Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
/dev/sda dej nějaký soubor, který si na tom disku vytvoříš a nech do něj zapisovat až do chvíle, než dojde volné místo na disku. Takže ten příkaz bude třeba dd if=/dev/urandom of=/home/data/zapis.txt.
#!/bib/bash dd if=/dev/random of=/root/mujgrossefileskesmazani rm -f /root/mujgrossefileskesmazaniPřípadně dd omezit na velikost třeba 19Gb či if=/dev/zero
Tu manuálovou stránku musí člověk dočíst do konce.
CAUTION: Note that shred relies on a very important assumption: that the file system overwrites data in place. This is the traditional way to do things, but many modern file system designs do not satisfy this assumption. The following are examples of file systems on which shred is not effective, or is not guaranteed to be effective in all file system modes:
- log-structured or journaled file systems, such as those supplied with AIX and Solaris (and JFS, ReiserFS, XFS, Ext3, etc.)
- file systems that write redundant data and carry on even if some writes fail, such as RAID-based file systems
- file systems that make snapshots, such as Network Appliance's NFS server
- file systems that cache in temporary locations, such as NFS version 3 clients
- compressed file systems
In the case of ext3 file systems, the above disclaimer applies (and shred is thus of limited effectiveness) only in data=journal mode, which journals file data in addition to just metadata. In both the data=ordered (default) and data=writeback modes, shred works as usual. Ext3 journaling modes can be changed by adding the data=something option to the mount options for a particular file system in the /etc/fstab file, as documented in the mount man page (man mount).
In addition, file system backups and remote mirrors may contain copies of the file that cannot be removed, and that will allow a shredded file to be recovered later.
Tohle tedy jasně říká, že například u Reiser4 nebo Btrfs je takový příkaz na houby a spoléhat na něj je poněkud nebezpečné.
Feature tohoto typu by musela být implementovaná mnohem hlouběji než na úrovni souborů. BTW, nemá náhodou OpenBSD něco takového? To bych se vsadil, že jo. 
Tiskni
Sdílej: