Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
http://picasa.google.com/linux/download.html#picasa30
Když ale přijdu domů se stovkami fotek, které chci rychle upravit stylem: kliknu ořežu, příp. narovnám, přisvětlím, opravím červené oči, uložit a klik na další, pak tohle přece neděláte v Gimpu?
Dělám. Ale ještě před ním použiju gqview, kde si fotky projdu a vyberu ty, které vůbec budu dál zpracovávat. Až na výjimky nemá smysl prezentovat fotky neostré, kompozičně (hodně) nepovedené nebo více fotek, které vypadají skoro stejně. Moc si nedokážu představit, jak by musela vypadat akce, abych z ní vystavoval na web několik set fotek.
Vybrané fotky zpracovávám v GIMPu, pro import používám ufraw plugin. Je-li fotka technicky dobrá, je to celkem rychlá záležitost: v ufraw pluginu zkontrolovat (a případně upravit) vyvážení barev, doladit expozici (v případě potřeba trochu pomoci křivkou), provést konverzi, v GIMPu oříznout, zmenšit na požadované rozměry doostřit a uložit. V ideálním případě se to dá zvládnout tempem 3 minuty na fotku. Když není technicky dobrá, tak s ní bývá práce víc, třeba i půl hodiny. Nakonec se může stát, že stejně usoudím, že tahle už zachránit nepůjde, a z výběru ji radši vyřadím.
Nehledě na to, že jsem zatím nepřišel na to,jak si zde jednoduše uložit upravenou verzi a originál smazat.
Mazat originál? Proboha, proč, při ceně diskového prostoru kolem 1.5 Kč za GB?
Dělám. Ale ještě před ním použiju gqview, kde si fotky projdu a vyberu ty, které vůbec budu dál zpracovávat. Až na výjimky nemá smysl prezentovat fotky neostré, kompozičně (hodně) nepovedené nebo více fotek, které vypadají skoro stejně. Moc si nedokážu představit, jak by musela vypadat akce, abych z ní vystavoval na web několik set fotek.Přesně tak, až na to, že pak na takové fotce strávím třeba delší dobu kde se s ní snažím nějak pohrát a vymazlit. Je lepší prezentovat několik pškných fotek, než 100 zmenšených a ořezaných (i když jich třeba 100 nafotím).
Mazat originál? Proboha, proč, při ceně diskového prostoru kolem 1.5 Kč za GB?Souhlas, taky nevidím důvod dnes cokoliv mazat. Za dva roky můžu dostat jiný nápad, nebo vybírat do kalendáře, atd. Zdroj se vždy dá použít znova, upravená 800x600 už ne.
ořežu, příp. narovnám, přisvětlímDovolím si k tomu poznámku, že bys měl fotit tak, abys nemusel ořezávat ani rovnat. A navíc je nejlepší fotit do RAW - pak máš prostor i pro úpravu jasu a barev a také si zvykneš na to, že nad každou fotkou strávíš nějaký čas. Mně to přijde úplně normální, jelikož jsem odkojen tím, že převést v temné komoře jeden či dva filmy na fotky zabralo celé odpoledne či večer. Ale pokud si to nerozmyslíš, tak je k tomu perfektní editor v ShowFoto/digiKamu, i když tedy není přímo pro Gnome.
bys měl fotit tak, abys nemusel ořezávat ani rovnat.
Rovnat ano, ale ořezu se vždy vyhnout nejde. Kdyby nic jiného, tak proto, že k některým fotkám se víc hodí jiný poměr stran, než má senzor. A i jinak je IMHO lepší nechat si mírnou rezervu, než riskovat, že mi někde bude kousek chybět.
Při zmíněné potřebě jiného poměru stran se člověk samozřejmě ořezu nevyhne.
<osobní, možná divný, postoj>
Každopádně ale věta "Když ale přijdu domů se stovkami fotek" hovoří sama za sebe. Když jsem byl loni v Českém ráji, kdy jsem celé dny fotil, tak jsem za čistých 5 dní, plných tůr, udělal něco málo přes 200 fotek, z toho asi 80 duplicitních kvůli opětovnému snímání s úpravou expozice, plus asi 200 fotek na panoramata - tedy reálně méně, než 30 snímků denně. Nedokážu si nějak představit, jak bych dělal stovky fotek denně. (A také nevím, koho by bavilo si taková kvanta prohlížet) :)</osobní, možná divný, postoj>
U krajinek nebo aranžovaného portrétu si lze samozřejmě se zarámováním pohrát, i když i tam může být problém s hledáčkem který nemá stoprocentní pokrytí. U reportáže, a to i při focení "nehýbajících se" lidí, už je to výrazně horší.
Co se týká těch počtů, i tady to hodně záleží na žánru. U krajinkáře se dá očekávat relativně málo snímků a vysoké procento použitelných. U reportážní fotografie se dá očekávat vyšší počet snímků a nižší "výtěžnost", extrém bude asi sport nebo wildlife. Dotaz na mne ale také působil dojmem, že tazatel by nejraději automat, do kterého na jedné straně strčí kartu a na druhé vyleze webové album. A to rozhodně není dobře, což jsem naznačil už ve své první odpovědi.
Tiskni
Sdílej: