Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
Řešení dotazu:
Na nadupane 386 40MHz 8MB RAM jsem kdysi nainstaloval Debian 2.1 ci 2.2. Ale vzhledem k vykonnosti tohoto reseni jsem se spokojil s faktem, ze jsem to dokazal a dale jsem tuto instalaci neprovozoval.
Jo a 486ka urcite neni stara 10 let486 se jeste porad vyrabeji. Sice typicky jen jako embedded procesory pro ridice aplikace, ale i tak ... Souhlasim ale s tim, ze 486PC se uz neda sehnat dost dlouho. P66 se rozsirily u nas nekdy kolem 1993/4 jestli si pamatuji dobre. Ja kupoval nejnamakanejsi 486 (AMD5x86@133MHz, takova rychlejsi verze intelske 486DX4) snad koncem 1993 a uz tenkrat to rozhodne nebyl drahy procesor. Prave proto jsem si ho koupil, protoze jsem na ty drazsi nemel
Vyhodit a koupit nejaky novy levny pocitac: levne SBC (single board computers) jsou kolem $100, stejne tak ty nejzakladnejsi desky se vsim (vcetne CPU) integrovanym na desceJeste se doplnim. Lidi "vyhazujou" spoustu "starych" pocitacu. Tedy chteli by je vyhodit, ale treba nevi, kam s nima atd. Daji se sehnat pekne kousky (P3, P4) i zcela zadarmo. Na tom uz pak rozchodit Linux je uplne bezproblemove (krome klasicke tragedie v podobe grafickych karet pokud se nechcete spokojit s provozem nad VESA framebufferem). Jestli nekdo chce rozdychat starou 486, tak predpokladam, ze si vedle detailnich informaci o hardware dokaze nagooglovat a nastudovat i prislusne partie pro instalaci a spravu Linuxu. Rozhodne to stoji za to. Majitel bude rozumet Linuxu vice nez vetsina soucasnych uzivatel Ubuntu.
Gentoo, pred par lety jsem ho provozoval na p166 32mb ram a byla to parada, teda kdyz teda pominu to ze jsem to instaloval nekolik dni a aktualizace vychazely rychlejs nez probihala kompilace
A ted vazne. Asi bych tam dal Slacka, ale vzhledem k "Nutne aby byla v cestine." si nejsem jist jestli ho ukocirujes
"Nutne aby byla v cestine."Vzdyt si prece pokazde muze doinstalovat ceske preklady pro programy, nebo ne? I kdyz kdyby neumel cesky a chtel i instalator a zakladni system v cestine, tak to asi ne.
I kdyz kdyby neumel ceskyPochopitelne ma byt: "I kdyz kdyby neumel anglicky ..."
U NFS clienta bych se divilCtu tu reakci uz ponekolikate a teprve ted myslim, ze mi to doslo. Divil byste se, kdyby nejaky volny NFS klient pro DOS existoval, jestli to ted snad konecne chapu dobre. To je plne s temi odkazy, co jsem poslal v prispevku vyse. Zadny zrejme neexistuje. Vse jsou v lepsim pripade shareware.
Jinak podle wiki se asi používá ten XFSJeste jsem neco cetl o PC-NFS a videl jsem pro to nejake patche do DOSu nebo tak neco. Pokusim se to znova najit a zjistit, jak se to ma s licenci u toho PC-NFS.
U X serveru by byl docela problém, kde vzít programy běžící na DOSuJa jsem ani zadne nehledal, protoze vim, ze asi ani zadne neexistuji
Možná by v dos neco fungovalo s tímto: http://www.japheth.de/HX.html
Jeden šílenec takto údajně v dos zprovoznil quake2
Tiskni
Sdílej: