Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Řešení dotazu:
Nebude lepší nejnovější verze ubuntu?
Pro zacatek bych Vam doporucil Ubuntu - zatim si ani nevybirejte jeho derivaty (Kubuntu, Xubuntu ...)
Pokud budete mit NTB i s windows tak je tam ponechte - instalator Ubuntu Vam zmensi jejich oddil na vhodnou velikost - nemusite si s tim delat starosti a prida Vam je do bootovaci nabidky nacez budete moci vybrat zda Ubuntu ci windows.
Pokud znate jen windows tak doporucuji jednoznacne ponechat pac bude chvili trvat vstrebani rozdilu techto systemu.
Predpokladam ze novy notebook bude vybaven x86_64 CPU takze volte distribuci pro tento CPU. Download treba zde:
http://releases.ubuntu.com/lucid/ubuntu-10.04-desktop-amd64.iso
Pro konkretnejsi info ohledne HW podpory sem dejte odkaz na Vami vybrany model.
Vami vybrany notebook byl osazovan v prubehu vyroby 32 i 64 bit procesory takze nejsnaze vyzkouset co a jak. Pokud budete instalit 64 bit distro na 32 bit stroj tak Vam instalator zobrazi chybu o nepodpore.
Pokud cokoliv zmastite tak se vzdy da zacit instalit na uplne cisty HDD install DVD s windows si budete muset nekde opatrit a pouzit licencni cislo na notebooku uvedene - u win vista a seven s tim neni technicky problem.
Ja preferuji nasledujici rozlozeni disku:
sda1 - 15 GB NTFS - windows (jakakoli) - vypinam strankovani a hyberfile - (powercfg -h off)
sda2 - 15 GB EXT3 - Vase distribuce
sda3 - 15 GB EXT3 - volny oddil pro nejakou dalsi distribuci ci live systemy
sda4 - NTFS nebo FAT32 - zbytek disku - spolecny prostor pro data.
Swap (odkladaci prostor) lze u stroje s 4 GB RAM pro kancelarske pouziti zcela vynechat.
15GB pro Win7/Vista je kriticky málo..aplikace, hry..popř možnost instalase Service Pack, který většinou požaduje xx GB místa ..určitě alespoň 25GB, aby se uživatel v budoucnu nemusel omezovat
oprava xGB místa..to jedno místo je tam navíc 
Uzivatel vsak nechava windows jen pro strycka prihodu tak jako ja a tak proc jim davat vic.
SP nemusi vubec nikdy instalit a hry se daji instalovat i na jiny oddil nekolikasetgigove velikosti.
Nez instalovat SP to radeji cistou instalaci z DVD jiz SP obsahujici - je to totiz rychlejsi.
]. Dostal jsem vynadáno do anarchisty, komunisty a já už nevím čeho ještě, ale posudek napsal normální. Ostatní "nekompatibility" jsou podobného rázu. To že je většina počítačově negramotná a lobotomizovaná Microsoftem neznamená, že osvícený člověk musí nutně opakovat jejich zlozvyky. Hodně štěstí se svobodným softwarem!
(Mimochodem, během seznamování se s GNU a Linuxem doporučuju oťuknout si LaTeX, ze začátku třeba jenom pomocí LyXu; to aby zkušenost zintenzivnila.)
Prosím vás o radu, jakou distribuci linuxu si mám pořídit, když chci používat víceméně jen kancelářské aplikace?
Jakoukoliv. Kancelářské aplikace umí každá. Doporučuji spíš zamyslet se nad tím, co dalšího kromě kancelářských aplikací bys chtěl výhledově v boudoucnu na notebooku provozovat. Tím získáš nějaká přesnější kritéria pro výběr.
Subjektivní dojem je taktéž důležitý. Můžeš si přece vyzkoušet několik distribucí pomocí Live CD nebo si některé rozchodit na virtuálních strojích a porovnat, která ti nejlépe vyhovuje.
Budu moci otevřít v Linuxu soubory .doc, .xls, .pdf?
Stručně: Ano, samozřejmě otevřeš .doc, .docx, .xls, .xlsx, .pdf, .wma... Žádný problém.
Na FreeBSD, GNU/Linuxu nebo OpenSolarisu otevřeš prostě takové soubory, na které máš software. S operačním systémem samotným to zrovna moc společného nemá. Když chceš používat .docx, stačí mít nějaký software, který ho podporuje. Pro všechny tři zmíněné operační systémy a všechny jejich varianty či distribuce existuje například OpenOffice.
Co internet, půjde na linuxu mobilní připojení?
Co přesně to znamená? Znám hned několik možností mobilního připojení k Internetu. Na tohle nelze jednoznačně odpovědět. Jde o to, jakým zařízením se chceš připojit. UMTS kartou do Mini PCI-E? Nebo mobilem připojeným přes Bluetooth? Nebo přes IRDA, USB? To všechno je možné, ale záleží na tom, o jaké zařízení (značka, typ) se jedná. Vyhledej své zařízení Googlem a do dotazu připiš třeba Linux.
Tak okamžitě uvidíš, zda existuje pro příslušné zařízení podpora, a pokud ano, zpravidla narazíš i na návod ke zprovoznění příslušného zařízení.
Jak je to například s Wi-Fi?
Nesrovnatelně lépe než ve Windows. Jako ostatně u všech záležitostí kolem sítí...
Pokud linux používáte, narazili jste na nějaká omezení, která by mi při běžném používání a komunikaci se školním serverem + otvíráním kdejakých příloh mohla dělat problémy? Nebo mám raději zůstat u Windows (ten opravdu už nemám rád).
Když nevím, o jaký školní server jde, asi těžko můžu na něco takového odpovědět. Není nejmenší problém si zprovoznit Sambu a komunikovat s počítači, na kterých běží Windows, pokud jde o sdílení souborů a tiskáren. Dále například není problém připojit se na WiFi s autentifikací MSCHAPv2.
Nikdy jsem nenarazil na nic, co by mě omezovalo v práci. Právě omezení Windows byla důvodem, proč jsem je před šesti lety definitivně přestal používat.
Ještě jeden dotaz - bude to dělat paseku, když si pořídím notebook s Windows 7 a k němu pak přiinstaluju LINUX, přičemž Windows bych pak používal jen v krajní nouzi?
Nebude. Většina distribucí má rozumný instalátor, který tohle umí nastavit. Já jsem na svém novém notebooku Windows 7 s chutí a ihned smazal, takže nevím přesně, jaký je současný stav příslušných utilit. Nicméně vím, že zmenšit NTFS oddíly uměly některé instalátory už před pár lety. Měly by to umět i dnes.
Mám si pořídit např. Ubuntu stažený z internetu nebo zakoupit placenu verzi?
Pro běžnou kancelářskou práci v tom není rozdíl. Nicméně pokud bys chtěl nějaké placené služby, například 24/7 helpdesk nebo jiné vymoženosti, i takové možnosti existují a distribucí s profesionální podporou je na výběr několik. Já jsem nikdy nic z toho nevyužil. Používám ArchLinux, který (pokud vím) nemá a nikdy neměl placenou podporu.
Tiskni
Sdílej: