Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2026 představuje své novinky. Vypíchnout lze lehké brýle s funkci VR Meta VR Glasses. Do prodeje půjdou na jaře 2027 za cenu 1299,99 dolarů.
Google Chrome 154 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 154.0.8037.57 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 108 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Vláda sníží v příštím roce výdaje na IT služby státu o 1,4 miliardy korun. Úspory má umožnit lepší koordinace nákupu služeb napříč resorty prostřednictvím nového zmocněnce. Celkové roční výdaje státu na informační technologie a digitalizaci se podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu pohybují okolo 20 až 25 miliard korun ročně, pro letošek bylo na 320 projektů vyčleněno 21 miliard.
Irská komise pro ochranu dat (DPC) uložila americké technologické společnosti Google ze skupiny Alphabet pokutu 403 milionů eur (9,8 miliardy Kč) za neoprávněné nakládání s údaji o poloze uživatelů. Firma podle komise porušila evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). DPC uvedla, že při šetření zjistila, že si lidé nemuseli být vědomi skutečnosti, že jejich poloha byla využívána například k ovlivňování prostřednictvím reklam nebo k odvozování jejich zájmů, a mohli tak ztratit kontrolu nad svými osobními údaji.
Byla oznámena beta verze nového video kodeku Pyrowave pro streamování her v Steam Remote Play. S vysokou propustností a nízkou latencí. S podporou HDR a YUV 4:4:4.
Byl vydán Sublime Text 4 Build 4213. Sublime Text (Wikipedie) je proprietární multiplatformní editor textových souborů a zdrojových kódů. Ke stažení a k vyzkoušení je zdarma. Pro další používání je nutná licence v ceně 99 dolarů. Spolu se Sublime Merge je cena 168 dolarů.
Firma Anthropic, tvůrce AI modelu Claude, začala v oblasti Sanfranciského zálivu v tichosti provozovat vlastní biotechnologickou laboratoř. Anthropic prý chce pomocí AI urychlit hledání léků na nemoci, jimž farmaceutický průmysl dle názoru firmy věnuje příliš málo pozornosti. Firma tvrdí, že laboratoř se zatím soustředí především na základní biologii, nikoli přímo na vývoj léčiv. Farmaceutický výzkum je pro generálního ředitele Daria Amodeie velice osobní téma, jeho otec zemřel na hepatitidu C několik málo let před objevením účinné léčby.
Vědci z Googlu dokončili mapu všech neuronových spojení v mozku (tzv. konektom) samečka mušky octomilky obecné (drosophila melanogaster), hlavním cílem je komparativní analýza s již zmapovaným mozkem samičky. S tímto veřejně dostupným modelem, čítajícím přibližně 160 000 neuronů, se začali bavit nadšenci. Mozek mouchy pohání experimentálního kryptoburzovního bota Stonkfly, případně si zahrál počítačové hry Beat Saber, Mario64 a samozřejmě DOOM (gameplay videa). Ani mozek samičky nezůstal stranou, vyzkoušel si Minecraft.
Alibaba Cloud je dalším sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let. Stejná částka jako u DigitalOcean.
Byla vydána nová verze 262 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub).
Na serverech tenhle problem nemam. Server se nainstaluje, nastavi a pak jede, dokud se nezrusi. Na notebooku mam zase relativne kratkou dobu zivotnosti distribuce, takze reinstalace cca jednou za rok to jisti. Jina otazka nastava v okamziku, kdy se ma clovek starat o desitky, pripadne stovky serveru. Pak nastupuji nastroje typu cfengine.
Psane poznamky jsem zkousel ale kam je psat?
Zkus lokální wiki (já používám klasickou mediawiki). Velmi snadno vytvoříš nový zápisek, třeba stylem co služba to článek. Můžeš vytvářet odkazy na neexistující články, tento seznam pak může sloužit i jako todo. Články to má verzované, i to se hodí. Nakonec z toho máš soukromou knowledge base. Nejhorší je se přinutit to tam poctivě psát. S tím ti to nepomůže.
Pro často měněné configy (u mě firewall) jsem si zařídil svn repositář. Pokud člověk dodržuje zásady commitu (commit by měl být co nejmenší a měl by obsahovat jednu ucelenou část, každý commit musí mít komentář), dost to pomůže udržovat pořádek v konfigu samotném.
Celé /etc denně zálohuji pomocí rsnapshot. Můžeš těch verzí mít pak třeba tisíc, spotřebované místo je minimální. Já to používám spíš jako ochranu proti nechtěnému smazání.
Zkus lokální wiki (já používám klasickou mediawiki).
Já si zase tyhle poznámky píšu do blogu – nezobrazuji je na titulní stránce, protože by toho tam bylo moc, ale dávám je pod štítek Taháky a snadno se k nim dostanu odkudkoli
A možná na ně občas zabrousí i někdo jiný. 
jak je to s mediawiki a přikládáním souborů? dají se v tom držet i ty configy? nebo ty mít v svn/git/ap? rád bych jedno řešení...
Určitě bych to držel oddělené. Stejně potřebuješ místo, kam si psát různé HOW-TO, poznámky, než se ti to dostane do krve. Hezky bod za bodem. Na toto se ti právě bude hodit ta wiki. Je to formátovaný text, vypadá to hezky, dá se to tisknout.
Do wiki lze přikládat i soubory, též jsou tam verzované. Ale jako náhrada za VCS je to nepoužitelné.
a nebo místo wiki třeba backpack (http://backpakit.com)
na to pouzivam git
-Nainstaluju cistej system.
-Nainstaluju SW.
-Kazdou zmenu konfigurace systemu i SW ukadam do root-a.
-Jednou za cas pozalohuju celou "konfiguraci".
-Kdyz se server zrusi vratim se do bodu 1 a pouziju zalohovanou konfiguraci.
-Stale dokola.
NN
/etc, /var/lib, ~/binale vzhledem k tomu, že mám podobné configy na serveru i na ntb(oboje debian) je to nepřehledné, nevím jaké změny se udály mezi jednotlivými verzemi..
Myslite komentar..do konfiguraku, nekdy.
Jake kroky?
Zalohuju pouze to co jsem sam zmenil.
NN
git pouzivam len nad /etc/ kde je asi najviac vsetkej konfiguracie.
dovody su:
- jeho repozitar je ulozeny v jednom adresari .git, narozdiel od svn, ktory si uklada uplne vsade .svn podadresare a repozitar musi byt niekde inde, tiez je rychly a cely archiv zabera ovela menej nez svn
- je mozne repozitar synchronizovat aj s nejakym inym sietovym (git remote, git push, ...) koli zalohovaniu
- vyuzivam to najma aby som vedel co kedy sa zmenilo, takze po aktualizaciach alebo zmenach vzdy zmeny commitnem (git commit), pripadne este predtym pridam nove subory do repozitara (git add .)
- mozem si robit znacky (git tag ...)
- pozriet si zmeny suborov medzi jednolivymi verziami (git diff....)
... jednoducho klasicky verzovaci system
ktory je aj jednoduchy a pride mi jednoduchsi nez svn, alebo cvs (ostatne som neskusal). pouzivam ho najma na programatorske projekty, ale aj na /etc
a ma parkrat aj zachranil ked som si rozbil nejaku konfiguraciu. skvele je ze vobec nemusim vytvarat nejake .bak, ... v ktorych po case aj tak clovek ma len bordel 
ziadna veda:
cd /etc git init git add . git commit -a -m "initial release"
viz můj komentář – musíš ochránit celé úložiště (git, mercurial…), aby k němu mohl jen root.
Tyhle 4 řádky jsou o gitu všude.
U svn mám repositář na jednom místě. Každý commit (odkudkoliv) ta data tlačí právě tam. Stačí mi zálohovat toto jedno místo. Když to někdo udělá naznačeným způsobem v gitu tak musí zálohovat tuhle /etc/.git, támhle /var/named/.git atd. Pokud totiž bude chtít mít centrální gití repos, tak musí po každém commitu udělat jestě git push.
U svn mám repositář na jednom místě.
Tohle moc nechápu – vždyť subversion přece vytváří .svn v každém adresáři – v tom se mi víc líbí hg/git, kde takový adresář je jen jeden – v rootu daného úložiště. Centrální úložiště by se dalo řešit tak, že bys ten init udělal v rootu souborového systému a složky jako /usr, /home, /tmp … bys dal do .hgignore (nevím, jak se to jmenuje v gitu) – pak by stačilo zálohovat /.hg (resp. /.git), kde by bylo všechno na jednom místě.
Jo už rozumím – je to jedna z výhod nedistribuovaných verzovacích systémů (jednodušší práce, jen commit, místo commit+push).
Toto jde u gitu udělat druhým repositářem, který se prohlásí za server. Zde je ale nutné po každém commitu u klienta udělat git push. Snad to píšu dobře, s gitem si vyloženě nerozumím.Ten push po commitu jde pohodlně udělat pomocí hooku
/etc/.git a zazálohuje do nějakého centrálního repa?
co konkrétně udělá git push? vezme třeba /etc/.git a zazálohuje do nějakého centrálního repa?
Git je distribuovaný systém správy versí. Tedy můžeš mít hlavní repositář (říkejme mu teď server), z něj si uděláš clon do /etc (tomu říkejme klient). Pokud chceš všechny commity klienta mít i na serveru musíš za každým commitem udělat i push.
To co radí kolega výše, tedy vytvoření repa v /etc není napojeno na server. Tedy ty si můžeš ukládat verze konfigů, ale smazáním /etc/ přijdeš i o ten git repositář a tedy i o veškerou historii.
Musel bys tedy pravidelně zálohovat celé /etc včetně toho repositáře.
svn pracuje jinak. Tam potřebuješ server vždy. Tedy commit v /etc ti data vždy pošle na server. Tento jeden server můžeš použít pro ukládání všeho. Konfigů, svých dokumentů, projektů do školy apod. Při smazání /etc/ pak stačí pouze udělat svn checkout. Stačí ti zálohovat jeden server.
Uživatel zničit repo svými příkazy nemůže.
Repo lze pouze zničit administrátorskými zásahy na svn serveru. Ať již klasické rm -rf, nebo nesprávným použitím svnadminu. Ale od toho jsou zálohy.
když budu mít mnoho rep, dá se jednoduše zjistit na čem sem dělal řekněme za poslední týden?
Musel bys projít všechna a zjistit cos tam kdy udělal.
Co se týče git vs svn, raději si to projdi sám. K svn je někde velmi pěkné PDF. Po oběde najdu a hodím to sem.
Když to někdo udělá naznačeným způsobem v gitu tak musí zálohovat tuhle /etc/.git, támhle /var/named/.git atd.Toto by sa dalo vyriešiť tak, že by sa kontroloval root adresár a do .gitignore by sa dalo pravidlo, aby sa všetky podadresáre ignorovali a povolili by sa tam len tie potrebné. PS: Samotný adresár .git sa môže umiestniť kamkoľvek (nemusí byť v tom root adresári).
můžu se zeptat co je to vcs? z gl vypadlo tohle, ale nedává mi to smysl..wikipedia:VCS
jdou nástroje jako etckeeper nastavit pro zálohování adresářů i mimo /etc? například ~/bin /var/lib ap.Predpokladám, že asi nie (aspoň nie jednoduchým spôsobom). Navyše, podľa mňa, v /bin, /usr/var/lib nie sú súbory, pri ktorých by malo zmysel archivovať si zmeny.
Predpokladám, že asi nie (aspoň nie jednoduchým spôsobom). Navyše, podľa mňa, v /bin, /usr/var/lib nie sú súbory, pri ktorých by malo zmysel archivovať si zmeny.
nemluvil jsem o /bin ale o ~/bin což jsou moje skripty
ve /var/lib jsou například dhcp leases(sleduju kdo je na síti, než udělám něco lepšího), nebo tor fingerprint a keys, které bych chtěl mít zálohovány stejným způsobem jako zbytek věcí ve stroji
Ono to jde použít i místo záloh – např. když máš webový server, více méně čistý Linux, verzuješ /etc, /var/www a textový dump z databáze. Samozřejmě verzuješ na nějaký jiný stroj (nebo přinejmenším disk). Když se celý server zhroutí, stačí znovu nainstalovat Linux, nainstalovat pár balíčků (chce to mít jejich seznam, aby je člověk nemusel lovit z paměti nebo znovu vymýšlet) a obnovit z verzovacího systému nastavení, weby a databázi.
Potíž při tomhle přístupu je akorát při velkých objemech a často se měnících datech – u zálohy se snadno smaže stará verze a člověk si může udržovat jen aktuální verzi – zatímco verzovací systém uchovává celou historii (i ty verze, o které už nestojíš).
Používám mercurial (hg) – verzovací systém. Víš, co jsi kdy měnil, můžeš si psát poznámky, vracet se zpátky. Taky poznáš, co se přesně změnilo během instalace aktualizace balíčků.
Akorát je potřeba dát pozor na práva k adresáři .hg (pro git platí totéž) – vlastníkem je root a nikdo jiný k těm souborům nemá přístup – jinak by si totiž obyčejný uživatel mohl „naklonovat“ toto mercurialové úložiště a dostat se k souborům, které jsou normálně chráněné přístupovými právy (např. soukromé šifrovací klíče, certifikáty).
Nevím. Jsem zvyklý na Mercurial 
Ale teď jsem si stahoval nějaké zdrojáky v gitu a jsou si hodně podobné.
Tiskni
Sdílej: