trafic ani zatizeni. Mimo ten uz zmineny pomer (=zadarmo v ramci nejakeho distra) mi jde o stabilitu, rozumnou udrzbu a flexibilitu (snadna rozsiritelnost. a treba i prenositelnost image...). Za kazdy postrech predem dik.
Kdyz praxe, tak praxe ...
Mam kompilacni server s 10 virtualy (RHEL a SLES ruzne verze, ruzne arch), cele to sedi na RHEL4, CPU AMD 64bit, virt. masina VMWare server free edition. Jednou jsem musel stehovatnajine zelezo, takze jsem si prakticky overil, ze to jde (ale je to ... ehm ... ponekud komplikovane. Ke stabilite VMWare nemam vyhrady.
Na Fedore jsem zkousel KVM - ovsem pri instalaci hostovaneho systemu jsem s dozvedel, ze system je panic 
Na skoleni jsme si trosku hrali s XENem pod RHEL - fungovalo to pekne. Ted nas ceka ostre nasazeni do provozu (takze pod clusterem). Muzete drzet palce 
Na Fedore jsem zkousel KVM - ovsem pri instalaci hostovaneho systemu jsem s dozvedel, ze system je panicU KVM je potřeba brát na vědomí, že se rychle vyvíjí, takže co platilo dříve, nemusí být s novou verzí pravda. Navíc firmu, která stála za vývojem, koupil Red Hat, který KVM hodlá dodávat jako svůj hlavní virtualizační produkt. Moje praktická zkušenost s tím: od jádra 2.6.28 žádné problémy, používám na různé testování, když si nechci zaneřádit fyzický stroj, popřípadě potřebuju testovací síť. Co se týče požadavků tazatele (abych to nemusel dávat do příspěvku zvlášť)
stabilituSe staršími jádry jsem měl problém se spuštěním několika strojů naráz - některé se sekly. Běh naráz poté, co jednotlivé virtuály startovaly postupně, nebyl problém. Po výměně procesorů (Phenom II místo Athlon X2) jsem narazil na pár maličkostí, ale předpokládám, že to se s novým jádrem spraví.
flexibilitu (snadna rozsiritelnost. a treba i prenositelnost image...)Co se rozšiřitelnosti týče, tak tam bych asi neviděl problém. KVM funguje jako proces, při jeho startu volíš všechny parametry toho stroje, takže není problém měnit. Operační paměť lze měnit za chodu (pokud to podporuje host, Linux ano), stejně tak většina hardwaru se registruje jako vyměnitelné zařízení. Navíc to, že KVM z pohledu hostitele funguje jako běžný proces, má další výhody: paměť hostů je možné odswapovat (s novým jádrem téměř celou), virtualizace si nezabírá hardware pro sebe (jádra CPU vyhrazená pro Xen hostitel nevidí, stejně tak paměť). A konečně vývojáři KVM narozdíl od vývojářů Xenu spolupracují s vývojáři jádra jako takového, takže zatímco KVM dostáváš přímo v běžném jádře, Xen je externí patch dostupný pouze pro některé verze jádra (v současnosti na XenWiki jako nejnovější verzi nabízejí cca 3 roky staré jádro 2.6.18) Pokud jde o přenositelnost image - kvm vychází z Qemu, takže může používat nějaký formát qcow2, který je ale doporučovaný jenom pro stroje, které neumí vytvářet sparse soubory. S tím Linux nemá problém, takže lze vytvořit image, který se pro Linux tváří jako běžný soubor, ale zároveň jde pomocí mount připojit jako disk:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
$ /sbin/fdisk -l gentoo_kvm64_small.img
You must set cylinders.
You can do this from the extra functions menu.
Disk gentoo_kvm64_small.img: 0 MB, 0 bytes
255 heads, 63 sectors/track, 0 cylinders
Units = cylinders of 16065 * 512 = 8225280 bytes
Disk identifier: 0x00000000
Device Boot Start End Blocks Id System
gentoo_kvm64_small.img1 * 1 509 4088511 83 Linux
gentoo_kvm64_small.img2 510 571 498015 82 Linux swap / Solaris
KVM neumí paravirtualizaci, na rozdíl od Xenu. Až ji bude umět, taky ho rád vyzkouším.
KVM neumí paravirtualizaci, na rozdíl od Xenu.
# cat /proc/cpuinfo ... flags : ... svm ...Paravirtualizace? [Zív] Paravirtualizaci pro síť a disky KVM umí, víc nepotřebuju.
Xen je externí patch dostupný pouze pro některé verze jádra (v současnosti na XenWiki jako nejnovější verzi nabízejí cca 3 roky staré jádro 2.6.18)
Vyvoj XENu je sice postaven na kernelu 2.6.18.8 (2/2007), ale myslim si, ze to vubec nic nevypovida, protoze jsou do tohoto jadra pravidelne aplikovany patche a nove ovladace zarizeni tak, aby kernel sel s dobou.
Prirovnal bych to treba k CentOS, nova verze 5.3 (3/2009) obsahuje taky kernel 2.6.18, ale ne "3 roky stary", nybrz opatchovany nejnovejsimi patchi pro lepsi stabilitu a podporu zarizeni.
Jasne, co se tyce ovladacu, tak opatchovany kernel 2.6.18 neobsahuje vsechny ovladace jako treba kernel 2.6.30 a je s tim trochu prace je tam dostat, kdyz je tam clovek nutne zrovna potrebuje. Ale vyladeny XEN v paravirtualizovanem rezimu povazuji dneska za stale nejrychlejsi a nejdostupnejsi zpusob virtualizace.
Vyvoj XENu je sice postaven na kernelu 2.6.18.8 (2/2007), ale myslim si, ze to vubec nic nevypovida, protoze jsou do tohoto jadra pravidelne aplikovany patche a nove ovladace zarizeni tak, aby kernel sel s dobou.To je možné, ale stejně tam nelze backportovat veškerý vývoj jádra; tipuju, že o moc víc než nové ovladače se tam nedostává. Druhé hledisko je, že tento způsob práce není udržitelný, věci se prostě mění a jít s vývojem jádra bude čím dál tím těžší a tím pomalejší.
ale minimalne pro 90% nasazeni to naprosto vyhovi, dela to, co ma (uz 2 roky) a bude delat to, co je treba, jeste dalsich skoro 5 let.To je možný, ale co nové stroje? Tam mám na výběr mezi starým jádrem, do kterého se musí to nejnutnější backportovat, nebo novým jádrem, kde všechno funguje out-of-the-box. (A za ty tři roky tam určitě přibylo něco, co má pozitivní vliv na výkon.) A co se dlouhodobé perspektivy týče, tak KVM (nebo nějaký jeho eventuální nástupce) před sebou má budoucnost jistou, protože je to stabilní API/ABI, které bude zachováno. A konečně Red Hat se KVM do konce roku chystá dodávat a Xenu se postupně zbavit. Na druhou stranu Xen je podle vývojářů jádra bordel, na kterém se musí udělat velký kus práce, aby se do jádra dostal. Bez Red Hatu ho bude pořádně podporovat jenom (tuším) SuSE a abych pravdu řekl, kdybych si mezi nimi měl vybrat, SuSE to nevyhraje.
U KVM je potřeba brát na vědomí, že se rychle vyvíjí, takže co platilo dříve, nemusí být s novou verzí pravda. Navíc firmu, která stála za vývojem, koupil Red Hat, který KVM hodlá dodávat jako svůj hlavní virtualizační produkt. Moje praktická zkušenost s tím: od jádra 2.6.28 žádné problémy, používám na různé testování, když si nechci zaneřádit fyzický stroj, popřípadě potřebuju testovací síť.Souhlas. KVM je momentálně "hot" a "next-gen", bude se do něj soustřeďovat hodně vývoje. Já ho používám i v produkčním prostředí.
Xen je externí patch dostupný pouze pro některé verze jádra (v současnosti na XenWiki jako nejnovější verzi nabízejí cca 3 roky staré jádro 2.6.18)Tohle platí pouze pro dom0 (tedy privilegovaného hostitele). DomU jádra fungují od 2.6.23 normálně pomocí paravirt ops, podpora dom0 v mainline bude kolem 2.6.31. Nicméně zbylé argumenty jsou platné. Xen vychází architektonicky z paravirtualizačního modelu: vyžaduje hypervisora (speciální tenký OS) a pro přístup k HW a vůbec správu sebe sama tento hypervisor využívá "privilegovaného hosta". Tento přístup je, i kdyby dom0 kernel byl aktuální, zbytečně kostrbatý - neefektivní v přístupu k zařízením a zdvojuje starost o bezpečnost (je potřeba hlídat hypervisora i dom0 OS). U KVM je pouze jeden OS, který je (v Xenovské terminologii) zároveň hypervisorem a privilegovaným OS. Je to normální linux, ve kterém běží hosti jako procesy a lze s nimi takto nakládat, ať už se jedná o správu, selinux, cokoliv.
podpora dom0 v mainline bude kolem 2.6.31Silně pochybuju. Koukni na LWN z 6.3. (Nebo si počkej na Jaderné noviny, odhaduju že to bude tento nebo příští týden)
Tento přístup je, i kdyby dom0 kernel byl aktuální, zbytečně kostrbatý - neefektivní v přístupu k zařízením a zdvojuje starost o bezpečnostNavíc - ze zmíněného článku - paravirt_ops zanášejí do jádra výkonnostní penalizaci.
Silně pochybuju. Koukni na LWN z 6.3.Kde? LWN weekly z 5.3. má článek o xenu ale tam se o neadopci nic nepíše, ani o škodlivosti paravirt_ops... navíc KVM je využívá taky.
Doporučuji alespoň se podívat na Citrix XenServer. Nedávno došlo ke změně licenčních podmínek, a verze zdarma nabízí skoro všechno, co člověk může potřebovat, vč. třeba clusteringu.
Používám zatím na jednom serveru - asi 2 × Windows Server 2003 a 2 × Linux guest, a nenarazil jsem na žádný problém. Instalace je triviální, a nastavení pomocí XenCenter celkem jednoduché. XenCenter je ale jen pro Windows. Jinak jde ale veškerá nastavení udělat i přes SSH, ale to vyžaduje trochu studování dokumentace.
Oproti VMWare Server je hodně znát, že Xen má menší režii, a to jak na CPU tak na I/O - co jsem testoval, tak je to skoro neznatelné.
Podívejte se třeba i do této diskuse: http://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/238689
Proc ne Vmware ESXi, ktery je zadarmo a na to co potrebujete to bohate staci...
ESXi je k nicemu = neda se inteligentne ovladat:
Citrix XEN server je spolecne s ESX a ESXi to nejvykonnejsi co je:
S Citrixem UPLNE zadarmo navic ziskas: jednoduchou spravu, migraci mezi stroji za chodu, pooly, a dalsi ...
Neni o cem
Mam nastarosti jak ESX (ne i ale PLNE ESX - ovsem bez virtual centru) a Citrix XEN server a ESX je proste MIMO, pokud mluvime o pomeru cena/vykon
Nevite ,zda xenserver umi zdilet pridelenou pamet mezi guesty (ala vmware)? Xen v centosu to neumi ,coz mi celkem vadi... Jinak xen je stabilni ,rychle ,zdarma ..mohu jen doporucit.
dik
Tak ten odkaz je tak trosku jiz mimo, venku je Vmware ESXi 4 ktery neni 32bit ale pouze 64bit, ostatni veci jsou tam taky sporny. Pooly umi uz davno, ovladat se da inteligentne ale pouze z windows (stejne to je ale i v pripade citrixu)... Spis je to otazka preferenci
A citrix ma ovladaci centrum pro vice stroju ve free verzi? Jinak na ovladani vice ESXi stroju najednou slouzi vCenter server, ktery je uz placeny, coz neni pro tazatele klicove kdyz to bude mit vse na jednom serveru. Rikam akorat ze ten odkaz by si meli hosi s citrixu trosku poupravit je tam spousta nepravd
A citrix ma ovladaci centrum pro vice stroju ve free verzi?
Ano.
Navic XS ma ted novou verzi 5.5.0, ktera se umi pripojit na AD a umi snapshoty (to chybelo).
Urcite bez do XenServeru. Kdyz to vidim bezet vedle VMware nebo Hyper-V, tak se neni o cem bavit.
Vecer upgraduju ...
Jak pise Global, kdyz vidim vedle sebe vmware vs citrix - neni o cem ve free verzi
Ono ani v te placene neni o cem mluvit. Hlavne kdyz s XenServer Essentials dostanete Provisioning Server, Labmanager atd.
Navic ten vykon. Kdyz to vidim vedle sebe tak VMware proste pokulhava.
Možná je to trochu mimo téma, ale přesto se tady zeptám.
Když srovnám VMWare Server (nebo i ESXi) a XenCenter, tak jak už se tu psalo, není o čem mluvit. Ale jediná věc, kde VMWare silně vyhrává, je vzdálené zobrazení konzole. Na LAN je všechno v pořádku, ale přes OpenVPN (na velmi rychlé lince, na obou stranách víc jak 4Mb/s, latence cca 30ms) je zobrazení konzole virtuálního serveru v XenCenter absolutně nepoužitelné - a to i pro Windows s nainstalovanými XenTools. VMWare Server v takové situaci funguje krásně.
Jasně že, po instalaci můžu použít SSH nebo RDP, ale občas potřebuju virtuální server na otestování instalátoru distribuce a podobně. Zatím to řeším tak, že si XenCenter pustím na virtuálním serveru, na který se připojím přes RDP, ale to je trochu kostrbaté...
Dělám něco špatně, nebo je to vlastnost?
Tiskni
Sdílej:
