Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
http://picasa.google.com/linux/download.html#picasa30
Když ale přijdu domů se stovkami fotek, které chci rychle upravit stylem: kliknu ořežu, příp. narovnám, přisvětlím, opravím červené oči, uložit a klik na další, pak tohle přece neděláte v Gimpu?
Dělám. Ale ještě před ním použiju gqview, kde si fotky projdu a vyberu ty, které vůbec budu dál zpracovávat. Až na výjimky nemá smysl prezentovat fotky neostré, kompozičně (hodně) nepovedené nebo více fotek, které vypadají skoro stejně. Moc si nedokážu představit, jak by musela vypadat akce, abych z ní vystavoval na web několik set fotek.
Vybrané fotky zpracovávám v GIMPu, pro import používám ufraw plugin. Je-li fotka technicky dobrá, je to celkem rychlá záležitost: v ufraw pluginu zkontrolovat (a případně upravit) vyvážení barev, doladit expozici (v případě potřeba trochu pomoci křivkou), provést konverzi, v GIMPu oříznout, zmenšit na požadované rozměry doostřit a uložit. V ideálním případě se to dá zvládnout tempem 3 minuty na fotku. Když není technicky dobrá, tak s ní bývá práce víc, třeba i půl hodiny. Nakonec se může stát, že stejně usoudím, že tahle už zachránit nepůjde, a z výběru ji radši vyřadím.
Nehledě na to, že jsem zatím nepřišel na to,jak si zde jednoduše uložit upravenou verzi a originál smazat.
Mazat originál? Proboha, proč, při ceně diskového prostoru kolem 1.5 Kč za GB?
Dělám. Ale ještě před ním použiju gqview, kde si fotky projdu a vyberu ty, které vůbec budu dál zpracovávat. Až na výjimky nemá smysl prezentovat fotky neostré, kompozičně (hodně) nepovedené nebo více fotek, které vypadají skoro stejně. Moc si nedokážu představit, jak by musela vypadat akce, abych z ní vystavoval na web několik set fotek.Přesně tak, až na to, že pak na takové fotce strávím třeba delší dobu kde se s ní snažím nějak pohrát a vymazlit. Je lepší prezentovat několik pškných fotek, než 100 zmenšených a ořezaných (i když jich třeba 100 nafotím).
Mazat originál? Proboha, proč, při ceně diskového prostoru kolem 1.5 Kč za GB?Souhlas, taky nevidím důvod dnes cokoliv mazat. Za dva roky můžu dostat jiný nápad, nebo vybírat do kalendáře, atd. Zdroj se vždy dá použít znova, upravená 800x600 už ne.
ořežu, příp. narovnám, přisvětlímDovolím si k tomu poznámku, že bys měl fotit tak, abys nemusel ořezávat ani rovnat. A navíc je nejlepší fotit do RAW - pak máš prostor i pro úpravu jasu a barev a také si zvykneš na to, že nad každou fotkou strávíš nějaký čas. Mně to přijde úplně normální, jelikož jsem odkojen tím, že převést v temné komoře jeden či dva filmy na fotky zabralo celé odpoledne či večer. Ale pokud si to nerozmyslíš, tak je k tomu perfektní editor v ShowFoto/digiKamu, i když tedy není přímo pro Gnome.
bys měl fotit tak, abys nemusel ořezávat ani rovnat.
Rovnat ano, ale ořezu se vždy vyhnout nejde. Kdyby nic jiného, tak proto, že k některým fotkám se víc hodí jiný poměr stran, než má senzor. A i jinak je IMHO lepší nechat si mírnou rezervu, než riskovat, že mi někde bude kousek chybět.
Při zmíněné potřebě jiného poměru stran se člověk samozřejmě ořezu nevyhne.
<osobní, možná divný, postoj>
Každopádně ale věta "Když ale přijdu domů se stovkami fotek" hovoří sama za sebe. Když jsem byl loni v Českém ráji, kdy jsem celé dny fotil, tak jsem za čistých 5 dní, plných tůr, udělal něco málo přes 200 fotek, z toho asi 80 duplicitních kvůli opětovnému snímání s úpravou expozice, plus asi 200 fotek na panoramata - tedy reálně méně, než 30 snímků denně. Nedokážu si nějak představit, jak bych dělal stovky fotek denně. (A také nevím, koho by bavilo si taková kvanta prohlížet) :)</osobní, možná divný, postoj>
U krajinek nebo aranžovaného portrétu si lze samozřejmě se zarámováním pohrát, i když i tam může být problém s hledáčkem který nemá stoprocentní pokrytí. U reportáže, a to i při focení "nehýbajících se" lidí, už je to výrazně horší.
Co se týká těch počtů, i tady to hodně záleží na žánru. U krajinkáře se dá očekávat relativně málo snímků a vysoké procento použitelných. U reportážní fotografie se dá očekávat vyšší počet snímků a nižší "výtěžnost", extrém bude asi sport nebo wildlife. Dotaz na mne ale také působil dojmem, že tazatel by nejraději automat, do kterého na jedné straně strčí kartu a na druhé vyleze webové album. A to rozhodně není dobře, což jsem naznačil už ve své první odpovědi.
Tiskni
Sdílej: