Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Dobrý den,
zaujala mě starší knížečka o GNU/Linuxu. V té stálo, že ideální nastavení swapu je 2x tolik než máme fyzických RAM, dle dalších názorů se uvádí, že stačí bohatě jenom 512MB. jaký máte názor vy? jak na osobní počítač, tak na server. Má dneska smysl ho vůbec mít? v dobe 8GB RAM?
Řešení dotazu:
V té stálo, že ideální nastavení swapu je 2x tolik než máme fyzických RAMTo už musí být ta knížečka hodně stará. To se uvádělo někdy v době jádra 2.4.
dle dalších názorů se uvádí, že stačí bohatě jenom 512MBTo je snad ještě větší nesmysl, uvést nějakou konkrétní absolutní hodnotu. Nějaký univerzální návod, jak vypočítat správnou velikost swapu, neexistuje. Můžete na to použít odhad: velikost RAM vám určuje, kolik aktivních aplikací můžete mít najednou spuštěno, velikost RAM+swap určuje, kolik aplikacím dohromady můžete mít spuštěno. Tj. pokud třeba na desktopu všechny aplikace, které máte spuštěné, aktivně používáte, a vejdou se vám do 8 GB RAM, stačí ta RAMka a swap je zbytečný. Pokud jste zvyklý na začátku spustit spoustu aplikací, pak jich ale používáte jen pár a u ostatních si klidně počkáte, když se na ně přepnete, než se nahrají ze swapu (a dříve používané aplikace se zase mohou odswapovat), a pokud vám na ty aktivní apliakce stačí 8 GB a celkem na všechny spuštěné 12 GB, stačí vám 8 GB RAM a 4 GB swapu.
Knížečka je z roku 2004. Uvedené informace mě zaujaly, proto jsem položil dotaz, abych viděl objektivnější názor.
Objektivnější? No nevim. Na noťasu si nechávam velikost do toho dvojnásobku, jelikož s partišnama tak "nešíbuju", tak je to jen "pro jistotu", jelikož swap mam stejně spíš prázdnej. Tedy swap mam pro suspend to disk a pro případ nouze ... stejně tak pamatuju z diskuse názor, že když už kernel slítne, tak se swapem to trvá dýl, než spadne ... jelikož do swapu zapisuje, i když už se do toho stroje člověk nedostane (viditelně nereaguje na klávesnici).
stejně tak pamatuju z diskuse názor, že když už kernel slítne, tak se swapem to trvá dýl, než spadne ... jelikož do swapu zapisuje, i když už se do toho stroje člověk nedostane (viditelně nereaguje na klávesnici).To je spíš mínus velkého swapu, protože člověk zažívá pár minut zoufalství - vzpamatuje se, nevzpamatuje? Restartovat je mu to líto. Ale naštěstí v takových případech obvykle ještě reaguje na SysRQ.
Ale naštěstí v takových případech obvykle ještě reaguje na SysRQ.To chce občas hodně dlouhé prsty, abyste dosáhl až někam do datacentra
Ja mám 1G ram a swap som určil na 2.14G a počítač ide stabilne a bez problémov.Myslim, ze je to spatne. Spravna velikost je ve vasem pripade 2.147828G Ale hlavne: velikost swapu musi byt mensi nez je velikost vaseho hardisku!
Tiskni
Sdílej: