Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
prosíím:)
Zhodnoťte z bezpečnostního hlediska dvě varianty nasazení služeb pro SMB:
a) společnost se vydá cestou veřejného cloudu
b) společnost se rozhodne veškeré služby poskytovat u sebe na vlastním serveru
tak z bezpečnostního hlediska určitě b.To je nesmysl. Takhle obecně se to říci nedá. Záleží na smlouvách, na garancích, na požadavcích na služby… Zkuste si to porovnat třeba na některých problémových situacích. Pokud budete mít třeba jednoho správce, ten odjede na dovolenou a něco se stane, budete čekat 14 dní, než se vrátí. Pokud to budete odebírat jako službu, budete mít ve smlouvě nějakou dostupnost, pravděpodobně řádově nižší než 14 dní. Nebo pokud vás zasáhne nějaká živelní pohroma, budete mít server a zálohy dostatečně geograficky oddělené, aby aspoň jedno zůstalo nepoškozené? Co se týče přístupu k datům, zaplatíte takové odborníky, kteří budou lepší, než ti, kteří pracují pro nějakého poskytovatele služeb?
Zajímalo by mne, zda bězná smlouva s poskytovatelem cloud řešení zahrnuje v definovaném a objedateli přijatelném čase i migraci obsahu/formy clodu jinam(případně kam), například v případě nastalých existečních(obchodních, provozních) problémů provozovatele. Zatímco osoba správce (aktuální, budoucí) lokálního řešení bude služby poskytovat minimálně do doby dokud je placen, u providera cloudu v problémech ochota individuálního zázkazníka zaplatit stačit nemusí.
Od vyexportovaných dat k běžícímu prostředí může být ještě dlouhá cesta.Což platí pro SaaS i in-house řešení úplně stejně, takže podle toho se asi rozhodovat nebude.
Tiskni
Sdílej: