Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »Pokud provozujete takovouto hybridní síť, tak jste asi pochopil, že hesla si v LDAP ukládá každý systém jinam a jinak, případně máte před LDAP nějakou mezivrstvu (Sambu), která deleguje ověřování z windowsí domény na přihlašování se od LDAP. A pokud kromě Windows XP začnete přidávat stroje s novějšími verzemi Windows, zjistíte, že věci se mají opět jinak.
Kerberos nabízí více méně standardizovaný způsob autentizace, takže nemusíte řešit každý operační systém zvlášť, teoreticky by se měly umět domluvit. (Včetně autentizace NFS.)
Další výhoda Kebera je, že autentizuje nejen klienta, ale i server (na což Microsoft konečně přišel a s velkou slávou natlačil do CIFS nebo rdesktop serveru). Takže se konečně můžete při přihlašování na servery přestat ošívat, jestli skutečně komunikujete s pravým serverem. Dále to máme schopnost single-sign-on přímo všitou do protokolu, takže odpadá trapné cachování hesel na klientech a tak.
Ldap v podstatě není na autentikace uživatelů vůbec stavěný, takže pokud se takto použije, tak to s sebou přináší bezpečnostní problémy. Kerberos tímto netrpí.Dovolím si oponovat, jelikož jste si to nějak popletl. Jedním z důvodů vývoje LDAPu byla autentizace uživatelů. OpenLDAP se pro autentizaci běžně používá a byl pro to navržen. Komerční řešení, které toho umí podstatně víc, je např. eDirectory od Novellu. Kerberos se používá pro SSO (single sign-on). V jeho databázi je pouze uživatelské jméno a heslo. UID, GIDs, ... se získávají např. z LDAPu, který s Kerberem obvykle běží paralelně (v open source řešeních). Jelikož na své síti openLDAP s Kerberem již delší dobu provozuji, tak si dovolím tvrdit, že vím o čem mluvím. K původnímu dotazu: kombinace openLDAP+Kerberos se dá použít např. pro provoz NFSv4 s autentizací přes Kerberos. S Kerberem umí pracovat i Firefox (to se hodí např. pro přístup do všelijakých intranetových Wiki, kde se jinak musí zadávat uživatelské jméno a heslo).
když srovnáte postup autentikace LDAPem a Kerberem, tak zjistíteMě by to srovnání zajímalo, protože ani já v autentizaci proti LDAPu nevidím zásadní problémy.
Tiskni
Sdílej: