Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Já osobně kombinuju textové a grafické rozhraní.
To kombinování u mě např. znamená, že třeba pomocí nějakého grafického "udělátka" vytvořím "initial" konfigurační soubor, který potom doladím v textovém režimu.
Jinak také tvořím shellové skripty (Bash), které spouštím třeba z nějakého grafického programu.
Pak jedes v consoli a neco v grafice pokud k tomu je.Pokud je to rychlejší, příjemnější, .... Např je rychlejší nastřílet do terminálu sudo apt-get .... namísto čekání na to, než se načte synaptic, atd atd.
Pokud se jedná o systém na nějakém serveru, řídil bych se jedním pravidlem. Čím méně toho mám nainstalovaného, tím méně se toho může rozbít. Myslím si, že instalace grafického serveru a knihoven je v tomto případě úplně zbytečná a může akorát tak uškodit. Proto bych se omezil pouze na nutné balíčky.
Další věc je ta, že pokud se budeš starat o systém na nějakém serveru, většinou prostě nebudeš sedět u toho počítače, kde jej máš. Budeš se připojovat po síti. Teď si představ, jaké nároky může mít vzdálené zobrazení celého grafického prostředí (a jak pohodlně se ti bude ovládat) oproti tomu textovému.
Pokud tě ale zajímá správa systémů, kde grafické prostředí běžně používáš a máš je po ruce, nic ti nebrání použít grafické klikátka. Jen se ochudíš o některé zkušenosti získané hraním si v konfiguračních souborech
Řekl bych, že to je ale jen částečná odpověď na otázku. Zkus třeba uvést příklady, čím konkrétně by ses chtěl zabývat.
A jeste jeden duvod pro pouzivani textove konfigurace, ktery tu kupodivu jeste nezaznel. Ty graficke klikatka casto umi jenom cast voleb, takze si dany konfigurak nenastavis presne podle potreb.
Samozrejme je mozno (a to tu uz zaznelo) grafickym nastrojem vygenerovat zaklad konfigurace a dodelat to rucne.
Tiskni
Sdílej: