V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Stejně nechápu, např. na co třeba qtwebkit, když to vůbec nepoužíváPřečetl jste si můj příspěvek? Tam je to vysvětlené. Pokud nerozumíte výkladu tak se zeptejte konkrétně.
Nevíte o nějaké alternativěgedit, vim, a hromada dalších
if (něco) _enter_ {} _left_ _enter_ _enter_
tak místo
_tab_ if (něco) _tab_ { _tab_ _tab_ }dostanu
_tab_ if (něco) _tab_ { _tab_ }Nebo když po sobě 2x zmáčku enter, tak na předchozím řádku mi ty taby zmizí.
Ubuntu k tomu cpe asi zbytečnosti, protože mě to hlásí závislosti
>=x11-libs/qt-core-4.6.0:4[qt3support,ssl]
>=x11-libs/qt-gui-4.6.0:4[dbus]
>=x11-libs/qt-qt3support-4.6.0:4[kde]
>=x11-libs/qt-script-4.6.0:4
>=x11-libs/qt-sql-4.6.0:4[qt3support]
>=x11-libs/qt-svg-4.6.0:4
>=x11-libs/qt-test-4.6.0:4
dev-libs/libxml2
dev-libs/libxslt
dev-lang/perl
>=kde-base/kdelibs-4.4.3
a nezdá se mi, že by něco z těch závilostí potřebovalo plasmu. Podle mě by to mělo jít zkompilovat bez problémů, pokud máš odpovídající dev balíčky (nebo jak se to na ubuntu řeší)
kate kdebase-runtime kdebase-runtime-data kdelibs-bin kdelibs5 kdelibs5-data libattica0 libclucene0ldbl libdbusmenu-qt2 libexiv2-6 libiodbc2 libphonon4 libplasma3 libpolkit-qt-1-0 libqca2 libqt4-dbus libqt4-designer libqt4-network libqt4-opengl libqt4-qt3support libqt4-script libqt4-sql libqt4-svg libqt4-webkit libqt4-xml libqt4-xmlpatterns libsoprano4 libssh-4 libstreamanalyzer0 libstreams0 libxcb-shape0 libxcb-shm0 libxcb-xv0 libxine1 libxine1-bin libxine1-console libxine1-misc-plugins libxine1-x oxygen-icon-theme phonon-backend-xine plasma-scriptengine-javascript shared-desktop-ontologies soprano-daemonDohromady 186 MB a na disku mám 120 volno, kdyby to šlo alespoň nahrát na druhý disk, který mám připojen do /home. Mám tam dalších 1500 MB volného místa, ale někde jsem četl, že v linuxu programy nainstalovat do jiného adresáře nejdou kvůli na pevno nastaveným cestám ve zdrojákách.
#define DATA_PATH PREFIX "/share/blalba/"
, kde PREFIX
je další define, který nastavuje configure script - prakticky je to pak jak hardcodované. Svou roli v tom má i to, že v linuxu není skoro žádná cesta, jak docílit získání adresáře, ve kterém je spustitelný soubor, takže jako na Windows nelze prostě udělat něco jako cesta_k_aplikaci/../share/blabla. Ten jediný (neportabilní) způsob je přečtení symlinku exe v /proc/PID/, nehledě na to, že /proc/ nemusí být ani připojen a systémové volání asi žádné neexistuje.
A pokud už aplikace podporuje umístění do libovolného adresáře (firefox, thunderbird, OOo), tak s sebou často tahají hnusně dlouhý spouštěcí skript, kde se to různě ohackovává a často to stejně předpokládá, že $PWD je adresář, ze kterého ten skript spouštíte.
Tiskni
Sdílej: