Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
...btw takovej starej srot bych vzal a postavil k popelnici.Vidíš a já bych třeba zrovna naopak za takovej starej šrot byl rád a rád bych si hrál
) a s proslapnutym LCDckem... Jestli ho chces, je tvuj
s proslapnutym LCDckemWOW, co jste s tím prováděli? :-O
ještě starší debian, možná debian 1 nebo 2.xZ toho zešílí, až bude chtít zprovozni češtinu (nemyslím lokalizaci, stačí zobrazování a zadávání), links, mc, bash v těch praverzích také není tak přítulný, připojit mobil, namountovat přes SSH/NFS soubory z jiného počítače…
Nezni to ani trochu uchylne. Na podobnem notesu (133MHz, 16MB RAM, 2.3GB disk) provozuji Damn Small Linux. Sice k nemu mam (a instaloval jsem z) CD mechaniku, ale X v podstate bez problemu. Cestinu nema "sam od sebe", musela by se doinstalovat, a to jsem nijak moc neresil. A priklanim se k porizeni PCMCIA sitove karty (ja mam).
Z disket a po siti jsem kdysi instaloval jakysi Slackware (CD jsem mel v jinem pocitaci), ale tam asi bylo vic pameti, takze pomoci jeho "normalniho" instalatoru.
Ja ho mam hlavne jako "terminal", abych se od pritelkyne dostal na svuj domaci pocitac, kdyz jeji je obsazen. Puvodne jsem to resil pomoci ssh -X, ale vzhledem k chybejicim ceskym fontum na DSL jsem presel k VNC. A ukazalo se to jako rychlejsi.
Jinak tu mam v podstate vychozi DSL aplikace, tedy emelfm na soubory, dillo na web, xpdf na pdf, xzgv na obrazky, editace souboru z emelfm mi spousti Beaver. Mail klient ani nevim, protoze maily tady vubec neresim. Dale tu mam spoustu dalsich aplikaci, ktere nepouzivam.
Ale pouzivam prakticky jen vncviewer a obcas emelfm.
Zdenek
Zbyvalo by jen dobre udelat bootovaci disketu (nebo vzit uz nejakou hotovou z tech vyse zminenych projektu), ujistit se, ze spousti sit pres seriovy port, pripojit NFS ze serveru a uz muze spustit instalaci se svojemi nastavenimi. Baliky necha nainstalovat a zkonfigurovat pres noc a rano na tom muze delat
Problem asi bude v tech 16MB RAM. To chce bud cisty X s nenarocnym window managerem, pripadne mozna nejake minimalisticke prostredi a hlavne peclivy vyber aplikaci.
Osobne bych se spise podival po provozu na framebufferu v konzoli nez X.
P.S. Myslel jsem, ze psal, ze ma 120MB disk, coz by mu pri ~32MB swapu nechalo jen ~85MB na disku pro system. Tomu rikam vyzva!
Az pak jsem si vsiml, ze tech 120 bylo 120MHz procesoru a ze disk je obrovskych 1,3GB.
stty -F /dev/ttyS0 speed 115200 raw stty -F /dev/ttyS0 -iexten -echo -echoe -echok -echoctl -echoke -onlcrPak lze pouzit tar a to tak, ze spustite na zdrojovym PC:
tar czvf /dev/ttyS0 adresa_nebo_soubora na cilovym PC:
tar zvxf /dev/ttyS0Ale jakou distribuci, to vam neporadim. To uz je na tom po HW strance kdejakej mobilni telefon lepsi (jenom to FDD u mobilu nebyva). Asi to bude chtit neco s oznacenim "embedded", kde je odlehcena grafika (GPE, Qtopie atp), core utility na BusyBoxu atd. Ja kdysi najivne zkousel Xubuntu na 233MHz CPU + 128MB RAM + 64MB VRAM a bida.
I ten nejodlehčenější Linux v grafickém režimu po mě dneska chce víc.Přičemž jediné, co bych od lehkého distra chtěl by byl současný běh průzkumníka a 3-4 textových editorů, pro tvorbu a úpravu řídících instrukcí pro obráběcí stroj.Kdysi mi na to stačil Sinclair ZX Spectrum se 48 kB paměti a s programem vzdáleně připomínajícím multitasking.
Mohl byste mi někdo zdůvodnit, proč je 32MB paměti pro X málo?
platí pravidlo, že věcmi, které lze řešit rychlejším železem, je neekonomické "trápit" programátory2GB RAM stoji stejne jako hodina prace programatora (~40$). Ani se nedivim, ze si management spocita, kolik "radku" kodu se da napsat za jednotku casu v asm/C a kolik v Jave/Perl/PHP/Pythonu.
Mohl byste mi někdo zdůvodnit, proč je 32MB paměti pro X máloWidgety, fonty, palety, transformace obrazu (alpha kanaly), podpora HW na karte, obsluha sbernic (PCI), optimalizace zpracovani pro vsechny/nektere typy uloh a s tim souvisejici management, ...
od lehkého distra chtěl by byl současný běh průzkumníka a 3-4 textových editorůNevim, co je pruzkumnik (mc?), ale na zbytek by ti mel stacit system, co se vleze pohodlne do 4MB RAM a mene (jadro 2.4, VGA konzole, lehky textovy editor s vice buffery).
lehky textový editor s více bufferyJak to funguje?Dal by se použít i editor v mc, aby se mezi soubory daly přesouvat části textů?
Widgety, fonty, palety, transformace obrazuJestliže tohle všechno nepotřebuju a jde mi o jediný nenáročný grafický program, který by na počítači měl běžet, tak bez X11 to jinak nepůjde?
Dal by se použít i editor v mc, aby se mezi soubory daly přesouvat části textů?Nevim presne, co umi editor v MC, ale zrovna o tomhle bych pochyboval. Nechci vsak vynaset zadne soudy. Podivej se na stranky MC nebo si presti dokumentace s popisem funkci jeho editoru. Ja tim editorem mel na mysli spise nejaky ten klon vi, jestli nechces pouzit primo etalon Vim. Sice bere trosku vice pameti, ale je to jediny editor co se kdy bude muset naucet. Flamewar ON!
jde mi o jediný nenáročný grafický programJak vis, ze je nenarocny? Kdo ho napsal? Jake knihovny pouziva? Kdyz se spokojis s "osklivymi" widgety (tlacitka, menu, dialogy, ...) a standardnim pismem z X (bitmapa pro 75 nebo 100dpi), tak budes pozadavky X Window drzet u zeme. Ale jak jsem psal, strasne zalezi, jake knihovny ten program vola.
Jak vis, ze je nenarocny? Kdo ho napsal? Jake knihovny pouziva? Kdyz se spokojis s "osklivymi" widgety (tlacitka, menu, dialogy, ...) a standardnim pismem z X (bitmapa pro 75 nebo 100dpi), tak budes pozadavky X Window drzet u zeme. Ale jak jsem psal, strasne zalezi, jake knihovny ten program vola.Co XVesa nebo nějaká podobná minimální implementace X? A některé aplikace (tuším GTK) umí běžet i ve framebufferu.
Jak vis, ze je nenarocny?Zkusím to lépe objasnit.Setkávám se s technikou, která byla kdysi dávno vybavena počítačovým řízením aniž by její tvůrci tehdy přemýšleli nad tím, že technologie, nebo stroj má životnost celá desetiletí, zatímco počítač i software bude za pár let beznadějně zastaralý. Ne vždycky se řídící systém dá nahradit.Nemusí se jednat o standartní motherboard, stroj se může řídit pomocí speciální karty u které nikdo neví jak funguje.Dokumentace chybí, výrobce dávno zanikl.Do doby než bude ekonomicky přijatelné provést repasi stroje a vyměnit kompletně elektroinstalaci musí ještě nějakou chvíli vydržet. Program o který jsem psal je jen grafická utilita, která v mezích možností usnadňuje práci obsluze 2D souřadnicového nože který vyřezává čtverečky, kolečka a obdélníky.Nějaké podložky nebo snad těsnění, aby byla snadnější kontrola, že bude po spuštění vyřezávat to co má. Před spuštěním stroje to jen nakreslí příslušný obrazec na monitor.Je to přece jen praktičtější, než ošetřovat pořezaného operátora, nebo vyhazovat zničený materiál.V zadání souřadnic se udělá chyba snadno. Pro Dos, se kterým se setkávám nejčastěji si takovou utilitu napíšu sám za pár hodin jako standalone exe bez volání knihoven. Ale když jsem se na jednom z takových strojů setkal k mému překvapení s Linuxem, těch pár úseček jsem na obrazovku nakreslit nedokázal. Pro informaci: Běží to v rozlišení VGA, v konzolovém režimu, výstup na monitor se zobrazuje ve formátovaném textu.Obsluhuje se to pouze z klávesnice.Žádná jiná činnost, (multimédia, hry, internet, office atd.) se od toho neočekává. Kvůli zjištění "Proboha, co je to za hrůzu?Vyhoďte to!" si mě tam nevolali
Příkladů na framebuffer se dá najít velká spousta i já sám jsem dvakrát potřeboval napsat aplikaci pro framebuffer (tlačítka, textové výpisy, animované gify). Samozřejmě je opruz vytvářet základní prvky jako linky, kružnice, obdelníky atd., protože z framebufferu vyrazíte adresu videopaměti a možnost měnit paletu barev. Nevýhodou je, že už musíte spustit linux v požadovaným grafickým módu (parametrem vga=číslo módu v boot parametrech).
Teď už bych se spíše přikláněl k SDL, kde už je podpora i audia, události, vlákna a kdo ví co. Ono i SDL vám vrátí opět adresu videopaměti a grafický prvky si musíte vytvořit sám, ale určitě nebude problém sehnat již někým napsanou knihovnu. Hodně her jsem viděl psanou pro SDL (Quake, OpenTTD, atd).
Velikou výhodou je pak, že to jde spustit jak v systému s X serverem (je jedno jestli KDE, gnome, xfce) tak i bez něj (nezapomenout povolit framebuffer). Ale samozřejmě musí být přítomna knihovna SDL. Já sám jsem grafickou část ladil pohodlně na PC s X a pak jsem to crosscompiloval pro jinou architekturu bez X serveru. Podařilo se mě zprovoznit i gamesu prboom což je linuxová verze DOOMa fungující na SDL. Ale to spíše ze zvědavosti, jak moc silnej je industry CPU.
Další alternativou je i DirectFB fungujicí na framebufferu a nepotřebuje X server. Já jej jenom bezproblémově cross zkompiloval a otestoval jejich examply, ale moc jsem se tomu nevěnoval.
Tohle je spíše už pro samostatnou diskuzy. Taky záleží co si můžete dovolit udělat s tím PC.
Tiskni
Sdílej: