V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
system --> predvolby --> vzhled --> pisma , mozna to pomuze
) Smiř se s tím, že Linux není Windows, že v Linuxu je písmo jiné než ve Win, stejně jako je jiné v Mac OS X. Ubuntu má ještě parádní vykreslování, tos neviděl základní instalaci openSUSE.
Jak říká kolega, písmo je potřeba vyhladit, i když už teď to vypadá u tebe OK. Kdysi jsem viděl, jak v openSUSE písmo nastavit tak, aby to vypadalo fakt jak ve Win. Bylo to složité a nevím, jestli by to dneska vůbec šlo. Zapnutí subpixelhintingu plně stačí.
Mně osobně už se písmo v Linuxu líbí víc. Proč? Protože zvyk.
Neřeším co se vám líbí více. Řeším jak to nastavit stejně, ale jak vidím, možná jsem píchl do vosího hnízda - že by něco na Ubuntu bylo nemožné? A to nastavit písmo, které používá 99% světa? To není moc dobrý začátek.
Stačí se podívat dolů na slovo Kontrola. Písmeno K je tučnější než všechny ostatní
Pořádně jsem si to zvětšil v Gimpu. U obou písem jsou tahy písmen stejně široké. Naopak subjektivně (při nezvětšení) se mi zdá 'K 've Windows méně tučné než okolní text. 'K' v Linuxu se mi zdá stejně tučný jako okolní text.
a navíc se tiskne k písmenu o
Taktéž nemám ten pocit, naopak se mi zdá, že ve Windows je 'K' zbytečně od 'o' vzdáleno a je tam nepřirozená mezera.
Písmo je v pravo barevné pravděpodobně proto, že nemáte LCD monitor nebo máte jinak rozložené pixely. Já tam např. žádné barvy nevidím
LCD mám a vidím je tam; prostě proto, že ClearType dělá barevné písmo už ze své podstaty. Je to hodně znát třeba u černého nadpisu článku; ale barevné písmo vidím všude. Ano, pokud se na monitor dívám hodně zdálky, splývá mi to a barvy už nerozlišuju.
Řeším jak to nastavit stejně, ale jak vidím, možná jsem píchl do vosího hnízda - že by něco na Ubuntu bylo nemožné?
Minimálně to podpixelové vyhlazování lze nastavit v Linuxu. Obecně ale upravit jeden systém tak, aby vypadal přesně jako ten druhý nelze, už proto, že prostě používá jiné algoritmy na vyhlazování. Já jsem také ve Windows nedosáhl ekvivalentního zobrazení písma jako na Linuxu. Anebo Mac OS - stačí si i pustit Safari pod Windows, písmo bude úplně jiné.
Jinak ještě obecně - z mého pohledu je Linux ve vykreslování písma dál; standardně podporuje třeba kerning a slitky; ani jedno jsem z toho ve Windows nikdy neviděl a nedokázal nastavit. Zrovna Firefoxu se tohle ale netýká, ten si vykresluje všechno sám.
Neřeším co se vám líbí více. Řeším jak to nastavit stejně, ale jak vidím, možná jsem píchl do vosího hnízda - že by něco na Ubuntu bylo nemožné? A to nastavit písmo, které používá 99% světa? To není moc dobrý začátek.
Nene, to není píchnutí do vosího hnízda, to je prostě klasický případ, kdy si nový uživatel myslí, že Linux je vylepšenou bezplatnou kopií Windows. Není.
Písma se v systémech renderují různě. Pokud máš problém s písmy v Linuxu a chceš to, co má 99 % počítačů, nezbývá nic jiného, než se obrátit na Microsoft a požádat ho, jestli by nebyl tak hodný a nevzdal se patentů, které v oblasti vykreslování písma apod. drží.
Pak to budou mít všichni v případě potřeby stejné nehledě na OS.
Mimochodem, pokud použiješ písma z Windows v Linuxu (překopírováním apod.), hned porušuješ licence/práva MS a jeho partnerů. Kdyby se někomu pak chtělo kontrolovat tvá grafická díla na webu a zjistili by, že jsi použil fonty Microsoftu a partnerů bez zakoupení licence Windows, je průšvih na světě. Ona BSA, že pane Hlaváči, často straší i s tím. Jiný kraj, jiný mrav.
Fontů, zdarma, najdeš přesto dost. Pokud jsi grafik, raději se obrať na grafiky, jak si s fonty a renderováním pod Linuxem poradili oni. Hodně úspěchů
<alias binding="same">
<family>Arial</family>
<accept>
<family>Liberation Sans</family>
</accept>
</alias>
Warning: The firefox package in [extra] is compiled without --with-system-cairo, so it will ignore your font configuration.
Tohle se týká Arch Linuxu. Není možné, že je to stejně i v Ubuntu?
Each file in this directory is a fontconfig configuration file. Fontconfig scans this directory, loading all files of the form [0-9][0-9]*.conf. These files are normally installed in ../conf.avail and then symlinked here, allowing them to be easily installed and then enabled/disabled by adjusting the symlinks. The files are loaded in numeric order, the structure of the configuration has led to the following conventions in usage: Files begining with: Contain: 00 through 09 Font directories 10 through 19 system rendering defaults (AA, etc) 20 through 29 font rendering options 30 through 39 family substitution 40 through 49 generic identification, map family->generic 50 through 59 alternate config file loading 60 through 69 generic aliases, map generic->family 70 through 79 select font (adjust which fonts are available) 80 through 89 match target="scan" (modify scanned patterns) 90 through 99 font synthesisstačí to tak?
Tiskni
Sdílej: