Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Dobrý den,
zaujala mě starší knížečka o GNU/Linuxu. V té stálo, že ideální nastavení swapu je 2x tolik než máme fyzických RAM, dle dalších názorů se uvádí, že stačí bohatě jenom 512MB. jaký máte názor vy? jak na osobní počítač, tak na server. Má dneska smysl ho vůbec mít? v dobe 8GB RAM?
Řešení dotazu:
V té stálo, že ideální nastavení swapu je 2x tolik než máme fyzických RAMTo už musí být ta knížečka hodně stará. To se uvádělo někdy v době jádra 2.4.
dle dalších názorů se uvádí, že stačí bohatě jenom 512MBTo je snad ještě větší nesmysl, uvést nějakou konkrétní absolutní hodnotu. Nějaký univerzální návod, jak vypočítat správnou velikost swapu, neexistuje. Můžete na to použít odhad: velikost RAM vám určuje, kolik aktivních aplikací můžete mít najednou spuštěno, velikost RAM+swap určuje, kolik aplikacím dohromady můžete mít spuštěno. Tj. pokud třeba na desktopu všechny aplikace, které máte spuštěné, aktivně používáte, a vejdou se vám do 8 GB RAM, stačí ta RAMka a swap je zbytečný. Pokud jste zvyklý na začátku spustit spoustu aplikací, pak jich ale používáte jen pár a u ostatních si klidně počkáte, když se na ně přepnete, než se nahrají ze swapu (a dříve používané aplikace se zase mohou odswapovat), a pokud vám na ty aktivní apliakce stačí 8 GB a celkem na všechny spuštěné 12 GB, stačí vám 8 GB RAM a 4 GB swapu.
Knížečka je z roku 2004. Uvedené informace mě zaujaly, proto jsem položil dotaz, abych viděl objektivnější názor.
Objektivnější? No nevim. Na noťasu si nechávam velikost do toho dvojnásobku, jelikož s partišnama tak "nešíbuju", tak je to jen "pro jistotu", jelikož swap mam stejně spíš prázdnej. Tedy swap mam pro suspend to disk a pro případ nouze ... stejně tak pamatuju z diskuse názor, že když už kernel slítne, tak se swapem to trvá dýl, než spadne ... jelikož do swapu zapisuje, i když už se do toho stroje člověk nedostane (viditelně nereaguje na klávesnici).
stejně tak pamatuju z diskuse názor, že když už kernel slítne, tak se swapem to trvá dýl, než spadne ... jelikož do swapu zapisuje, i když už se do toho stroje člověk nedostane (viditelně nereaguje na klávesnici).To je spíš mínus velkého swapu, protože člověk zažívá pár minut zoufalství - vzpamatuje se, nevzpamatuje? Restartovat je mu to líto. Ale naštěstí v takových případech obvykle ještě reaguje na SysRQ.
Ale naštěstí v takových případech obvykle ještě reaguje na SysRQ.To chce občas hodně dlouhé prsty, abyste dosáhl až někam do datacentra
Ja mám 1G ram a swap som určil na 2.14G a počítač ide stabilne a bez problémov.Myslim, ze je to spatne. Spravna velikost je ve vasem pripade 2.147828G Ale hlavne: velikost swapu musi byt mensi nez je velikost vaseho hardisku!
Tiskni
Sdílej: