Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 3.0 (Mastodon) nástroje pro záznam a sdílení terminálových sezení asciinema (GitHub). S novou verzí formátu záznamu asciicast v3, podporou live streamingu a především kompletním přepisem z Pythonu do Rustu.
Canonical oznámil, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie) v Ubuntu.
Tržní hodnota americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, dnes poprvé překonala hranici tří bilionů dolarů (62,1 bilionu Kč). Alphabet se připojil k malé skupině společností, které tuto hranici pokořily. Jsou mezi nimi zatím americké firmy Nvidia, Microsoft a Apple.
Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA. V příspěvku na síti Truth Social to dnes naznačil americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o TikToku vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.
MKVToolNix, tj. sada nástrojů pro práci s formátem (medialnym kontajnerom) Matroska, byl vydán ve verzi 95.0. Podpora přehrávání formátu Matroska míří do Firefoxu [Bug 1422891, Technický popis]. Přehrávání lze již testovat ve Firefoxu Nightly.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 211. sraz, který proběhne v pátek 19. září od 18:00 ve Studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Na srazu proběhne přednáška Jiřího Eischmanna o nové verzi prostředí GNOME 49. Nemáte-li možnost se zúčastnit osobně, přednáškový blok bude opět streamován živě na server VHSky.cz a následně i zpřístupněn záznam.
Řešení dotazu:
Klient by měl mít bezpečně uložen certifikát kořene DNSAha, díky. Teď už to dává smysl.
/etc/bind/named.conf.options
(pokud používáš Bind, u jiných DNS serverů to bude jinde).
má být za všech okolností na lokálním stroji, pokud…Tady záleží na důvěryhodnosti (lokální) sítě – jestliže je nedůvěryhodná, tak sice můžu mít DNS server s validací na localhostu a doménová jména se mi přeloží na správné IP adresy, ale ta nedůvěryhodná síť mi ty IP adresy nasměruje jinam. A naopak když té síti věřím – věřím, že nepřesměrovává IP/porty někam jinam a zároveň věřím, že nepodvrhává DNS záznamy. Rozdíl by byl snad leda v případě, že bych přes DNSSEC chtěl přenášet něco jiného než IP adresy (např. otisky klíčů), ale takové použití zatím není příliš časté…
Tady záleží na důvěryhodnosti (lokální) sítěA tu implicitně považuju za nedůvěryhodnou.
Jenže přesunem DNS serveru na localhost si nijak moc nepomůžeš, protože ta nedůvěryhodná síť ti může místo podvržení DNS záznamů přesměrovat IP adresy a porty.Bavíme se stále ještě o DNSSECu?
Resp. pomůžeš si jen v případě, že používáš DNSSEC k přenosu těch jiných informací, pokud jsi myslel tohle (což bych ale neřekl, že je „za všech okolností“ – je to dnes spíš výjimka a za všech okolností se DNS používá leda tak k překladu doménových jmen na IP adresy).To „za všech okolností“ jsi obrátil naruby, ale nevadí. Pokud vím, tak ještě nedávno nebyl k DNSSEC k dispozici vůbec, takže hodnotit, co se jím přenáší a co ne je víceméně zbytečné. Nehledě na to, že třeba Openswan umí DNS chráněné DNSSECem využívat velmi dobře.
A otisky klíčů v DNSSEC jsou pak taková třešnička na dortu, pojistka, v podstatě paralelní hierarchie certifikačních autorit (vedle např. těch v x509).Pro tebe je to třešnička na dortu, pro mě je to naprostý základ, bez kterého DNSSEC téměř nemá smysl.
Takže se od ní okamžitě odpojíte. Někteří lidé ale počítačovou síť potřebují, takže se naučili alespoň trochu své lokální síti důvěřovat.Tady záleží na důvěryhodnosti (lokální) sítěA tu implicitně považuju za nedůvěryhodnou.
Takže se od ní okamžitě odpojíte.Tvá schopnost dedukce mě vždycky udivovala.
S nedůvěryhodnou sítí se nedá dělat nic jiného.Doporučuju ti podívat se na svět okolo tebe. Je v něm dostatek protipříkladů.
A co to dívání na okolní svět, pomohlo?Mně pomáhá, měl byste to někdy zkusit taky. Třeba byste pak přestal tvrdit nesmysly jako že žádné síti v ničem nedůvěřujete; nebo pokud za „nedůvěryhodnou síť“ označujete síť, které v mnoha parametrech důvěřujete, a v několika málo ne, popsal byste, čím je zrovna těch pár parametrů důležitých.
já bych do takové sítě počítač nezapojovalJá s nedůvěryhodnými sítěmi pracuju denně a počítače k nim připojuju. Stačí to jako odpověď?
nebo by mne někdo nevaroval, pokládám každou síť v tomto směru implicitně za důvěryhodnou. V tom je tedy mezi námi rozdílTo ano, já nemám potřebu si nalhávat něco, co není pravda.
Třeba byste pak přestal tvrdit nesmysly jako že žádné síti v ničem nedůvěřujeteZatím jsem to tvrdit ani nezačal.
Takže síti, ve které důvěřujete velké spoustě věcí, říkáte nedůvěryhodná síť.Samozřejmě.
Takže onu nedůvěryhodnost pro vás zřejmě způsobuje jenom pár nějakých parametrů.Tak to v bezpečnosti obvykle funguje.
není dobré, aby byl resolvující server také autoritativníTo nebylo dobré nikdy. Nezabezpečená WiFi na poslední míli hlavního internetového připojení je podle mne české specifikum, ve světě to podle mne i pro domácnosti bude spíš nějaký kabel. A vzhledem k tomu, že dnes nejčastější způsob zabezpečení je přenos hesla z webového formuláře v otevřeném tvaru přes HTTP, nemá moc smysl najednou zabezpečovat DNS tak, že se validace DNSSEC bude urychleně cpát až na koncové počítače. Ostatně jako u každé hierarchické služby je potřeba systémově zajistit hlavně ty úpravy směrem od kořene. Takže se dá očekávat, že využití DNSSEC na straně klienta se bude postupně rozvíjet, teď bylo a je důležité zajistit hlavně to, aby byly klíče a software k dispozici na serverech (bez toho navíc nikdo žádné velké úpravy klientů dělat nebude). Podpisem kořenové zóny nasazení DNSSEC nekončí, ale naopak začíná. Vlastní privátní doménu v odděleném stromu asi nemá smysl podepisovat – musel byste přidávat její klíč všude, kde ji chcete validovat, atd. Podle mne je ale lepší použít privátní doménu jako poddoménu skutečné domény (třeba
local.example.com
), a k tomu bych už přistupoval jako k celé doméně, tj. nevylučovala bych ji z podepisování. Dá se předpokládat, že v budoucnosti se přes zabezpečené DNS budou kontrolovat třeba HTTPS certifikáty, což může mít smysl i pro privátní doménu – a naopak při použití odděleného stromu budete mít problém, protože klíč od té domény budete muset dostat třeba až do všech prohlížečů na koncových stanicích.
Ono by to taky nebylo moc efektivní, takže i pro ochranu jednoho počítače je asi lepší zprovoznit si lokální rekurzivní server.Vždyť v první větě píšeš, že by to nebylo moc efektivní, a hned v druhé to navrhuješ!
ping
s DNS jménem, stáhnou se klíče od všech nadřazených domén až ke kořeni a ověří a po 1 sekundě ping ukončíte – takže to ověřování DNSSEC vyvolalo řádově víc síťového provozu, než ping. Za chvilku si vzpomenete, že ten ping chcete nechat běžet dýl, znovu ho spustíte a bude se to ověřovat celé znovu. Lepší by bylo mít ty údaje nakešované alespoň v rámci lokálního počítače – ať už prostřednictvím lokálního validujícího resolveru, nebo třeba přes NSS s keší.
centralizované struktury, v nichž neexistuje jedno kritické místo.Jako oxymorón do básničky by to bylo hezké.
DNS je nádherný příklad, neexistuje za 30 let žádný útok, který by DNS nějak vyřadil.Díky decentralizaci, že?
Stejně tak představa, že se někdo bude probourávat do trezoru v ICANNu, aby ukradl Hardware security modul (ale ten by mu v podstatě stejně na nic nebyl).To je dost naivní představa. Život bývá mnohem jednodušší.
Distribuované systémy pro "network of trust" mají zase tu základní nevýhodu, že důvěra je pouze pravděpodobností.Kteroužto základní nevýhodu už z definice sdílení s centralizovanými, tudíž to pro srovnání nemá velký význam.
Tiskni
Sdílej: