Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Chybí vám někdo, s kým byste si popovídali o bastlení, technice, počítačích a vědě? Nechcete riskovat debatu o sportu u piva v hospodě? Pak doražte na virtuální pokec u virtuálního piva v rámci Virtuální Bastlírny organizované strahovským MacGyverem již tento čtvrtek. Možná se ptáte, co se tak může probírat? Dají se probrat slavná výročí - kromě 55 let obvodu 555 (což je mimochodem prý andělské číslo) a vzpomínky na firmu Signetics -
… více »GTK2-NG je komunitní fork GTK 2.24 (aktuální verze je 4.22). Oznámení a diskuse v diskusním fóru Devuanu, forku Debianu bez systemd. Není to jediný fork GTK 2. Ardour je například postaven na vlastním forku GTK 2 s názvem YTK.
V neděli 17. května 2026 proběhne v Českých Budějovicích první MobileLinux Hackday zaměřený na Linux v mobilech, embedded platformy a open source hardware. Po sedmi úspěšných měsíčních setkáních v Praze se akce přesouvá také do jižních Čech, aby se komunita mobilního Linuxu mohla potkat i mimo hlavní město. Akce se uskuteční v konferenčním sále Vajgar v Clarion Congress Hotelu (Pražská tř. 2306/14) se zahájením mezi 14:00 až 15:00 a … více »
Vývojáři Debianu zhruba v polovině vývojového cyklu Debianu 14 s kódovým názvem Forky rozhodli, že Debian musí dodávat reprodukovatelné balíčky, tj. kdokoli si může nezávisle ověřit, že daný binární balíček vznikl překladem a sestavením z konkrétních zdrojových kódů. Aktuálně je reprodukovatelných 98,29 % balíčků.
Německý e-shop Škoda Auto byl hacknut. Útočníci získali přístup k uživatelským údajům (jméno, adresa, e-mail, heslo, telefon, …).
Na webu konference Den IPv6 2026, která se uskuteční 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, je nyní k dispozici kompletní program této tradiční akce věnované tématům spojeným s protokolem IPv6. Na celodenní pásmo přednášek je třeba se přihlásit a zaplatit účastnický poplatek 242 korun. Registrační formulář najdou zájemci opět na webu akce. Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
...btw takovej starej srot bych vzal a postavil k popelnici.Vidíš a já bych třeba zrovna naopak za takovej starej šrot byl rád a rád bych si hrál
) a s proslapnutym LCDckem... Jestli ho chces, je tvuj
s proslapnutym LCDckemWOW, co jste s tím prováděli? :-O
ještě starší debian, možná debian 1 nebo 2.xZ toho zešílí, až bude chtít zprovozni češtinu (nemyslím lokalizaci, stačí zobrazování a zadávání), links, mc, bash v těch praverzích také není tak přítulný, připojit mobil, namountovat přes SSH/NFS soubory z jiného počítače…
Nezni to ani trochu uchylne. Na podobnem notesu (133MHz, 16MB RAM, 2.3GB disk) provozuji Damn Small Linux. Sice k nemu mam (a instaloval jsem z) CD mechaniku, ale X v podstate bez problemu. Cestinu nema "sam od sebe", musela by se doinstalovat, a to jsem nijak moc neresil. A priklanim se k porizeni PCMCIA sitove karty (ja mam).
Z disket a po siti jsem kdysi instaloval jakysi Slackware (CD jsem mel v jinem pocitaci), ale tam asi bylo vic pameti, takze pomoci jeho "normalniho" instalatoru.
Ja ho mam hlavne jako "terminal", abych se od pritelkyne dostal na svuj domaci pocitac, kdyz jeji je obsazen. Puvodne jsem to resil pomoci ssh -X, ale vzhledem k chybejicim ceskym fontum na DSL jsem presel k VNC. A ukazalo se to jako rychlejsi.
Jinak tu mam v podstate vychozi DSL aplikace, tedy emelfm na soubory, dillo na web, xpdf na pdf, xzgv na obrazky, editace souboru z emelfm mi spousti Beaver. Mail klient ani nevim, protoze maily tady vubec neresim. Dale tu mam spoustu dalsich aplikaci, ktere nepouzivam.
Ale pouzivam prakticky jen vncviewer a obcas emelfm.
Zdenek
Zbyvalo by jen dobre udelat bootovaci disketu (nebo vzit uz nejakou hotovou z tech vyse zminenych projektu), ujistit se, ze spousti sit pres seriovy port, pripojit NFS ze serveru a uz muze spustit instalaci se svojemi nastavenimi. Baliky necha nainstalovat a zkonfigurovat pres noc a rano na tom muze delat
Problem asi bude v tech 16MB RAM. To chce bud cisty X s nenarocnym window managerem, pripadne mozna nejake minimalisticke prostredi a hlavne peclivy vyber aplikaci.
Osobne bych se spise podival po provozu na framebufferu v konzoli nez X.
P.S. Myslel jsem, ze psal, ze ma 120MB disk, coz by mu pri ~32MB swapu nechalo jen ~85MB na disku pro system. Tomu rikam vyzva!
Az pak jsem si vsiml, ze tech 120 bylo 120MHz procesoru a ze disk je obrovskych 1,3GB.
stty -F /dev/ttyS0 speed 115200 raw stty -F /dev/ttyS0 -iexten -echo -echoe -echok -echoctl -echoke -onlcrPak lze pouzit tar a to tak, ze spustite na zdrojovym PC:
tar czvf /dev/ttyS0 adresa_nebo_soubora na cilovym PC:
tar zvxf /dev/ttyS0Ale jakou distribuci, to vam neporadim. To uz je na tom po HW strance kdejakej mobilni telefon lepsi (jenom to FDD u mobilu nebyva). Asi to bude chtit neco s oznacenim "embedded", kde je odlehcena grafika (GPE, Qtopie atp), core utility na BusyBoxu atd. Ja kdysi najivne zkousel Xubuntu na 233MHz CPU + 128MB RAM + 64MB VRAM a bida.
I ten nejodlehčenější Linux v grafickém režimu po mě dneska chce víc.Přičemž jediné, co bych od lehkého distra chtěl by byl současný běh průzkumníka a 3-4 textových editorů, pro tvorbu a úpravu řídících instrukcí pro obráběcí stroj.Kdysi mi na to stačil Sinclair ZX Spectrum se 48 kB paměti a s programem vzdáleně připomínajícím multitasking.
Mohl byste mi někdo zdůvodnit, proč je 32MB paměti pro X málo?
platí pravidlo, že věcmi, které lze řešit rychlejším železem, je neekonomické "trápit" programátory2GB RAM stoji stejne jako hodina prace programatora (~40$). Ani se nedivim, ze si management spocita, kolik "radku" kodu se da napsat za jednotku casu v asm/C a kolik v Jave/Perl/PHP/Pythonu.
Mohl byste mi někdo zdůvodnit, proč je 32MB paměti pro X máloWidgety, fonty, palety, transformace obrazu (alpha kanaly), podpora HW na karte, obsluha sbernic (PCI), optimalizace zpracovani pro vsechny/nektere typy uloh a s tim souvisejici management, ...
od lehkého distra chtěl by byl současný běh průzkumníka a 3-4 textových editorůNevim, co je pruzkumnik (mc?), ale na zbytek by ti mel stacit system, co se vleze pohodlne do 4MB RAM a mene (jadro 2.4, VGA konzole, lehky textovy editor s vice buffery).
lehky textový editor s více bufferyJak to funguje?Dal by se použít i editor v mc, aby se mezi soubory daly přesouvat části textů?
Widgety, fonty, palety, transformace obrazuJestliže tohle všechno nepotřebuju a jde mi o jediný nenáročný grafický program, který by na počítači měl běžet, tak bez X11 to jinak nepůjde?
Dal by se použít i editor v mc, aby se mezi soubory daly přesouvat části textů?Nevim presne, co umi editor v MC, ale zrovna o tomhle bych pochyboval. Nechci vsak vynaset zadne soudy. Podivej se na stranky MC nebo si presti dokumentace s popisem funkci jeho editoru. Ja tim editorem mel na mysli spise nejaky ten klon vi, jestli nechces pouzit primo etalon Vim. Sice bere trosku vice pameti, ale je to jediny editor co se kdy bude muset naucet. Flamewar ON!
jde mi o jediný nenáročný grafický programJak vis, ze je nenarocny? Kdo ho napsal? Jake knihovny pouziva? Kdyz se spokojis s "osklivymi" widgety (tlacitka, menu, dialogy, ...) a standardnim pismem z X (bitmapa pro 75 nebo 100dpi), tak budes pozadavky X Window drzet u zeme. Ale jak jsem psal, strasne zalezi, jake knihovny ten program vola.
Jak vis, ze je nenarocny? Kdo ho napsal? Jake knihovny pouziva? Kdyz se spokojis s "osklivymi" widgety (tlacitka, menu, dialogy, ...) a standardnim pismem z X (bitmapa pro 75 nebo 100dpi), tak budes pozadavky X Window drzet u zeme. Ale jak jsem psal, strasne zalezi, jake knihovny ten program vola.Co XVesa nebo nějaká podobná minimální implementace X? A některé aplikace (tuším GTK) umí běžet i ve framebufferu.
Jak vis, ze je nenarocny?Zkusím to lépe objasnit.Setkávám se s technikou, která byla kdysi dávno vybavena počítačovým řízením aniž by její tvůrci tehdy přemýšleli nad tím, že technologie, nebo stroj má životnost celá desetiletí, zatímco počítač i software bude za pár let beznadějně zastaralý. Ne vždycky se řídící systém dá nahradit.Nemusí se jednat o standartní motherboard, stroj se může řídit pomocí speciální karty u které nikdo neví jak funguje.Dokumentace chybí, výrobce dávno zanikl.Do doby než bude ekonomicky přijatelné provést repasi stroje a vyměnit kompletně elektroinstalaci musí ještě nějakou chvíli vydržet. Program o který jsem psal je jen grafická utilita, která v mezích možností usnadňuje práci obsluze 2D souřadnicového nože který vyřezává čtverečky, kolečka a obdélníky.Nějaké podložky nebo snad těsnění, aby byla snadnější kontrola, že bude po spuštění vyřezávat to co má. Před spuštěním stroje to jen nakreslí příslušný obrazec na monitor.Je to přece jen praktičtější, než ošetřovat pořezaného operátora, nebo vyhazovat zničený materiál.V zadání souřadnic se udělá chyba snadno. Pro Dos, se kterým se setkávám nejčastěji si takovou utilitu napíšu sám za pár hodin jako standalone exe bez volání knihoven. Ale když jsem se na jednom z takových strojů setkal k mému překvapení s Linuxem, těch pár úseček jsem na obrazovku nakreslit nedokázal. Pro informaci: Běží to v rozlišení VGA, v konzolovém režimu, výstup na monitor se zobrazuje ve formátovaném textu.Obsluhuje se to pouze z klávesnice.Žádná jiná činnost, (multimédia, hry, internet, office atd.) se od toho neočekává. Kvůli zjištění "Proboha, co je to za hrůzu?Vyhoďte to!" si mě tam nevolali
Příkladů na framebuffer se dá najít velká spousta i já sám jsem dvakrát potřeboval napsat aplikaci pro framebuffer (tlačítka, textové výpisy, animované gify). Samozřejmě je opruz vytvářet základní prvky jako linky, kružnice, obdelníky atd., protože z framebufferu vyrazíte adresu videopaměti a možnost měnit paletu barev. Nevýhodou je, že už musíte spustit linux v požadovaným grafickým módu (parametrem vga=číslo módu v boot parametrech).
Teď už bych se spíše přikláněl k SDL, kde už je podpora i audia, události, vlákna a kdo ví co. Ono i SDL vám vrátí opět adresu videopaměti a grafický prvky si musíte vytvořit sám, ale určitě nebude problém sehnat již někým napsanou knihovnu. Hodně her jsem viděl psanou pro SDL (Quake, OpenTTD, atd).
Velikou výhodou je pak, že to jde spustit jak v systému s X serverem (je jedno jestli KDE, gnome, xfce) tak i bez něj (nezapomenout povolit framebuffer). Ale samozřejmě musí být přítomna knihovna SDL. Já sám jsem grafickou část ladil pohodlně na PC s X a pak jsem to crosscompiloval pro jinou architekturu bez X serveru. Podařilo se mě zprovoznit i gamesu prboom což je linuxová verze DOOMa fungující na SDL. Ale to spíše ze zvědavosti, jak moc silnej je industry CPU.
Další alternativou je i DirectFB fungujicí na framebufferu a nepotřebuje X server. Já jej jenom bezproblémově cross zkompiloval a otestoval jejich examply, ale moc jsem se tomu nevěnoval.
Tohle je spíše už pro samostatnou diskuzy. Taky záleží co si můžete dovolit udělat s tím PC.
Tiskni
Sdílej: