Bylo vydáno Eclipse IDE 2024-09 aneb Eclipse 4.33. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena kritická bezpečnostní chyba CVE-2024-43102 s CVSS 10.
K posouzení byly předány patche přidávající do linuxových stromů zařízení (device trees) zařízení s SoC A7 až A11 od Applu (iPhone, iPad, iPod a Apple TV).
Vývoj webového prohlížeče nad renderovacím jádrem Servo, aktuální příspěvek na blogu Serva (Wikipedie). Vedle referenčního prohlížeče servoshell vzniká prohlížeč Verso. Vyzkoušet lze noční sestavení.
Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 16.0. Přidáno bylo 5 185 nových znaků. Celkově jich je 154 998. Přibylo 7 nových Emoji.
Byla vydána první major verze 1.0 oficiálního firmwaru pro zařízení Flipper Zero (Wikipedie). Po třech letech vývoje. Přehled novinek i s náhledy a videi v příspěvku na blogu: podpora aplikací třetích stran, nový NFC podsystém, podpora JavaScriptu pro psaní aplikací, vylepšení spotřeby, zrychlení Bluetooth přenosu…
Radicle, distribuovaná alternativa k softwaru pro spolupráci jako např. GitLab, byl vydán ve verzi 1.0. Nyní obsahuje nad gitem postavený, rozšiřitelný protokol pro diskuze a nakládání s patchi, autentizaci a autorizaci, integraci Toru a uživatelské rozhraní v příkazovém řádku či jednoduché webové rozhraní pro prohlížení repozitářů. Projekt byl dříve představen a diskutován na Linux Weekly News.
Byla vydána nová verze 6.7 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.5.3. Thunderbird na verzi 115.15.0. OnionShare z verze 2.2 na verzi 2.6.
Rozsudky Soudního dvora Evropské unie ve věcech C-465/20 P (Apple) a C-48/22 P (Google a Alphabet): Irsko poskytlo společnosti Apple protiprávní daňová zvýhodnění ve výši 13 miliard eur a je povinné je získat zpět. Byla potvrzena pokuta ve výši 2,4 miliardy eur uložená společnosti Google za to, že zneužívala svého dominantního postavení tím, že upřednostňovala vlastní službu srovnávání výrobků.
...btw takovej starej srot bych vzal a postavil k popelnici.Vidíš a já bych třeba zrovna naopak za takovej starej šrot byl rád a rád bych si hrál
s proslapnutym LCDckemWOW, co jste s tím prováděli? :-O
ještě starší debian, možná debian 1 nebo 2.xZ toho zešílí, až bude chtít zprovozni češtinu (nemyslím lokalizaci, stačí zobrazování a zadávání), links, mc, bash v těch praverzích také není tak přítulný, připojit mobil, namountovat přes SSH/NFS soubory z jiného počítače…
Nezni to ani trochu uchylne. Na podobnem notesu (133MHz, 16MB RAM, 2.3GB disk) provozuji Damn Small Linux. Sice k nemu mam (a instaloval jsem z) CD mechaniku, ale X v podstate bez problemu. Cestinu nema "sam od sebe", musela by se doinstalovat, a to jsem nijak moc neresil. A priklanim se k porizeni PCMCIA sitove karty (ja mam).
Z disket a po siti jsem kdysi instaloval jakysi Slackware (CD jsem mel v jinem pocitaci), ale tam asi bylo vic pameti, takze pomoci jeho "normalniho" instalatoru.
Ja ho mam hlavne jako "terminal", abych se od pritelkyne dostal na svuj domaci pocitac, kdyz jeji je obsazen. Puvodne jsem to resil pomoci ssh -X
, ale vzhledem k chybejicim ceskym fontum na DSL jsem presel k VNC. A ukazalo se to jako rychlejsi.
Jinak tu mam v podstate vychozi DSL aplikace, tedy emelfm
na soubory, dillo
na web, xpdf
na pdf, xzgv
na obrazky, editace souboru z emelfm mi spousti Beaver. Mail klient ani nevim, protoze maily tady vubec neresim. Dale tu mam spoustu dalsich aplikaci, ktere nepouzivam.
Ale pouzivam prakticky jen vncviewer a obcas emelfm.
stty -F /dev/ttyS0 speed 115200 raw stty -F /dev/ttyS0 -iexten -echo -echoe -echok -echoctl -echoke -onlcrPak lze pouzit tar a to tak, ze spustite na zdrojovym PC:
tar czvf /dev/ttyS0 adresa_nebo_soubora na cilovym PC:
tar zvxf /dev/ttyS0Ale jakou distribuci, to vam neporadim. To uz je na tom po HW strance kdejakej mobilni telefon lepsi (jenom to FDD u mobilu nebyva). Asi to bude chtit neco s oznacenim "embedded", kde je odlehcena grafika (GPE, Qtopie atp), core utility na BusyBoxu atd. Ja kdysi najivne zkousel Xubuntu na 233MHz CPU + 128MB RAM + 64MB VRAM a bida.
platí pravidlo, že věcmi, které lze řešit rychlejším železem, je neekonomické "trápit" programátory2GB RAM stoji stejne jako hodina prace programatora (~40$). Ani se nedivim, ze si management spocita, kolik "radku" kodu se da napsat za jednotku casu v asm/C a kolik v Jave/Perl/PHP/Pythonu.
Mohl byste mi někdo zdůvodnit, proč je 32MB paměti pro X máloWidgety, fonty, palety, transformace obrazu (alpha kanaly), podpora HW na karte, obsluha sbernic (PCI), optimalizace zpracovani pro vsechny/nektere typy uloh a s tim souvisejici management, ...
od lehkého distra chtěl by byl současný běh průzkumníka a 3-4 textových editorůNevim, co je pruzkumnik (mc?), ale na zbytek by ti mel stacit system, co se vleze pohodlne do 4MB RAM a mene (jadro 2.4, VGA konzole, lehky textovy editor s vice buffery).
lehky textový editor s více bufferyJak to funguje?Dal by se použít i editor v mc, aby se mezi soubory daly přesouvat části textů?
Widgety, fonty, palety, transformace obrazuJestliže tohle všechno nepotřebuju a jde mi o jediný nenáročný grafický program, který by na počítači měl běžet, tak bez X11 to jinak nepůjde?
Dal by se použít i editor v mc, aby se mezi soubory daly přesouvat části textů?Nevim presne, co umi editor v MC, ale zrovna o tomhle bych pochyboval. Nechci vsak vynaset zadne soudy. Podivej se na stranky MC nebo si presti dokumentace s popisem funkci jeho editoru. Ja tim editorem mel na mysli spise nejaky ten klon vi, jestli nechces pouzit primo etalon Vim. Sice bere trosku vice pameti, ale je to jediny editor co se kdy bude muset naucet. Flamewar ON!
jde mi o jediný nenáročný grafický programJak vis, ze je nenarocny? Kdo ho napsal? Jake knihovny pouziva? Kdyz se spokojis s "osklivymi" widgety (tlacitka, menu, dialogy, ...) a standardnim pismem z X (bitmapa pro 75 nebo 100dpi), tak budes pozadavky X Window drzet u zeme. Ale jak jsem psal, strasne zalezi, jake knihovny ten program vola.
Jak vis, ze je nenarocny? Kdo ho napsal? Jake knihovny pouziva? Kdyz se spokojis s "osklivymi" widgety (tlacitka, menu, dialogy, ...) a standardnim pismem z X (bitmapa pro 75 nebo 100dpi), tak budes pozadavky X Window drzet u zeme. Ale jak jsem psal, strasne zalezi, jake knihovny ten program vola.Co XVesa nebo nějaká podobná minimální implementace X? A některé aplikace (tuším GTK) umí běžet i ve framebufferu.
Jak vis, ze je nenarocny?Zkusím to lépe objasnit.Setkávám se s technikou, která byla kdysi dávno vybavena počítačovým řízením aniž by její tvůrci tehdy přemýšleli nad tím, že technologie, nebo stroj má životnost celá desetiletí, zatímco počítač i software bude za pár let beznadějně zastaralý. Ne vždycky se řídící systém dá nahradit.Nemusí se jednat o standartní motherboard, stroj se může řídit pomocí speciální karty u které nikdo neví jak funguje.Dokumentace chybí, výrobce dávno zanikl.Do doby než bude ekonomicky přijatelné provést repasi stroje a vyměnit kompletně elektroinstalaci musí ještě nějakou chvíli vydržet. Program o který jsem psal je jen grafická utilita, která v mezích možností usnadňuje práci obsluze 2D souřadnicového nože který vyřezává čtverečky, kolečka a obdélníky.Nějaké podložky nebo snad těsnění, aby byla snadnější kontrola, že bude po spuštění vyřezávat to co má. Před spuštěním stroje to jen nakreslí příslušný obrazec na monitor.Je to přece jen praktičtější, než ošetřovat pořezaného operátora, nebo vyhazovat zničený materiál.V zadání souřadnic se udělá chyba snadno. Pro Dos, se kterým se setkávám nejčastěji si takovou utilitu napíšu sám za pár hodin jako standalone exe bez volání knihoven. Ale když jsem se na jednom z takových strojů setkal k mému překvapení s Linuxem, těch pár úseček jsem na obrazovku nakreslit nedokázal. Pro informaci: Běží to v rozlišení VGA, v konzolovém režimu, výstup na monitor se zobrazuje ve formátovaném textu.Obsluhuje se to pouze z klávesnice.Žádná jiná činnost, (multimédia, hry, internet, office atd.) se od toho neočekává. Kvůli zjištění "Proboha, co je to za hrůzu?Vyhoďte to!" si mě tam nevolali
Příkladů na framebuffer se dá najít velká spousta i já sám jsem dvakrát potřeboval napsat aplikaci pro framebuffer (tlačítka, textové výpisy, animované gify). Samozřejmě je opruz vytvářet základní prvky jako linky, kružnice, obdelníky atd., protože z framebufferu vyrazíte adresu videopaměti a možnost měnit paletu barev. Nevýhodou je, že už musíte spustit linux v požadovaným grafickým módu (parametrem vga=číslo módu v boot parametrech).
Teď už bych se spíše přikláněl k SDL, kde už je podpora i audia, události, vlákna a kdo ví co. Ono i SDL vám vrátí opět adresu videopaměti a grafický prvky si musíte vytvořit sám, ale určitě nebude problém sehnat již někým napsanou knihovnu. Hodně her jsem viděl psanou pro SDL (Quake, OpenTTD, atd).
Velikou výhodou je pak, že to jde spustit jak v systému s X serverem (je jedno jestli KDE, gnome, xfce) tak i bez něj (nezapomenout povolit framebuffer). Ale samozřejmě musí být přítomna knihovna SDL. Já sám jsem grafickou část ladil pohodlně na PC s X a pak jsem to crosscompiloval pro jinou architekturu bez X serveru. Podařilo se mě zprovoznit i gamesu prboom což je linuxová verze DOOMa fungující na SDL. Ale to spíše ze zvědavosti, jak moc silnej je industry CPU.
Další alternativou je i DirectFB fungujicí na framebufferu a nepotřebuje X server. Já jej jenom bezproblémově cross zkompiloval a otestoval jejich examply, ale moc jsem se tomu nevěnoval.
Tohle je spíše už pro samostatnou diskuzy. Taky záleží co si můžete dovolit udělat s tím PC.
Tiskni Sdílej: