Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
prosíím:)
Zhodnoťte z bezpečnostního hlediska dvě varianty nasazení služeb pro SMB:
a) společnost se vydá cestou veřejného cloudu
b) společnost se rozhodne veškeré služby poskytovat u sebe na vlastním serveru
tak z bezpečnostního hlediska určitě b.To je nesmysl. Takhle obecně se to říci nedá. Záleží na smlouvách, na garancích, na požadavcích na služby… Zkuste si to porovnat třeba na některých problémových situacích. Pokud budete mít třeba jednoho správce, ten odjede na dovolenou a něco se stane, budete čekat 14 dní, než se vrátí. Pokud to budete odebírat jako službu, budete mít ve smlouvě nějakou dostupnost, pravděpodobně řádově nižší než 14 dní. Nebo pokud vás zasáhne nějaká živelní pohroma, budete mít server a zálohy dostatečně geograficky oddělené, aby aspoň jedno zůstalo nepoškozené? Co se týče přístupu k datům, zaplatíte takové odborníky, kteří budou lepší, než ti, kteří pracují pro nějakého poskytovatele služeb?
Zajímalo by mne, zda bězná smlouva s poskytovatelem cloud řešení zahrnuje v definovaném a objedateli přijatelném čase i migraci obsahu/formy clodu jinam(případně kam), například v případě nastalých existečních(obchodních, provozních) problémů provozovatele. Zatímco osoba správce (aktuální, budoucí) lokálního řešení bude služby poskytovat minimálně do doby dokud je placen, u providera cloudu v problémech ochota individuálního zázkazníka zaplatit stačit nemusí.
Od vyexportovaných dat k běžícímu prostředí může být ještě dlouhá cesta.Což platí pro SaaS i in-house řešení úplně stejně, takže podle toho se asi rozhodovat nebude.
Tiskni
Sdílej: