Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
system --> predvolby --> vzhled --> pisma , mozna to pomuze
) Smiř se s tím, že Linux není Windows, že v Linuxu je písmo jiné než ve Win, stejně jako je jiné v Mac OS X. Ubuntu má ještě parádní vykreslování, tos neviděl základní instalaci openSUSE.
Jak říká kolega, písmo je potřeba vyhladit, i když už teď to vypadá u tebe OK. Kdysi jsem viděl, jak v openSUSE písmo nastavit tak, aby to vypadalo fakt jak ve Win. Bylo to složité a nevím, jestli by to dneska vůbec šlo. Zapnutí subpixelhintingu plně stačí.
Mně osobně už se písmo v Linuxu líbí víc. Proč? Protože zvyk.
Neřeším co se vám líbí více. Řeším jak to nastavit stejně, ale jak vidím, možná jsem píchl do vosího hnízda - že by něco na Ubuntu bylo nemožné? A to nastavit písmo, které používá 99% světa? To není moc dobrý začátek.
Stačí se podívat dolů na slovo Kontrola. Písmeno K je tučnější než všechny ostatní
Pořádně jsem si to zvětšil v Gimpu. U obou písem jsou tahy písmen stejně široké. Naopak subjektivně (při nezvětšení) se mi zdá 'K 've Windows méně tučné než okolní text. 'K' v Linuxu se mi zdá stejně tučný jako okolní text.
a navíc se tiskne k písmenu o
Taktéž nemám ten pocit, naopak se mi zdá, že ve Windows je 'K' zbytečně od 'o' vzdáleno a je tam nepřirozená mezera.
Písmo je v pravo barevné pravděpodobně proto, že nemáte LCD monitor nebo máte jinak rozložené pixely. Já tam např. žádné barvy nevidím
LCD mám a vidím je tam; prostě proto, že ClearType dělá barevné písmo už ze své podstaty. Je to hodně znát třeba u černého nadpisu článku; ale barevné písmo vidím všude. Ano, pokud se na monitor dívám hodně zdálky, splývá mi to a barvy už nerozlišuju.
Řeším jak to nastavit stejně, ale jak vidím, možná jsem píchl do vosího hnízda - že by něco na Ubuntu bylo nemožné?
Minimálně to podpixelové vyhlazování lze nastavit v Linuxu. Obecně ale upravit jeden systém tak, aby vypadal přesně jako ten druhý nelze, už proto, že prostě používá jiné algoritmy na vyhlazování. Já jsem také ve Windows nedosáhl ekvivalentního zobrazení písma jako na Linuxu. Anebo Mac OS - stačí si i pustit Safari pod Windows, písmo bude úplně jiné.
Jinak ještě obecně - z mého pohledu je Linux ve vykreslování písma dál; standardně podporuje třeba kerning a slitky; ani jedno jsem z toho ve Windows nikdy neviděl a nedokázal nastavit. Zrovna Firefoxu se tohle ale netýká, ten si vykresluje všechno sám.
Neřeším co se vám líbí více. Řeším jak to nastavit stejně, ale jak vidím, možná jsem píchl do vosího hnízda - že by něco na Ubuntu bylo nemožné? A to nastavit písmo, které používá 99% světa? To není moc dobrý začátek.
Nene, to není píchnutí do vosího hnízda, to je prostě klasický případ, kdy si nový uživatel myslí, že Linux je vylepšenou bezplatnou kopií Windows. Není.
Písma se v systémech renderují různě. Pokud máš problém s písmy v Linuxu a chceš to, co má 99 % počítačů, nezbývá nic jiného, než se obrátit na Microsoft a požádat ho, jestli by nebyl tak hodný a nevzdal se patentů, které v oblasti vykreslování písma apod. drží.
Pak to budou mít všichni v případě potřeby stejné nehledě na OS.
Mimochodem, pokud použiješ písma z Windows v Linuxu (překopírováním apod.), hned porušuješ licence/práva MS a jeho partnerů. Kdyby se někomu pak chtělo kontrolovat tvá grafická díla na webu a zjistili by, že jsi použil fonty Microsoftu a partnerů bez zakoupení licence Windows, je průšvih na světě. Ona BSA, že pane Hlaváči, často straší i s tím. Jiný kraj, jiný mrav.
Fontů, zdarma, najdeš přesto dost. Pokud jsi grafik, raději se obrať na grafiky, jak si s fonty a renderováním pod Linuxem poradili oni. Hodně úspěchů
<alias binding="same">
<family>Arial</family>
<accept>
<family>Liberation Sans</family>
</accept>
</alias>
Warning: The firefox package in [extra] is compiled without --with-system-cairo, so it will ignore your font configuration.
Tohle se týká Arch Linuxu. Není možné, že je to stejně i v Ubuntu?
Each file in this directory is a fontconfig configuration file. Fontconfig scans this directory, loading all files of the form [0-9][0-9]*.conf. These files are normally installed in ../conf.avail and then symlinked here, allowing them to be easily installed and then enabled/disabled by adjusting the symlinks. The files are loaded in numeric order, the structure of the configuration has led to the following conventions in usage: Files begining with: Contain: 00 through 09 Font directories 10 through 19 system rendering defaults (AA, etc) 20 through 29 font rendering options 30 through 39 family substitution 40 through 49 generic identification, map family->generic 50 through 59 alternate config file loading 60 through 69 generic aliases, map generic->family 70 through 79 select font (adjust which fonts are available) 80 through 89 match target="scan" (modify scanned patterns) 90 through 99 font synthesisstačí to tak?
Tiskni
Sdílej: