Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Dobrý den,
zaujala mě starší knížečka o GNU/Linuxu. V té stálo, že ideální nastavení swapu je 2x tolik než máme fyzických RAM, dle dalších názorů se uvádí, že stačí bohatě jenom 512MB. jaký máte názor vy? jak na osobní počítač, tak na server. Má dneska smysl ho vůbec mít? v dobe 8GB RAM?
Řešení dotazu:
V té stálo, že ideální nastavení swapu je 2x tolik než máme fyzických RAMTo už musí být ta knížečka hodně stará. To se uvádělo někdy v době jádra 2.4.
dle dalších názorů se uvádí, že stačí bohatě jenom 512MBTo je snad ještě větší nesmysl, uvést nějakou konkrétní absolutní hodnotu. Nějaký univerzální návod, jak vypočítat správnou velikost swapu, neexistuje. Můžete na to použít odhad: velikost RAM vám určuje, kolik aktivních aplikací můžete mít najednou spuštěno, velikost RAM+swap určuje, kolik aplikacím dohromady můžete mít spuštěno. Tj. pokud třeba na desktopu všechny aplikace, které máte spuštěné, aktivně používáte, a vejdou se vám do 8 GB RAM, stačí ta RAMka a swap je zbytečný. Pokud jste zvyklý na začátku spustit spoustu aplikací, pak jich ale používáte jen pár a u ostatních si klidně počkáte, když se na ně přepnete, než se nahrají ze swapu (a dříve používané aplikace se zase mohou odswapovat), a pokud vám na ty aktivní apliakce stačí 8 GB a celkem na všechny spuštěné 12 GB, stačí vám 8 GB RAM a 4 GB swapu.
Knížečka je z roku 2004. Uvedené informace mě zaujaly, proto jsem položil dotaz, abych viděl objektivnější názor.
Objektivnější? No nevim. Na noťasu si nechávam velikost do toho dvojnásobku, jelikož s partišnama tak "nešíbuju", tak je to jen "pro jistotu", jelikož swap mam stejně spíš prázdnej. Tedy swap mam pro suspend to disk a pro případ nouze ... stejně tak pamatuju z diskuse názor, že když už kernel slítne, tak se swapem to trvá dýl, než spadne ... jelikož do swapu zapisuje, i když už se do toho stroje člověk nedostane (viditelně nereaguje na klávesnici).
stejně tak pamatuju z diskuse názor, že když už kernel slítne, tak se swapem to trvá dýl, než spadne ... jelikož do swapu zapisuje, i když už se do toho stroje člověk nedostane (viditelně nereaguje na klávesnici).To je spíš mínus velkého swapu, protože člověk zažívá pár minut zoufalství - vzpamatuje se, nevzpamatuje? Restartovat je mu to líto. Ale naštěstí v takových případech obvykle ještě reaguje na SysRQ.
Ale naštěstí v takových případech obvykle ještě reaguje na SysRQ.To chce občas hodně dlouhé prsty, abyste dosáhl až někam do datacentra
Ja mám 1G ram a swap som určil na 2.14G a počítač ide stabilne a bez problémov.Myslim, ze je to spatne. Spravna velikost je ve vasem pripade 2.147828G Ale hlavne: velikost swapu musi byt mensi nez je velikost vaseho hardisku!
Tiskni
Sdílej: