Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
prosíím:)
Zhodnoťte z bezpečnostního hlediska dvě varianty nasazení služeb pro SMB:
a) společnost se vydá cestou veřejného cloudu
b) společnost se rozhodne veškeré služby poskytovat u sebe na vlastním serveru
tak z bezpečnostního hlediska určitě b.To je nesmysl. Takhle obecně se to říci nedá. Záleží na smlouvách, na garancích, na požadavcích na služby… Zkuste si to porovnat třeba na některých problémových situacích. Pokud budete mít třeba jednoho správce, ten odjede na dovolenou a něco se stane, budete čekat 14 dní, než se vrátí. Pokud to budete odebírat jako službu, budete mít ve smlouvě nějakou dostupnost, pravděpodobně řádově nižší než 14 dní. Nebo pokud vás zasáhne nějaká živelní pohroma, budete mít server a zálohy dostatečně geograficky oddělené, aby aspoň jedno zůstalo nepoškozené? Co se týče přístupu k datům, zaplatíte takové odborníky, kteří budou lepší, než ti, kteří pracují pro nějakého poskytovatele služeb?
Zajímalo by mne, zda bězná smlouva s poskytovatelem cloud řešení zahrnuje v definovaném a objedateli přijatelném čase i migraci obsahu/formy clodu jinam(případně kam), například v případě nastalých existečních(obchodních, provozních) problémů provozovatele. Zatímco osoba správce (aktuální, budoucí) lokálního řešení bude služby poskytovat minimálně do doby dokud je placen, u providera cloudu v problémech ochota individuálního zázkazníka zaplatit stačit nemusí.
Od vyexportovaných dat k běžícímu prostředí může být ještě dlouhá cesta.Což platí pro SaaS i in-house řešení úplně stejně, takže podle toho se asi rozhodovat nebude.
Tiskni
Sdílej: