Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
http://picasa.google.com/linux/download.html#picasa30
Když ale přijdu domů se stovkami fotek, které chci rychle upravit stylem: kliknu ořežu, příp. narovnám, přisvětlím, opravím červené oči, uložit a klik na další, pak tohle přece neděláte v Gimpu?
Dělám. Ale ještě před ním použiju gqview, kde si fotky projdu a vyberu ty, které vůbec budu dál zpracovávat. Až na výjimky nemá smysl prezentovat fotky neostré, kompozičně (hodně) nepovedené nebo více fotek, které vypadají skoro stejně. Moc si nedokážu představit, jak by musela vypadat akce, abych z ní vystavoval na web několik set fotek.
Vybrané fotky zpracovávám v GIMPu, pro import používám ufraw plugin. Je-li fotka technicky dobrá, je to celkem rychlá záležitost: v ufraw pluginu zkontrolovat (a případně upravit) vyvážení barev, doladit expozici (v případě potřeba trochu pomoci křivkou), provést konverzi, v GIMPu oříznout, zmenšit na požadované rozměry doostřit a uložit. V ideálním případě se to dá zvládnout tempem 3 minuty na fotku. Když není technicky dobrá, tak s ní bývá práce víc, třeba i půl hodiny. Nakonec se může stát, že stejně usoudím, že tahle už zachránit nepůjde, a z výběru ji radši vyřadím.
Nehledě na to, že jsem zatím nepřišel na to,jak si zde jednoduše uložit upravenou verzi a originál smazat.
Mazat originál? Proboha, proč, při ceně diskového prostoru kolem 1.5 Kč za GB?
Dělám. Ale ještě před ním použiju gqview, kde si fotky projdu a vyberu ty, které vůbec budu dál zpracovávat. Až na výjimky nemá smysl prezentovat fotky neostré, kompozičně (hodně) nepovedené nebo více fotek, které vypadají skoro stejně. Moc si nedokážu představit, jak by musela vypadat akce, abych z ní vystavoval na web několik set fotek.Přesně tak, až na to, že pak na takové fotce strávím třeba delší dobu kde se s ní snažím nějak pohrát a vymazlit. Je lepší prezentovat několik pškných fotek, než 100 zmenšených a ořezaných (i když jich třeba 100 nafotím).
Mazat originál? Proboha, proč, při ceně diskového prostoru kolem 1.5 Kč za GB?Souhlas, taky nevidím důvod dnes cokoliv mazat. Za dva roky můžu dostat jiný nápad, nebo vybírat do kalendáře, atd. Zdroj se vždy dá použít znova, upravená 800x600 už ne.
ořežu, příp. narovnám, přisvětlímDovolím si k tomu poznámku, že bys měl fotit tak, abys nemusel ořezávat ani rovnat. A navíc je nejlepší fotit do RAW - pak máš prostor i pro úpravu jasu a barev a také si zvykneš na to, že nad každou fotkou strávíš nějaký čas. Mně to přijde úplně normální, jelikož jsem odkojen tím, že převést v temné komoře jeden či dva filmy na fotky zabralo celé odpoledne či večer. Ale pokud si to nerozmyslíš, tak je k tomu perfektní editor v ShowFoto/digiKamu, i když tedy není přímo pro Gnome.
bys měl fotit tak, abys nemusel ořezávat ani rovnat.
Rovnat ano, ale ořezu se vždy vyhnout nejde. Kdyby nic jiného, tak proto, že k některým fotkám se víc hodí jiný poměr stran, než má senzor. A i jinak je IMHO lepší nechat si mírnou rezervu, než riskovat, že mi někde bude kousek chybět.
Při zmíněné potřebě jiného poměru stran se člověk samozřejmě ořezu nevyhne.
<osobní, možná divný, postoj>
Každopádně ale věta "Když ale přijdu domů se stovkami fotek" hovoří sama za sebe. Když jsem byl loni v Českém ráji, kdy jsem celé dny fotil, tak jsem za čistých 5 dní, plných tůr, udělal něco málo přes 200 fotek, z toho asi 80 duplicitních kvůli opětovnému snímání s úpravou expozice, plus asi 200 fotek na panoramata - tedy reálně méně, než 30 snímků denně. Nedokážu si nějak představit, jak bych dělal stovky fotek denně. (A také nevím, koho by bavilo si taková kvanta prohlížet) :)</osobní, možná divný, postoj>
U krajinek nebo aranžovaného portrétu si lze samozřejmě se zarámováním pohrát, i když i tam může být problém s hledáčkem který nemá stoprocentní pokrytí. U reportáže, a to i při focení "nehýbajících se" lidí, už je to výrazně horší.
Co se týká těch počtů, i tady to hodně záleží na žánru. U krajinkáře se dá očekávat relativně málo snímků a vysoké procento použitelných. U reportážní fotografie se dá očekávat vyšší počet snímků a nižší "výtěžnost", extrém bude asi sport nebo wildlife. Dotaz na mne ale také působil dojmem, že tazatel by nejraději automat, do kterého na jedné straně strčí kartu a na druhé vyleze webové album. A to rozhodně není dobře, což jsem naznačil už ve své první odpovědi.
Tiskni
Sdílej: