Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
system --> predvolby --> vzhled --> pisma , mozna to pomuze
) Smiř se s tím, že Linux není Windows, že v Linuxu je písmo jiné než ve Win, stejně jako je jiné v Mac OS X. Ubuntu má ještě parádní vykreslování, tos neviděl základní instalaci openSUSE. Jak říká kolega, písmo je potřeba vyhladit, i když už teď to vypadá u tebe OK. Kdysi jsem viděl, jak v openSUSE písmo nastavit tak, aby to vypadalo fakt jak ve Win. Bylo to složité a nevím, jestli by to dneska vůbec šlo. Zapnutí subpixelhintingu plně stačí.
Mně osobně už se písmo v Linuxu líbí víc. Proč? Protože zvyk.
9.11.2010 23:19
Aleš Janda | skóre: 23
| blog: kýblův blog
| Praha
Neřeším co se vám líbí více. Řeším jak to nastavit stejně, ale jak vidím, možná jsem píchl do vosího hnízda - že by něco na Ubuntu bylo nemožné? A to nastavit písmo, které používá 99% světa? To není moc dobrý začátek.
10.11.2010 00:29
Aleš Janda | skóre: 23
| blog: kýblův blog
| Praha
Stačí se podívat dolů na slovo Kontrola. Písmeno K je tučnější než všechny ostatní
Pořádně jsem si to zvětšil v Gimpu. U obou písem jsou tahy písmen stejně široké. Naopak subjektivně (při nezvětšení) se mi zdá 'K 've Windows méně tučné než okolní text. 'K' v Linuxu se mi zdá stejně tučný jako okolní text.
a navíc se tiskne k písmenu o
Taktéž nemám ten pocit, naopak se mi zdá, že ve Windows je 'K' zbytečně od 'o' vzdáleno a je tam nepřirozená mezera.
Písmo je v pravo barevné pravděpodobně proto, že nemáte LCD monitor nebo máte jinak rozložené pixely. Já tam např. žádné barvy nevidím
LCD mám a vidím je tam; prostě proto, že ClearType dělá barevné písmo už ze své podstaty. Je to hodně znát třeba u černého nadpisu článku; ale barevné písmo vidím všude. Ano, pokud se na monitor dívám hodně zdálky, splývá mi to a barvy už nerozlišuju.
Řeším jak to nastavit stejně, ale jak vidím, možná jsem píchl do vosího hnízda - že by něco na Ubuntu bylo nemožné?
Minimálně to podpixelové vyhlazování lze nastavit v Linuxu. Obecně ale upravit jeden systém tak, aby vypadal přesně jako ten druhý nelze, už proto, že prostě používá jiné algoritmy na vyhlazování. Já jsem také ve Windows nedosáhl ekvivalentního zobrazení písma jako na Linuxu. Anebo Mac OS - stačí si i pustit Safari pod Windows, písmo bude úplně jiné.
Jinak ještě obecně - z mého pohledu je Linux ve vykreslování písma dál; standardně podporuje třeba kerning a slitky; ani jedno jsem z toho ve Windows nikdy neviděl a nedokázal nastavit. Zrovna Firefoxu se tohle ale netýká, ten si vykresluje všechno sám.
Neřeším co se vám líbí více. Řeším jak to nastavit stejně, ale jak vidím, možná jsem píchl do vosího hnízda - že by něco na Ubuntu bylo nemožné? A to nastavit písmo, které používá 99% světa? To není moc dobrý začátek.
Nene, to není píchnutí do vosího hnízda, to je prostě klasický případ, kdy si nový uživatel myslí, že Linux je vylepšenou bezplatnou kopií Windows. Není. Písma se v systémech renderují různě. Pokud máš problém s písmy v Linuxu a chceš to, co má 99 % počítačů, nezbývá nic jiného, než se obrátit na Microsoft a požádat ho, jestli by nebyl tak hodný a nevzdal se patentů, které v oblasti vykreslování písma apod. drží. Pak to budou mít všichni v případě potřeby stejné nehledě na OS.
Mimochodem, pokud použiješ písma z Windows v Linuxu (překopírováním apod.), hned porušuješ licence/práva MS a jeho partnerů. Kdyby se někomu pak chtělo kontrolovat tvá grafická díla na webu a zjistili by, že jsi použil fonty Microsoftu a partnerů bez zakoupení licence Windows, je průšvih na světě. Ona BSA, že pane Hlaváči, často straší i s tím. Jiný kraj, jiný mrav. Fontů, zdarma, najdeš přesto dost. Pokud jsi grafik, raději se obrať na grafiky, jak si s fonty a renderováním pod Linuxem poradili oni. Hodně úspěchů
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
10.11.2010 08:04
<alias binding="same">
<family>Arial</family>
<accept>
<family>Liberation Sans</family>
</accept>
</alias>
Warning: The firefox package in [extra] is compiled without --with-system-cairo, so it will ignore your font configuration.
Tohle se týká Arch Linuxu. Není možné, že je to stejně i v Ubuntu?
Each file in this directory is a fontconfig configuration file. Fontconfig scans this directory, loading all files of the form [0-9][0-9]*.conf. These files are normally installed in ../conf.avail and then symlinked here, allowing them to be easily installed and then enabled/disabled by adjusting the symlinks. The files are loaded in numeric order, the structure of the configuration has led to the following conventions in usage: Files begining with: Contain: 00 through 09 Font directories 10 through 19 system rendering defaults (AA, etc) 20 through 29 font rendering options 30 through 39 family substitution 40 through 49 generic identification, map family->generic 50 through 59 alternate config file loading 60 through 69 generic aliases, map generic->family 70 through 79 select font (adjust which fonts are available) 80 through 89 match target="scan" (modify scanned patterns) 90 through 99 font synthesisstačí to tak?
Tiskni
Sdílej:
9.1.2011 18:12
