Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Řešení dotazu:
Nebude lepší nejnovější verze ubuntu?
Pro zacatek bych Vam doporucil Ubuntu - zatim si ani nevybirejte jeho derivaty (Kubuntu, Xubuntu ...)
Pokud budete mit NTB i s windows tak je tam ponechte - instalator Ubuntu Vam zmensi jejich oddil na vhodnou velikost - nemusite si s tim delat starosti a prida Vam je do bootovaci nabidky nacez budete moci vybrat zda Ubuntu ci windows.
Pokud znate jen windows tak doporucuji jednoznacne ponechat pac bude chvili trvat vstrebani rozdilu techto systemu.
Predpokladam ze novy notebook bude vybaven x86_64 CPU takze volte distribuci pro tento CPU. Download treba zde:
http://releases.ubuntu.com/lucid/ubuntu-10.04-desktop-amd64.iso
Pro konkretnejsi info ohledne HW podpory sem dejte odkaz na Vami vybrany model.
Vami vybrany notebook byl osazovan v prubehu vyroby 32 i 64 bit procesory takze nejsnaze vyzkouset co a jak. Pokud budete instalit 64 bit distro na 32 bit stroj tak Vam instalator zobrazi chybu o nepodpore.
Pokud cokoliv zmastite tak se vzdy da zacit instalit na uplne cisty HDD install DVD s windows si budete muset nekde opatrit a pouzit licencni cislo na notebooku uvedene - u win vista a seven s tim neni technicky problem.
Ja preferuji nasledujici rozlozeni disku:
sda1 - 15 GB NTFS - windows (jakakoli) - vypinam strankovani a hyberfile - (powercfg -h off)
sda2 - 15 GB EXT3 - Vase distribuce
sda3 - 15 GB EXT3 - volny oddil pro nejakou dalsi distribuci ci live systemy
sda4 - NTFS nebo FAT32 - zbytek disku - spolecny prostor pro data.
Swap (odkladaci prostor) lze u stroje s 4 GB RAM pro kancelarske pouziti zcela vynechat.
15GB pro Win7/Vista je kriticky málo..aplikace, hry..popř možnost instalase Service Pack, který většinou požaduje xx GB místa ..určitě alespoň 25GB, aby se uživatel v budoucnu nemusel omezovat
oprava xGB místa..to jedno místo je tam navíc
Uzivatel vsak nechava windows jen pro strycka prihodu tak jako ja a tak proc jim davat vic.
SP nemusi vubec nikdy instalit a hry se daji instalovat i na jiny oddil nekolikasetgigove velikosti.
Nez instalovat SP to radeji cistou instalaci z DVD jiz SP obsahujici - je to totiz rychlejsi.
Prosím vás o radu, jakou distribuci linuxu si mám pořídit, když chci používat víceméně jen kancelářské aplikace?
Jakoukoliv. Kancelářské aplikace umí každá. Doporučuji spíš zamyslet se nad tím, co dalšího kromě kancelářských aplikací bys chtěl výhledově v boudoucnu na notebooku provozovat. Tím získáš nějaká přesnější kritéria pro výběr.
Subjektivní dojem je taktéž důležitý. Můžeš si přece vyzkoušet několik distribucí pomocí Live CD nebo si některé rozchodit na virtuálních strojích a porovnat, která ti nejlépe vyhovuje.
Budu moci otevřít v Linuxu soubory .doc, .xls, .pdf?
Stručně: Ano, samozřejmě otevřeš .doc
, .docx
, .xls
, .xlsx
, .pdf
, .wma
... Žádný problém.
Na FreeBSD, GNU/Linuxu nebo OpenSolarisu otevřeš prostě takové soubory, na které máš software. S operačním systémem samotným to zrovna moc společného nemá. Když chceš používat .docx
, stačí mít nějaký software, který ho podporuje. Pro všechny tři zmíněné operační systémy a všechny jejich varianty či distribuce existuje například OpenOffice.
Co internet, půjde na linuxu mobilní připojení?
Co přesně to znamená? Znám hned několik možností mobilního připojení k Internetu. Na tohle nelze jednoznačně odpovědět. Jde o to, jakým zařízením se chceš připojit. UMTS kartou do Mini PCI-E? Nebo mobilem připojeným přes Bluetooth? Nebo přes IRDA, USB? To všechno je možné, ale záleží na tom, o jaké zařízení (značka, typ) se jedná. Vyhledej své zařízení Googlem a do dotazu připiš třeba Linux. Tak okamžitě uvidíš, zda existuje pro příslušné zařízení podpora, a pokud ano, zpravidla narazíš i na návod ke zprovoznění příslušného zařízení.
Jak je to například s Wi-Fi?
Nesrovnatelně lépe než ve Windows. Jako ostatně u všech záležitostí kolem sítí...
Pokud linux používáte, narazili jste na nějaká omezení, která by mi při běžném používání a komunikaci se školním serverem + otvíráním kdejakých příloh mohla dělat problémy? Nebo mám raději zůstat u Windows (ten opravdu už nemám rád).
Když nevím, o jaký školní server jde, asi těžko můžu na něco takového odpovědět. Není nejmenší problém si zprovoznit Sambu a komunikovat s počítači, na kterých běží Windows, pokud jde o sdílení souborů a tiskáren. Dále například není problém připojit se na WiFi s autentifikací MSCHAPv2.
Nikdy jsem nenarazil na nic, co by mě omezovalo v práci. Právě omezení Windows byla důvodem, proč jsem je před šesti lety definitivně přestal používat.
Ještě jeden dotaz - bude to dělat paseku, když si pořídím notebook s Windows 7 a k němu pak přiinstaluju LINUX, přičemž Windows bych pak používal jen v krajní nouzi?
Nebude. Většina distribucí má rozumný instalátor, který tohle umí nastavit. Já jsem na svém novém notebooku Windows 7 s chutí a ihned smazal, takže nevím přesně, jaký je současný stav příslušných utilit. Nicméně vím, že zmenšit NTFS oddíly uměly některé instalátory už před pár lety. Měly by to umět i dnes.
Mám si pořídit např. Ubuntu stažený z internetu nebo zakoupit placenu verzi?
Pro běžnou kancelářskou práci v tom není rozdíl. Nicméně pokud bys chtěl nějaké placené služby, například 24/7 helpdesk nebo jiné vymoženosti, i takové možnosti existují a distribucí s profesionální podporou je na výběr několik. Já jsem nikdy nic z toho nevyužil. Používám ArchLinux, který (pokud vím) nemá a nikdy neměl placenou podporu.
Tiskni Sdílej: