Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Řešení dotazu:
Raději nijak. Doporučuji do vnitřní sítě / stroje dotáhnout IPv6 a vevnitř už rozvést nativně.
Uniká mi totiž, k čemu vám bude hypotetický překlad, když nebudete moci zadat cílovou adresu. Bijekce se mezi množinami s různým počtem prvků (adres) dělá blbě.
Pridavam se k dotazu a pokusim se popsat situace, kdy by to mohlo byt potreba:
Dejv
(1) není problém (pokud se omezíme na omezený počet spojení). Prostě se na NAT64 vyhradí vnitřní rozsah pro SNAT a příchozím IPv6 spojení se přiřadí zdrojová adresa z vyhrazeného rozsahu a cílová se přepíše na adresu vnitřního zařízení. Mapování z cílové adresy zvnějšího IPv6 do vnitřního IPv4 lze udělat algoritmicky například vestavěním IPv4 adresy do IPv6 adresy. Počet spojení bude samozřejmě omezen velikostí vyhrazeného vnitřního IPv4 rozsahu.
(2) je, co tazatel zřejmě chtěl. Vzhledem k tomu, že globální IPv6 adres je mnohem více než soukromých IPv4 adres, není možné zevnitř zahájit komunikaci s kýmkoliv. Buďto se vybere malý IPv6 rozsah, který dá bijektivně namapovat do vnitřního IPv4. To je ale prakticky použitelné jen pro vnitřní kontrolovaná prostředí, kde si toto omezení lze dovolit. V opačném případě musí by se musel zapojit dynamické mapování DNS záznamů do vyhrazeného IPv4 rozsahu a držet DNS a NAT mapování v synchronizaci (a s rozumnou životností). Dříve se věřilo, že to půjde, praxe ukázala, že je to natolik ošklivé, že se toto řešení a tedy i celý bod (2) označil za zhoubný a nepodporovaný (stavěl na tom článek na Lupě, který představoval NAT64).
(3) S NAT64 máte blok veřejných IPv4 adres na které staticky mapuje stejně chudý počet vnitřních IPv6 adres. Zdrojové není problém namapovat algoritmicky, protože vnější IPv4 se do vnitřního IPv6 podprostoru vleze. Daly by se zapojit i vnější transportní adresy, ale dokud se nerozšíří dohledávání serverů přes NAPTR/SRV záznamy na straně klientů, tak to bude komerčně/uživatelsky neprůchodné, protože psát k adrese i číslo portu se nenosí.
(4) není problém. Prostě se veřejný IPv4 algoritmicky namapuje do vnitřního IPv6 podprostoru. Zvenku se pouze naptuje zdrojová transportní v4 adresa. Umí TRT. Nebo jako standardní součást NAT64, kdy se vyhradí blok veřejných IPv4 adres a natuje se z něj. Počet spojení je pak ale omezen na počet vnějších IPv4 adres. TRT obslouží více spojení, protože si vypomůže transportním prostorem.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz