Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
Řešení dotazu:
Těšil jsem se, jak si v adresáři určeném pro skladování textových souborů pro příkaz man pohrabu a počtu, ale ejhle!Zjavne máš priveľa času. /usr/share/man na mojom stroji má 10902 súborov v celkovom objeme 57MB.
Byly tam stovky ikon balíků, nikoliv stovky textových souborů.Tak to si sa pozeral na nesprávne miesto (alebo máš nesprávnu terminológiu).
Proč je to zapakované? To se tak úporně šetří místem?Asi hej. Tak to vždy bolo a niet dôvod to meniť.
Jak si mám ty texty prohlížet? To si mám napsat skript na otevírání jednotlivých balíků a nebo je na to nějaká finta.Je to strašne komplikovaná finta. Na prezeranie dátových súborov programu man, treba použiť program (teraz to príde) man.
Kdysi dávno u RED HAT 7.0 to byly skutečně texťáky.Mám tu unixový stroj, ktorý má viac ako 10 rokov. A man stránky v ňom sú komprimované. Navyše man stránky nikdy neboli texťáky, ale vstup pre troff/nroff. Celkovo mám pocit, že ideš na vec zle. Akú knihu o Linuxe si už čítal? Uveď príklady toho, k čomu by si chcel čítať dokumentáciu.
gunzip a troff.
Takže na manuálové stránky jedině příkazem man?Přesně tak. Pokud se vám to v terminálu špatně čte, existuje spousta webových stránek, co poskytují manuálové stránky jako HTML...
Čili je to nějaký extra zapakovaný formát ano?Klidně si nějakou rozbalte a podívejte se
. Je to text doplněný o nějaké příkazy.
A když píšete že je to rozumné je zapakovat tak se docela divím tomu, že veškeré jiné soubory Linuxu ve všech adresářích nejsou zapakované. Tak by se ušetřilo maximum místa ne ???Protože manuálové stránky se pakují docela dobře (vysoký kompresní poměr) a hlavně je nepotřebujete tak často, aby vadilo, že se budou chvilinku rozpakovávat (představte si, jak by šel výkon dolů, kdyby se všechny binárky museli před spuštěním rozgzipovat).
Příjemné počtení
Není fakt jednoduší napsat man cp ?
Takže na manuálové stránky jedině příkazem man?Psal jsem, že by to měl umět libovolný prohlížeč, který umí zobrazovat manuálové stránky. Nevím, který program jste chtěl použít, pokud
man tak ten, pokud jste chtěl použít třeba nějakého správce souborů a jeho interní prohlížeč, použijte ten – ale opravdu by mne překvapilo, pokud by si se zagzipovaným souborem neporadil.
A když píšete že je to rozumné je zapakovat tak se docela divím tomu, že veškeré jiné soubory Linuxu ve všech adresářích nejsou zapakované. Tak by se ušetřilo maximum místa ne ???Pro takový případ je lepší použít komprimovaný souborový systém. Jenže ono ne vše je dobré mít zapakované – spousta souborů se mění, spousta souborů se používá často, takže by se pořád musely balit a rozbalovat. Manuálové stránky se používají zřídka a jenom se čtou.
Zatím používám Ubuntu a doslechnu se něco o perfektním programu BLÁBLÁBLÁ z Linuxu SUSE.Postup je taký, že zistíš meno balíka, ktoré existuje na SUSE a to meno balíka vyhľadáš v správcovi balíkov pre Ubuntu. Môžeš to robiť aj inak, ale pokiaľ sa dá, použi tento postup.
Až platforma PC a MS DOS a dále MS Windows je sjednotila.Ono je to naopak. Pri Windows sa XP považuje za inú platformu ako Home, a to je iná platforma ako Server 2003 a to je iná platforma ako Vista a to je iná ako Win7. Aj tak je to všetko na jedno brdo.
Ale určitě drtivá většina programů napsaných pro Win 95 bude chodit i na Vistách nebo Win 7.O tom možno polemizovať. Ale išlo mi skôr o to, že rôzne verzie Windows sú marketingovo deklarované ako rôzne platformy a pritom to tak nie je. Linuxové distribúcie sú často vnímané ako jedna plaforma a pritom sú rôzne. A rôzne sú nie preto, že SUSE je iné ako Ubuntu, ale preto, že bežne môžeš stretnúť 32 aj 64 bitové distribúcie, distribúcie fungujúce v mobile, alebo routeri, ale aj na superpočítačoch, distribúcie minimalistické, alebo s 10 tisícmi balíkov, bežiace na x86 aj na RISC alebo ARM architektúrach atď. Ale tvoja pôvodná otázka bola o inom: O možnosti preniesť program z jedného distra na druhé. Ak odmietaš radu, ktorú som dal vyššie - nájsť a použiť zodpovedajúci balík pre tvoje distro, tak to stojí na dvoch veciach - ak prenášaš binárku a) musí byť pre rovnakú architektúru procesora, b) musíš preniesť všetko čo tá binárka potrebuje - to spravidla znamená zodpovedajúce knižnice. To sa dá, ale pre začiatočníka je to príliš náročné a ostrieľaní harcovníci sa do toho pustia len ak niet inej možnosti. Posledná varianta je kompilovať zo zdrojákov - a to je kapitola sama o sebe, ktorá do tejto úrovne debaty nepatrí.
echo "echo Non identified hardware" > program.sh
chmod +x program.sh
a máš
pro i386 AMDHm. To fakt? Niečo také ako: môžete si nainštalovať driver pre Ati aj keď máš nVidiu, alebo niečo čo využíva AMD-V hoci ty máš INTEL-VT-x?
Už jenom tohle se někdy může stát zdrojem nedorozumění a problémů. Už jenom to že z konkurenčních důvodů nedokáže výrobce mikroprocesoru vyprodukovat plně kompatibilní blackbox s INTELem protože všichni se zřejmě opičí po něm protože on udává standard ne?Naopak, s x86_64 přišlo první AMD a Intel to od něj okopíroval
.
Tiskni
Sdílej: