Dotaz: Jak správně rozdělit 320 a vyšší HDD a SDD

[Dejmon]

Dobrý den, již to tu padlo snad stokrát možná i vícekrát, ale rozdělení nových disků s větší kapacitou. Chtěl bych tím narazit na novou dobu, kdy je to opravdu zapotřebí. Dnes se již místem plýtvá a tak disky 320, 500,750, a vyšší jsou běžnou součástí každého nového PC či notebooku. Chtěl jsem se tedy informovat, i pro ostatní z Vás, jak to správně udělat, jaké založit oddíly a kolik jim v případě přidělit místa, pokud máte PC na hry, server, internet či jen tak, nebo dokonce někdo dělá video, a někdo zase fotografie, vypalování atd... .

Odpovědi

[Petr Šobáň]

Doma nerozdělovat!

Kdysi jsem měl taky hdd rozdělen a pak někde došlo místo, dnes to nerozděluji a důležité data zálohuji na externí HDD či jsou i na jiném PC.

Když přeinstalovávám OS nechávám home a neformátuju hdd.

A pokud potřebujete víc prostoru tak potom dnes zastávám názor že je lepší použít víc HDD - jeden na systém - o velikosti aby se tam systém vešel plus nějaká rezerva a druhý HDD na data kde bude jenom home.

Samozřejmě u serverů to bude jinak tam budou raid řadiče lvm atd......

PS. Toto je můj soukromý názor a nikomu ho nevnucuji, každý ať si to rozdělí podle sebe - jednoduchá rada neexistuje každý má jiné požadavky.

[Joe]

Dej si tam LVM a vsechno si zvetsis/zmensis podle potreby.

[Michal2]

Dej si tam BTRFS a nemusis resit archaismy a la rucni resizovani oddilu jako v LVM.

[lertimir]

Bez btrfs.fsck bych se neodvážil ho mít jinde než pro experimentální použití.

[Radovan Garabík]

Ja by som sa to neodvážil ani s btrfs.fsck

[pavlix]

Nemusíš řešit „archaismy“ jako rozdělování disku vůbec :D.

[xxl]

Doma mám každopádně lvm a oddělený /home a /boot. To klidně doporučím i jinému. /boot dávám na primární partition, i když se to dnes již nepožaduje. Další dělení disku je věcí individuálních priorit.

[Petr Šobáň]

Ano LVM je OK ale podle mě zbytečné - doma s tím zase tak moc necvičíš a z obyčejného ext4 se dolují data lépe jak z LVM.

Dnes kdy začínají být SSD disky tak si myslím že dnes rozdělovat spíš podle HDD - na menší SSD OS na normální HDD home a dnes aby ti na home nestačil jeden HDD když jsou kolem 1T ?

[doron]

LVM je vhodné pro šifrovaný systémový oddíl a swap. což je typický požadavek např. pro notebook, či jiný počítač, který nemáte pod dohledem (typicky každé PC mimo trezor, či podobné řešení). Distribuce, co používám (Fedora, OpenSUSE), to tak nabízí během instalace. Osobně se přiznám, že dříve se mi do toho moc nechtělo, bez LVM to bylo dosti pracné, teď o tom člověk ani neví.

[pavlix]

IMO se šifrovaný oddíl a swap budou bez LVM dělat úplně stejně jako s ním. Zvlášť ve Fedoře.

[doron]

Fedoru jsem takto instaloval jen jednou, jako jeden z mnoha systému na jedné šifrované LVM, takže jsem jinou možnost nezkoušel. U OpeSUSE jsem měl to zkušenost, že mě to odmítlo instalaci na šifrovanou partition, SUSE již léta podporovalo šifrované oddíly, včetně /home. Pak se objevila možnost zašifrovat systémový oddíl hned při instalaci, a instalátor to navrhl skrze LVM. Mělo by to jít, tak jak říkáte, někdy zkusím, zda je to možné.

[pavlix]

Jedna věc je, čeho si člověk kdy všimne, druhá věc je, co umí instalátor, a třetí, rovněž odlišná, věc je, co umí běžící systém.

Já jsem třeba už dlouho instaloval několik linuxových distribucí tak, že bylo vše v LVM, i když občas bylo potřeba postupovat buď bez instalátoru nebo instalátoru říct, aby instaloval /boot na flašku.

[xxl]

Tuhle jsem s tím zrovna cvičil .

Podle mě se lvm hodí i doma. Zdá se mi, že bych mohl přeinstalovat systém, ale nejsem si úplně jist. Nainstaluji nový systém na nový lvm oddíl, poedituji v /boot, připojím si home, vyzkouším a případně zase smažu. Nebo si nechám starý systém dočasně v záloze, ale očešu jeho velikost na úplné minumum.

[doron]

Mě se podařila i takováto věc: překopíroval jsem z jednoho disku systém na LVM na druhý disk s LVM, oba šifrované, a podařilo se mi to rozjet. Musel jsem k tomu ale použít kernel a initrd z nové čisté instalace, na novém disku.

[lertimir]

No asi právě tohle to o čem před chvíli psal Petr. Pokud mám počítač na "cvičení", LVM se může hodit. Já mám počítač na práci a proto do nastaveného systému zasahuji v podstatě pouze v případě nouze. Striktní zásada: "Nevrtej se v tom, co funguje." S tímto přístupem je mi LVM skoro nanic.

Já chápu LVM jako berličku, pomocí níž řeším aktuální nejistotu v návrhu dělení disku. Když v dané chvíli, kdy potřebuji se rozhodnout o nějakém dělení, nevím jak se mám rozhodnout použiji LVM. Pokud vím, rozdělím to na přímo, popřípadě nerozdělím disk vůbec.

[xxl]

Psal jsem o počítači doma. Lvm ale používám i na serverech, ve kterých se tedy pro plezír nevrtám. Nepoužívám ho jenom na routerech, které mi jedou z flashdisku.

[lertimir]

Správa serverů je dobrý příklad toho, kdy na začátku nevím, co budu potřebovat pro jaké uživatele, a tam má LVM oprávnění. Psal jsem hlavně, že na doma to skoro nemá význam.

[x]

Tohle je naopak exemplarni priklad totalne nezvladnute faze planovani a navrhu implementace serveru

Bohuzel az prilis typicky v moderni dobe klikacich a scriptovacich opic

[Kit]

Některé kompilátorové opice zase netuší, že 90 % programu nemá smysl optimalizovat, protože se to jednoduše nevyplatí. Na zbylých 10 % se obvykle dají využít dostupné knihovny, které jsou dostatečně optimalizovány nebo se ten malý kousek zkompiluje.

Ve chvíli, kdy se navrhuje implementace serveru, nikdo netuší, jaký bude o službu zájem a která část služby bude klienty soustavně přetěžována. Proto je lepší si ponechat rezervu, kterou později využiji tam, kde bude potřebná.

[KTM]

Jedno moudro větší než druhé ..

[Kit]

Hmm, další názor bez názoru.

[doron]

1. boot - 1GB - Pro boot oddíl stačí i méně, např. 128MB, bude stačit i pro 5 jader, ale např. pro upgrade po síti distribucí, jako je Fedora, je potřeba boot o velikosti 0.5 GB. Do boot oddílu můžete kromě jader nainstalovat např. resquecd, tak se využije i celý 1GB, není důvod nebýt velkorysý.

2. zbytek disku šifrované LVM:

a) LV pro systém bez /home zkuste na začátek 20GB

b) LV pro /home zhruba 20GB na uživatele (pro data aplikací, emaily a pod.), home oddíl může být i součást systémové LV, stejně jako /var, ale u serveru bych zvolil pro ně vlastní LV.

c) Pro uživatelská data, dokumenty, mediální soubory, další LV - velikost podle aktuálních potřeb.

d) LV pro swap, 0.5-1.0 násobek instalované paměti.

Pokud požadujete multiboot více linuxových distribucí, je vhodný příslušný počet bootovacích oddílů, sdílený boot je možný, nicméně zbytečně komplikovaný.

[Petr Šobáň]

Co máte s tím šifrováním nejste paranoidní?

Doma to na nic nepotřebujete a když vás vykradou určitě někde ty hesla máte napsaná na papírku.

Na účty dnes stejně potřebuješ potvrzení přes sms.

A že mi někdo přečte maily....

Ano něco jiného je pokud máte NT a nosíte ho sebou jsou tam důležitá data - ovšem tam stačí blokovat HDD pomocí hesla v HW HDD.

[doron]

Hesla nemám napsaná na papírku, to je samozřejmé. Ano, jsem paranoidní

Multimediální server, na kterém běží mythtv mám nešifrovaný.

[otula]

Osobně mám rozděleny disky takto:

• /boot 100 MB na SSD
• zbytek SSD (64 GB) připojen na /
• /tmp a /var/tmp mám připojeny do ramdisku
• swap (2 GiB) mám na HDD - dokud jsem měl 4GiB RAM, tak jsem občas (například při náročnějších filtrech v Darktable) narazil na strop, s 8 GiB RAM je to nyní v pohodě
• /var mám připojen na nevímjakvelký oddíl na HDD (myslím, že kolem 100 GB, ale občas ho musím promazávat, když moc překypuje /var/abs)
• Zbytek HDD mám na data (řekněme, že na /home, ale mám to trošku šíleněji)

Kromě toho, co jsem zmínil, jsem zatím nenarazil na problém, díky programům a knihovnám na SSD a tmp v RAM je to *velmi* rychlé a tiché. LVM, ačkoliv jsem se ho naučil používat ještě v době, kdy jediné dostupné čtení bylo na TLDP, doma nepoužívám.

[Kit]

Nepochopil jsem, proč někteří dávají samostatný oddíl pro /boot. Osobně dělám rozdělení takto:

1. oddíl ~1GB / - bootovací
2. oddíl zbytek LVM

V LVM si pak udělám swap, /usr, /var, /tmp a /home.

Pokud bych to měl dělat bez LVM, tak třeba:

1. oddíl ~1GB / - bootovací
2. oddíl swap
3. oddíl společný pro /usr, /tmp, /var a /home

Případně se to dá rozdělit jemněji, ale moc velký význam to obvykle nemá.

[radek]

protože pokud šifruješ / nejde to jinak?

[Filip Jirsák]

Při běhu systému pak vůbec nemusí být připojen, čímž se snižuje riziko jeho rozbití.

[Radovan Garabík]

A môžem v ňom mať nahraný sash a staticky linkovaný busybox, pre prípad potreby záchrany primárneho filesystému...

[l4m4]

/home v každém případě zvlášť a pokud možno nekomplikovaně. To je jedný oddíl, na jehož obsahu záleží, zbytek může jít do kytek. Samozřejmě, že se zálohuje, ale stejně...

LVM po několika letech, kdy ho Fedora dávala implicitně a nikdy jsem jeho vlastností nevyužil, na NB a desktopy nedávám. Akorát další zbytečný layer.

[Šangala]

Na NTB na SSD (k dispozizci 140GiB) mám na LVM:

/ 20GiB
/boot 256MiB 
/home 40GiB (LUKS) 
/srv 2GiB
/var 4GiB
/tmp v paměti max. 3GiB
/test 20GiB

Na stolním podobně jen /srv a /var mají vyšší hodnoty a /home je bez LUKS.
Ale je to jedno když je to na LVM, přidělíte cca. 60 % místa co to potřebuje kdykoliv přidáte.
Ale zas „uživatelské“ NTB všchno na jedné primární partition bez LVM (na druhé swap) a hotovo (někdy zvednu rezervované místo, nebo tam prostě v /root uložím 10GiB soubor - dle užití a uživatele).

[Václav Kramář]

Jediné správné řešení neexistuje. Pro inspiraci:

• Stařičký notebook s HDD 60 GB a 2 GiB RAM (mínus grafika): / (16 GB) + swap (3 GB) + /home.
• Nový desktop s SSD 64 GB a 8 GiB RAM (mínus grafika): / (20 GB) + /home, plánuju přidat green HDD jako /mnt/share (až si obchodníci namastí kapsy a ceny spadnou na zem), swap jsem vynechal.

Systémový oddíl by stačil i 6-8 GB (s dostatečnou rezervou), ale dávám obvykle 16 nebo 20 GB. Systém běžně zabírá pod 4 GB.

[l4m4]

Systém běžně zabírá pod 4 GB.

Systém určitě, ale programy (tedy /usr, který máš podle všeho na /), těžko. I když nebudu počítat věci jako wesnoth, který sám zabere půl GB, tak je tu pořád TeX (kolem 200 MB bez dokumentace, ta je tak dalších 250 MB), a pod.

Do 4 GB se mi / nevejde ani na notebooku, na workstation ani do 8 GB.

[Voransky]

asi tak + gentoo už se mi nevešlo na 4GB Flashku kvůli portage
Jinak na notebooku (120GB) / 5 GB
(mohl být menší, ale co kdyby něco přeteklo) /usr 20 GB
nějakejch 10 GB je na šifrovanej oddíl s pracovníma věcma
zbytek /home a kvůli nechuti migrovat fs asi 20GB datová partition s NTFS a 1GB swap

[Václav Kramář]

[vaclav@lt-tm2450 ~]$ df -h
Filesystem            Size  Used Avail Use% Mounted on
/dev/hda1              16G  3,3G   12G  22% /
/dev/hda3              36G  1,1G   33G   4% /home
tmpfs                 997M     0  997M   0% /dev/shm

[l4m4]

Je samozřejmě možné, že to tak máš, ale to prostě indikuje, že ten stroj využíváš speciálním způsobem -- např. používáš jen několik málo aplikací, nic nekompiluješ a nemáš žádné -devel věci, a pod.

[Václav Kramář]

Právě naopak. Je to normální desktop. Co používá běžný uživatel? Browser? Je tam. Kecálek? Je tam. Kancelářský balík? Je tam. Správce souborů? Je tam. Prohlížeč obrázků? Je tam. Audio a video přehrávače? Jsou tam. Navíc ještě Gimp, Inkscape a Bibble. Jediné, co nenajdeš, jsou hry. Ale když se rozhlédnu kolem, tak stejně kralují flešovky v prohlížeči.

K čemu jsou běžnýmu uživateli -devel balíky? Ano, před pár desetiletími si vizionáři představovali, že každý uživatel počítače bude zároveň i programátor. Vývoj jim však za pravdu nedal.

[Bilbo]

K čemu jsou běžnýmu uživateli -devel balíky? Ano, před pár desetiletími si vizionáři představovali, že každý uživatel počítače bude zároveň i programátor. Vývoj jim však za pravdu nedal.

-devel balíky jsou pro instalaci ze zdrojáků (když potřebuje člověk nainstalovat něco co v distribuci buď není, nebo je to tam ve staré verzi).

Ovšem k tomu člověk být programátor nepotřebuje, neboť postup instalace většiny "rozumných" věcí ze zdrojáků je typu "rozbalte zdrojáky, doinstalujte si tyhle a tyhle -devel balíčky a pak napište './configure && make && make install' - a potom se to už bez dalšího zásahu uživatele zkompiluje a nainstaluje"

[Ash]

Ne každý BU je zároveň programátor, ale někteří BU jsou zároveň programátoři.

[l4m4]

Linuxáka s normálním desktopem jsem ještě neviděl. Buď je to i programátor a má vývojové nástroje a -devel balíky, nebo je Windows-compatible, a pak má různé Winey, VirtualBoxy, Adobe readery, a jánevímco, což jsou všechno rozežranosti (a to nemluvím fakt o komerčním software, který často bývá co kus to jednotky GB...). Někdy samozřejmě obojí.

[pavlix]

A Firefox tam nebyl?

[Václav Kramář]

No vidíš, já mám zase v okolí jenom takové (včetně mně).

[lertimir]

máte 32 bit nebo 64 bit? mě po přechodu na 64 bit vzrostl systém o více než 50% současný /usr u mne je:

du -s *
424696  bin
4       games
9472    include
462244  lib
1801372 lib64
80      local
53532   sbin
2652876 share
522620  src
0       tmp
16      X11R6
16      x86_64-suse-linux

jak je trochu poznat distribuce openSUSE 12.1 64bit a hlavní prostředí KDE. žádné hry jen pár v základu, programy na fotky jako digikam darktable hugin, libre office a tex a stejně jsem přes 7 GB celkem

[Václav Kramář]

32b CentOS 5 na stařičkém notebooku. Na desktopu mám 64b CentOS 6. Až budu mít chvilku, tak přihodím čísla (z hlavy si je nepamatuji).

[Ruža Becelin]

Pracovni NTB:

/ (128 GB SSD) - prijde mi zbytecne to delit
/home (750 GB SATA) - LUKS + LVM

Domaci desktopy/servery:

/boot (512MB)
/ (10 GB)
/home (zbytek)

Swap oddily nepouzivam, misto nich mam win386.swp...

[Kit]

Vidím, že někteří mají velikost oddílu /boot i 512 MB. Když se podívám na obsazenost mého /boot, vidím jen 21 MB. Co všechno tam dáváte, že potřebujete tolik?

[Petr Šobáň]

Na fedoře mi 200M na /boot nestačilo - prostě měl jsem tam víc jader s ram diskem

[Kit]

Tím by se to vysvětlilo. Můj ramdisk má jen 10 MB a jádro mám jen jedno.

[Šangala]

Ono je to pak nepříjemné, když tam najednou dojde místo a je to partition na začátku disku - se mi to stalo u nějakého staršího Open SuSe na serveru - aktualizacemi přibývala jádra a najednou to při aktualizaci skončilo divnou chybou z důvodu nedostatku místa v /boot (to jsem zjistil až zpětně) a po restartu to chcíplo… , od té doby dělám vždy minimálně 256MiB - to nic nestojí… (ne že by to ten problém řešilo a zbavovalo mě to zodpovědnosti, ale je tam víc prostoru, když je to třeba)

[Bilbo]

Ani LVM není všespasitelné - např. XFS lze zvětšit, ale už ne zmenšit, takže i s LVM může člověk někdy narazit na situaci že musí většinu obsahu uvnitř LVM odsunout někam jinam a pak ty oddíly komplet překopat.

Osobně doporučuju u šifrovaného rootu dát /boot tak 200-300 Mb, zbytek dát jako /. U nešifrovaného dát celý disk jako /. Swap pokud ho člověk potřebuje lze vytvořit jako soubor (a narozdíl od window v linuxu lze swap za běhu i odebírat bez restartu) o velikosti jaké potřebuje, není třeba na to zakládat další oddíl.

[Šangala]

ad. swap
Protože jsem to nikdy na linuxu nepoužil, ale na UNIX-u (IRIX) to byl propastný rozdíl výkonu swapu partition/soubor (na 128 či 256MiB RAM ho bylo potřeba někdy dost).
Jaké máte zkušenosti v Linuxu?

[Kit]

Neměřil jsem to, ale swap souboru bude o něco pomalejší, než v oddílu. Myslím si, že rozumným kompromisem bude swap v LVM.

[Tomáš Bžatek]

Swap do souboru radeji nedavat, dle typu filesystemu klesa vykon docela vyrazne. Vlastni zkusenost z pomaleho zarizeni (SD karta) a swap naprimo, na FAT a na ext3. Ext3 bylo suverene nejpomalejsi, celkova odezva systemu pri swapovani byla vic nez polovicni. Svou roli hralo zrejme take obecne ubohy nahodny pristup SD karet a kombinace se sofistikovanejsim filesystemem.

[Bilbo]

Vzhledem k tomu, že u náhodného přístupu do swapu stejně člověk čeká cca 5-10 msec (což jsou desítky milionů CPU cyklů) než mu najede hlavička HDD na správné místo a jelikož swap je soubor fixní velikosti (takže odpadá updatování metadat) tak bych čekal, že overhead filesystému bude zanedbatelný. Aspoň pokud to není pokročilý systém s aktivními snapshoty ala btrfs nebo ZFS...

U SSD s rychlejším "seekem" by to pak možná i nějaký vliv mít mohlo.

Jsou na to někde publikované nějaké benchmarky?

[lertimir]

Právě díky seeku bych u swapu do souboru čekal významné zpomalení. Protože při swapu do souboru musí přestupovat přes vrstvu file systému čímž pádem jednak nemusí být swap souvislý a musí si z file systémem vždy vyřídit kde vlastně fyzicky ten swap je, ale hlavně file systém bude psát informace do inode o času zápisu do swap, což zpomalovat musí. Na oddílu to de fakto je tak, že od sektoru xxx do sektoru yyy si systéme piš, co chceš, bez žádné další vrstvy.

Přímé psaní do oddílu tuším používají i velké databáze jako oracle a jsou tak ve správě dat efektivnější.

[Bilbo]

hlavně file systém bude psát informace do inode o času zápisu do swap

Tenhle problém (že čtení souboru způsobuje zápis dat) lze vyřešit použitím parameteru "noatime" při mountování. Je jasné, že filesystem má nějaký overhead, ale otázkou je jestli u "obvykle vcelku spojitého" souboru co nemění velikost (takže není nutné spouštět algoritmus pro alokaci dalších bloků na disku) bude ten overhead filesystému spočitatelný pouze na CPU (tedy asi spíš minimální), nebo ten overhead bude znamenat čtení/zápis dalších bloků metadat někde na disku. (což by byl další seek a už celkem zpomalení)

[SPM]

hlavně file systém bude psát informace do inode o času zápisu do swap

Tenhle problém (že čtení souboru způsobuje zápis dat) lze vyřešit použitím parameteru "noatime" při mountování.

To řeší sice nutnost zápisu při čtení, ale ne nutnost dalšího zápisu při zápisu. Last modified se změní tak jako tak.