Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
system --> predvolby --> vzhled --> pisma , mozna to pomuze
) Smiř se s tím, že Linux není Windows, že v Linuxu je písmo jiné než ve Win, stejně jako je jiné v Mac OS X. Ubuntu má ještě parádní vykreslování, tos neviděl základní instalaci openSUSE.
Jak říká kolega, písmo je potřeba vyhladit, i když už teď to vypadá u tebe OK. Kdysi jsem viděl, jak v openSUSE písmo nastavit tak, aby to vypadalo fakt jak ve Win. Bylo to složité a nevím, jestli by to dneska vůbec šlo. Zapnutí subpixelhintingu plně stačí.
Mně osobně už se písmo v Linuxu líbí víc. Proč? Protože zvyk.
Neřeším co se vám líbí více. Řeším jak to nastavit stejně, ale jak vidím, možná jsem píchl do vosího hnízda - že by něco na Ubuntu bylo nemožné? A to nastavit písmo, které používá 99% světa? To není moc dobrý začátek.
Stačí se podívat dolů na slovo Kontrola. Písmeno K je tučnější než všechny ostatní
Pořádně jsem si to zvětšil v Gimpu. U obou písem jsou tahy písmen stejně široké. Naopak subjektivně (při nezvětšení) se mi zdá 'K 've Windows méně tučné než okolní text. 'K' v Linuxu se mi zdá stejně tučný jako okolní text.
a navíc se tiskne k písmenu o
Taktéž nemám ten pocit, naopak se mi zdá, že ve Windows je 'K' zbytečně od 'o' vzdáleno a je tam nepřirozená mezera.
Písmo je v pravo barevné pravděpodobně proto, že nemáte LCD monitor nebo máte jinak rozložené pixely. Já tam např. žádné barvy nevidím
LCD mám a vidím je tam; prostě proto, že ClearType dělá barevné písmo už ze své podstaty. Je to hodně znát třeba u černého nadpisu článku; ale barevné písmo vidím všude. Ano, pokud se na monitor dívám hodně zdálky, splývá mi to a barvy už nerozlišuju.
Řeším jak to nastavit stejně, ale jak vidím, možná jsem píchl do vosího hnízda - že by něco na Ubuntu bylo nemožné?
Minimálně to podpixelové vyhlazování lze nastavit v Linuxu. Obecně ale upravit jeden systém tak, aby vypadal přesně jako ten druhý nelze, už proto, že prostě používá jiné algoritmy na vyhlazování. Já jsem také ve Windows nedosáhl ekvivalentního zobrazení písma jako na Linuxu. Anebo Mac OS - stačí si i pustit Safari pod Windows, písmo bude úplně jiné.
Jinak ještě obecně - z mého pohledu je Linux ve vykreslování písma dál; standardně podporuje třeba kerning a slitky; ani jedno jsem z toho ve Windows nikdy neviděl a nedokázal nastavit. Zrovna Firefoxu se tohle ale netýká, ten si vykresluje všechno sám.
Neřeším co se vám líbí více. Řeším jak to nastavit stejně, ale jak vidím, možná jsem píchl do vosího hnízda - že by něco na Ubuntu bylo nemožné? A to nastavit písmo, které používá 99% světa? To není moc dobrý začátek.
Nene, to není píchnutí do vosího hnízda, to je prostě klasický případ, kdy si nový uživatel myslí, že Linux je vylepšenou bezplatnou kopií Windows. Není.
Písma se v systémech renderují různě. Pokud máš problém s písmy v Linuxu a chceš to, co má 99 % počítačů, nezbývá nic jiného, než se obrátit na Microsoft a požádat ho, jestli by nebyl tak hodný a nevzdal se patentů, které v oblasti vykreslování písma apod. drží.
Pak to budou mít všichni v případě potřeby stejné nehledě na OS.
Mimochodem, pokud použiješ písma z Windows v Linuxu (překopírováním apod.), hned porušuješ licence/práva MS a jeho partnerů. Kdyby se někomu pak chtělo kontrolovat tvá grafická díla na webu a zjistili by, že jsi použil fonty Microsoftu a partnerů bez zakoupení licence Windows, je průšvih na světě. Ona BSA, že pane Hlaváči, často straší i s tím. Jiný kraj, jiný mrav.
Fontů, zdarma, najdeš přesto dost. Pokud jsi grafik, raději se obrať na grafiky, jak si s fonty a renderováním pod Linuxem poradili oni. Hodně úspěchů
<alias binding="same">
<family>Arial</family>
<accept>
<family>Liberation Sans</family>
</accept>
</alias>
Warning: The firefox package in [extra] is compiled without --with-system-cairo, so it will ignore your font configuration.
Tohle se týká Arch Linuxu. Není možné, že je to stejně i v Ubuntu?
Each file in this directory is a fontconfig configuration file. Fontconfig scans this directory, loading all files of the form [0-9][0-9]*.conf. These files are normally installed in ../conf.avail and then symlinked here, allowing them to be easily installed and then enabled/disabled by adjusting the symlinks. The files are loaded in numeric order, the structure of the configuration has led to the following conventions in usage: Files begining with: Contain: 00 through 09 Font directories 10 through 19 system rendering defaults (AA, etc) 20 through 29 font rendering options 30 through 39 family substitution 40 through 49 generic identification, map family->generic 50 through 59 alternate config file loading 60 through 69 generic aliases, map generic->family 70 through 79 select font (adjust which fonts are available) 80 through 89 match target="scan" (modify scanned patterns) 90 through 99 font synthesisstačí to tak?
Tiskni
Sdílej: