Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Open source router Turris Omnia NG Wired je v prodeji. Jedná se o Turris Omnia NG bez Wi-Fi. Je připraven pro zamontování do racku.
Řešení dotazu:
Těšil jsem se, jak si v adresáři určeném pro skladování textových souborů pro příkaz man pohrabu a počtu, ale ejhle!Zjavne máš priveľa času. /usr/share/man na mojom stroji má 10902 súborov v celkovom objeme 57MB.
Byly tam stovky ikon balíků, nikoliv stovky textových souborů.Tak to si sa pozeral na nesprávne miesto (alebo máš nesprávnu terminológiu).
Proč je to zapakované? To se tak úporně šetří místem?Asi hej. Tak to vždy bolo a niet dôvod to meniť.
Jak si mám ty texty prohlížet? To si mám napsat skript na otevírání jednotlivých balíků a nebo je na to nějaká finta.Je to strašne komplikovaná finta. Na prezeranie dátových súborov programu man, treba použiť program (teraz to príde) man.
Kdysi dávno u RED HAT 7.0 to byly skutečně texťáky.Mám tu unixový stroj, ktorý má viac ako 10 rokov. A man stránky v ňom sú komprimované. Navyše man stránky nikdy neboli texťáky, ale vstup pre troff/nroff. Celkovo mám pocit, že ideš na vec zle. Akú knihu o Linuxe si už čítal? Uveď príklady toho, k čomu by si chcel čítať dokumentáciu.
gunzip a troff.
Takže na manuálové stránky jedině příkazem man?Přesně tak. Pokud se vám to v terminálu špatně čte, existuje spousta webových stránek, co poskytují manuálové stránky jako HTML...
Čili je to nějaký extra zapakovaný formát ano?Klidně si nějakou rozbalte a podívejte se
. Je to text doplněný o nějaké příkazy.
A když píšete že je to rozumné je zapakovat tak se docela divím tomu, že veškeré jiné soubory Linuxu ve všech adresářích nejsou zapakované. Tak by se ušetřilo maximum místa ne ???Protože manuálové stránky se pakují docela dobře (vysoký kompresní poměr) a hlavně je nepotřebujete tak často, aby vadilo, že se budou chvilinku rozpakovávat (představte si, jak by šel výkon dolů, kdyby se všechny binárky museli před spuštěním rozgzipovat).
Příjemné počtení
Není fakt jednoduší napsat man cp ?
Takže na manuálové stránky jedině příkazem man?Psal jsem, že by to měl umět libovolný prohlížeč, který umí zobrazovat manuálové stránky. Nevím, který program jste chtěl použít, pokud
man tak ten, pokud jste chtěl použít třeba nějakého správce souborů a jeho interní prohlížeč, použijte ten – ale opravdu by mne překvapilo, pokud by si se zagzipovaným souborem neporadil.
A když píšete že je to rozumné je zapakovat tak se docela divím tomu, že veškeré jiné soubory Linuxu ve všech adresářích nejsou zapakované. Tak by se ušetřilo maximum místa ne ???Pro takový případ je lepší použít komprimovaný souborový systém. Jenže ono ne vše je dobré mít zapakované – spousta souborů se mění, spousta souborů se používá často, takže by se pořád musely balit a rozbalovat. Manuálové stránky se používají zřídka a jenom se čtou.
Zatím používám Ubuntu a doslechnu se něco o perfektním programu BLÁBLÁBLÁ z Linuxu SUSE.Postup je taký, že zistíš meno balíka, ktoré existuje na SUSE a to meno balíka vyhľadáš v správcovi balíkov pre Ubuntu. Môžeš to robiť aj inak, ale pokiaľ sa dá, použi tento postup.
Až platforma PC a MS DOS a dále MS Windows je sjednotila.Ono je to naopak. Pri Windows sa XP považuje za inú platformu ako Home, a to je iná platforma ako Server 2003 a to je iná platforma ako Vista a to je iná ako Win7. Aj tak je to všetko na jedno brdo.
Ale určitě drtivá většina programů napsaných pro Win 95 bude chodit i na Vistách nebo Win 7.O tom možno polemizovať. Ale išlo mi skôr o to, že rôzne verzie Windows sú marketingovo deklarované ako rôzne platformy a pritom to tak nie je. Linuxové distribúcie sú často vnímané ako jedna plaforma a pritom sú rôzne. A rôzne sú nie preto, že SUSE je iné ako Ubuntu, ale preto, že bežne môžeš stretnúť 32 aj 64 bitové distribúcie, distribúcie fungujúce v mobile, alebo routeri, ale aj na superpočítačoch, distribúcie minimalistické, alebo s 10 tisícmi balíkov, bežiace na x86 aj na RISC alebo ARM architektúrach atď. Ale tvoja pôvodná otázka bola o inom: O možnosti preniesť program z jedného distra na druhé. Ak odmietaš radu, ktorú som dal vyššie - nájsť a použiť zodpovedajúci balík pre tvoje distro, tak to stojí na dvoch veciach - ak prenášaš binárku a) musí byť pre rovnakú architektúru procesora, b) musíš preniesť všetko čo tá binárka potrebuje - to spravidla znamená zodpovedajúce knižnice. To sa dá, ale pre začiatočníka je to príliš náročné a ostrieľaní harcovníci sa do toho pustia len ak niet inej možnosti. Posledná varianta je kompilovať zo zdrojákov - a to je kapitola sama o sebe, ktorá do tejto úrovne debaty nepatrí.
echo "echo Non identified hardware" > program.sh
chmod +x program.sh
a máš
pro i386 AMDHm. To fakt? Niečo také ako: môžete si nainštalovať driver pre Ati aj keď máš nVidiu, alebo niečo čo využíva AMD-V hoci ty máš INTEL-VT-x?
Už jenom tohle se někdy může stát zdrojem nedorozumění a problémů. Už jenom to že z konkurenčních důvodů nedokáže výrobce mikroprocesoru vyprodukovat plně kompatibilní blackbox s INTELem protože všichni se zřejmě opičí po něm protože on udává standard ne?Naopak, s x86_64 přišlo první AMD a Intel to od něj okopíroval
.
Tiskni
Sdílej: