Dotaz: Je gentoo vhodné distro naučit se opravdu dobře linux ?

[Lubos]

Ahoj, prosím o radu, názor, úvahu, cokoliv.

Linuxu se věnuji delší dobu, cca 8 let, ale dá se říct, že pouze na uživatelské úrovni. To znamená, nainstaluju, použivám.

Chci se ale dostat dál a být schopen naučit se (pochopit) principy a fungování do hloubky. Delší dobu přemýslím, jaké pro tyto účely použít distro a hodně zvažuju gentoo.

1) Dává Vám smysl v roce 2012 používat gentoo jako "learning" linux ?

2) Používáte někdo gentoo a dá se rozumně použít např. pro desktop (okrajově), ale hlavně jako server ?

3) Napadá Vás vhodnější distro proto, dostat se linuxu "pod kůži" ?

Děkuju všem za reakce.

Lubos

---

---

Odpovědi

[Michal Kubeček]

Učení se dá provádět v jakékoli distribuci.

Gentoo je běžná distribuce a dá se použít na cokoli. Jako server bych ho nechtěl, ale znám pár lidí, kteří si ho nemůžou vynachválit, protože upgrady jsou poměrně hladké a nemusejí každé dva roky přeinstalovávat systém.

To není o distribuci, ale o jen o tobě. Chceš něco umět? Tak se to naučíš. Já bych začal s Debianem.

[vydebilove]

uz jste tady zblbli uplne?

[Matlák]

Já osobně jsem byl ve své době nejraději za Slackware, protože je uvnitř velmi jednoduché. Ale obecně je jedno které distro si pro učení vyberete, stačí si uvědomovat základní princip - i v nejsložitějším distru GNU/Linuxu jde všechno rozebrat, a je možné instalovat aplikace ze zdrojáků, různě je vzájemně linkovat a podobně.

Co se serverů týče a pokud tím "learning" myslíte učení se administraci, pak je distro úplně putna a jde spíš o jednotlivé aplikace (jako poštovní,webový server atd). V takovém případě doporučuju vybrat distro které pak budete nasazovat do ostrého provozu (často to bývá Debian nebo třeba CentOS) Samozřejmě základem je schopnost se plynule pohybovat v příkazové řádce a umět upravovat konfiguráky (některé hodné aplikace, jako třeba Apache je mají moc hezky okomentované a ukecané).

[rastos]

Ak potrebuješ riešiť problém na Debian-e, opýtaj sa používateľa Debian-u. Alebo používateľa Slackware-u. Ak chceš riešiť problém na Gentoo, opýtaj sa používateľa Gentoo. Alebo používateľa Slackware-u. ...

Ak chceš vedieť ako funguje Linux, opýtaj sa používateľa Slackware.

[pavlix]

Hehe. Distro nazi, to jsem dlouho neviděl.

[rastos]

a) nie som distro nazi, ale je pravda, že Slackware používam vééľmi dlho a môj kontakt s Gentoo či Ubuntu neraz sprevádza hromženie

b) tá hláška na konci môjho príspevku nie je moja, ale bola kedysi na distrowatch.com. Ja som len dobásnil ten prvý odstavec.

[l4m4]

Už vidím, jak mi uživatel Slackware radí s psaním unitů pro systemd nebo selinuxových pravidel ;)

[Šangala]

OT: nebo dokonce s nastavením Gnome :)

[rastos]

Keď budem chcieť, tak na Slackware dotiahnem aj Gnome aj SELinux. Ale o to nejde. Slackware predovšetkým naučí človeka nejakej metodológii. Samotný problém nie je až taký podstatný. Naučí človeka čítať dokumentáciu, sledovať logy, používať zdravý rozum, nespoliehať sa na blackbox riešenia, ...

[l4m4]

Citation needed.

[rastos]

Citation provided

[pavlix]

Já mám trochu obavu, aby Slackware nenaučil člověka nevhodné metodologii.

[pavlix]

Keď budem chcieť, tak na Slackware dotiahnem aj Gnome aj SELinux.

A chceš?

[rastos]

Nie.

[pavlix]

Tak v tom případě je to naprosto bezpředmětné.

[MMMMMMMMM]

+1

[eagle.metawerzum]

+1

Slackware jsem používal už době Slackwaru 7 a KDE1 teď jsem na Debianu a Ubuntu

[martin-ux]

Na naucenie linuxu je dobry linux. Jedno aka distribucia. Je na tebe (budem sa drzat neformalnej odpovede) co sa budes ucit. To sa mozes ucit v podstate na kazdej distribucii.

Otazka je, ze si predstavujes pod pojmom "server". Je to vseobecny pojem, jednoznacna odpoved na to nie je. Tie bezne servery typu web/samba/sql - na to mozes dat v podstate hocijaku distribuciu. Vyhody/nevyhody jednotlivych distribucii spocivaju v rychlosti aktualizacie, sposobe upgradu a pod. Pri komercnych rieseniach je velmi dolezity support (security updates, SLA) pri zamerani na nejaky specificke riesenie (HA cluster, SAP application server, apod.).

Na tvoju otazku by som ale v skratke odpovedal takto: uc sa linux na tej distribucii, ktora ti vyhovuje. Principy su rovnake vsade, specifika distribucie si vies dostudovat pri konkretnom rieseni problemu (od nezmyselnych TUI configuratorov az po customizaciu kernelu).

[Migi]

na hrani a lezeni pod kuži je gentoo určo dobrej napad, na server debian.

[Bluebear]

Já se na gentoo naučil velmi mnoho o fungování systému. Gentoo ti umožňuje zvolit si konfiguraci softwaru do naprostých detailů, což na jednu stranu dává možnost zahodit zbytečné závislosti, zvýšit rychlost i stabilitu, na druhé straně také můžeš jít netypickou cestou, používat software přímo z gitu a pak budeš narážet na bugy, které málokdo předtím viděl. Ta svoboda mi učarovala natolik, že na domácím stroji bych už nic jiného nechtěl (možná ještě Debian, který má specifické kouzlo a obrovské repozitáře).

Pokud ani Gentoo není dost hardcore, tak už pak jedině Linux from Scratch. Ten je ale IMO vhodný jen a pouze pro výukové účely - anebo jako základ pro tvorbu tvého vlastního distra. Sám o sobě se nedá nikam nasadit.

[Bluebear]

Málem bych zapomněl: Slackware je taky značně hardcore, ale nevím o něm nic, takže v tomto směru nemohu poradit...

[Dirka]

ad Desktop - k plne spokojenosti pouzivam pres 8 let uz na tretim ntb stale tu puvodni instalaci (tedy bez nakych komplet preinstalu, jen s vymenou modulu pro kernel etc), myslim, ze na desktop je to vic nez vhodny distro s obrovskym mnozstvim balicku a pokud nahodou neco chybi, tak napsat si vlastni ebuild je pomerne trivialni.

ad Server - musis si uvedomit, ze Gentoo z podstaty nevydava zadny security-release backporty, ale ve vetsine pripadu se resi security problemy vydanim nove verze. Tedy pokud chces mit posledni fixy musis pokazdy povysit verzi. Jak moc je to vhodny na produkcni prostredi uz asi zalezi na tobe a co na tom ma bezet. Ja mam na servru stable debian, nicmene desktop pouzivam k vyvoji taky a bezi mi tam vsechny sluzby a nevzpominam si na zadny zasadni problemy (ale nutno brat s rezervou, je to proste jen testbed).

[AraxoN]

1) Ak Ti ide o učenie, tak si nainštaluj gentoo podľa handbooku. A tým myslím naozaj čítať handbook, nie len kopírovať príkazy. Tam ide krivka učenia strmo nahor. Potom, čo už máš gentoo nainštalované (aj so všetkými aplikáciami), potom krivka učenia dosť zabrzdí. Prevažná väčšina ďalších vecí, ktoré sa potom naučíš ďalším používaním gentoo, už je zviazaná s gentoo a v inej distribúcii Ti príliš nepomôže.

2) Gentoo na serveroch používam. Je ale potrebné sa o servery pravidelne starať. Stačí, že to necháš tak pár mesiacov a už sa Ti nemusí podariť to dať dohromady. Keď ale robíš pravidelne updaty, môžeš mať server aktuálny bez reinštalácie neobmedzene dlho. Jeden môj server je napríklad inštalovaný v auguste 2006, nebol na ňom robený reinštal a napriek tomu má aktuálne jadro, aktuálny baselayout, aktuálne knižnice a aktuálne démony. Keď sa dnes rozhodnem tam nainštalovať niečo čo potrebuje aktuálne prostredie, tak sa mi to podarí.

3) Linux From Scratch

[Bluebear]

Prevažná väčšina ďalších vecí, ktoré sa potom naučíš ďalším používaním gentoo, už je zviazaná s gentoo a v inej distribúcii Ti príliš nepomôže.

Zde bych nesouhlasil. Například práce s balíčky, jejich tvorba, řešení závislostí, konfliktů, obcházení případů, kdy balíčky sice nejsou ve formálním konfliktu, ale společně nainstalované se požerou, to všechno je ve všech distrech podobné, jen se příslušné utility jinak jmenují a mají trochu jinou syntax. Podobně konfigurační soubory, jádro, knihovny...

Gentoo na serveroch používam. Je ale potrebné sa o servery pravidelne starať. Stačí, že to necháš tak pár mesiacov a už sa Ti nemusí podariť to dať dohromady. Keď ale robíš pravidelne updaty, môžeš mať server aktuálny bez reinštalácie neobmedzene dlho.

+1

(Stejně dobrý je ovšem i tradiční Debian - to tam má kdekdo, takže lze snadno najít radu v nesnázích, updaty jsou malé a rychlé a je to téměř bezúdržbové. Je to spíše otázka vkusu a toho, co komu vyhovuje)

[kolcon]

Gentoo je urcite super, pouzivam ho nekdy od roku... 2002?

Jen posledni dobou nemam tolik casu na mikromanagement USE flagu, resp. zkoumani, co ty nekdy obskurni flagy vlastne delaji, a jestli bych je mel zapnout nebo vypnout.

Dale mi trochu vadi Perl ve verzi 5.12 a ne 5.14 (otviral jsem na to tema i bug a diskuzi na forums.gentoo.org), ale to se da prezit.

Z duvodu nedostatku casu taky posilhavam po tom Debianu...

[the.max]

Ja se ze začátku motal mezi RedHatem 5.2 - 6.1, Mandrakem/Mandrivou 8.0-10 a když jsem si pak pořídil 64bit procesor a chtěl jem tedy i 64bit systém, Gentoo bylo v té době asi nejpoužitelnější 64bit disto, i když to byli fakt začátky. Instalace podle Handbooku se zadařila na druhý pokus a upřímně, dala mi mnohem více, než prědchozí 2-3 roky na redhat/mandrake/mandriva. Až na Gentoo mi došlo mnoho souvislosí a závislostí, zjistil jsem jak mnoho věcí funguje a postupem doby jsem i hodně 'zlenivěl', protože už jsem nemusel řešit takové probémy jako nekompatibilita verzí, závislosti na různých verzích různých knihoven v případě instalace balíčku který nebyl běžně v repozitáři. Na Gentoo se vše instalovalo ze zdrojáku, takže instalační proces si prošel co kde je na disku za verze knihoven a podle toho se zkompiloval. Nemohu zapomenou na USE flagy, což je podle mne opravdu KILLER featura. Gentoo jasem používal na několika serverech, desktopech i noteboocích. Postupem doby jsem ale procitl. Pokud se zanedbá aktualizace a udělá se vžy až po nějaké delší době, bývá to občas bolestné. Pokud se aktualizuje pravidelně v krátkých intervalech, není problém, ale jak se na to člověk vykašle a zaktualizuje až po půl roce, né vždy se to zadaří tak jednoduše. Časem jsem na desktopech přešel na Arch, což je docela podobné, na serverech mám ale Gentoo pořád.

Takže za sebe určitě doporučuji, hlavně kvůli OBROVSKÉMU množství kvalitní dokumentace a obrovskému množství různých balíčků (resp. ebuildů).

[Lubos]

Ahoj, diky, za reakce, jeste poprosim o radu, existuje pro aktualni verzi gentoo handbook v cestine? Neni to urcitenezbytne, ale bylo by to mile.

Diky Lubos

[Vlk]

http://www.gentoo.org/doc/cs/handbook/handbook-amd64.xml?full=1

Mimochodem, první odkaz ve vyhledávači

[Migi]

imho

Aktualizace: 12. září 2006

První odkaz v Handbooku. Psal jsem to i na blogu.

BTW pro tazatele: Gentoo: kapesní průvodce instalací

Takovej rychloprůvodce první kapitolou Gentoo Handbooku.

[Vlk]

Ha, tak to se omlouvám. Datum jsem přehlídl.

[Lubos]

Jojo, diky, psal jem to hlavne proto, ze me zarazilo datum.

Lubos

[vertex]

Ja by som doporucil Arch. Je to nieco medzi Gentoo a FreeBSD, velmi dobre na ucenie.

[Arnošt Málek]

Mam Gentoo na desktopu i na serverech a je to bez problemu. Prave na serveru mam Gentoo proto, abych bez problemu delal upgrade na novejsi verze, pripadne instaloval dalsi "sluzby". Mam na serverech bud CentOS (kvuli Oracle), nebo Gentoo. A desim se dne, kdy budu muset delat upgrade serveru s CentOS s Oraclem ...

[the.max]

o tom mi chvili vypravej Kdysi daaaaavno jsem v jedne firme delal server s RHEL3, kam potom Rakusaci nadalku nainstalovali oracle. V sobotu tam jedu, protoze novy server. Takze jsem opravdu zvedavy, jestli RHEL3 zchroupne nove zelezo. Aktualizace/ migrace je hlavne kvuli tomu Oraclu a dlasimu SW pro rizeni vyrobnich linek v podstate nemyslitelny.

[lertimir]

Už tady zaznělo, že na volbě distribuce je to v podstatě jedno. Myslím si, že na začátek je nejrozumnější zvolit nějakou slušnou učebnici, a tu přečíst. (Samozřejmě s tím, že si budete zkoušet, co to dělá.) Učebnice má tu hlavní výhodu, že se v ni dočtete, jak jsou některé věci spolu svázány a někdy také proč. Přímá práce se systémem je samozřejmě také nutná, ale mít jenom tu tak se mnohdy ztrácí celkový kontext a doba naučení je delší. Některé rozumné učebnice jsou: Learning Debian GNU/Linux Linux Administration Made Easy případně sada manuálů k CentOSu.

Také je dobré být připravený na to, že mnohé konfigurace se v různách distribucích dělají sice podobně, ale "trochu jinak" a i umístění konfiguračních souborů bývá někdy na různých místech.

[rADOn]

1. Dává. Gentoo má svoje specialitky, jako každé distro, ale vrstva je to oproti binárním distribucím velice tenká.
2. Na desktopu mám gentoo od verze 1.1 (rok 2002). Na serveru záleží jak to chceš používat. Protože gentoo používá rolling updates místo (ne)pravidelných releasů, nemá nebesy otřásající upgrady ale vyžaduje trvalý dohled. Bedna typu "nainstalovat a zapomenout" poběží lépe na debianu, naopak na mašině která je pod dohledem je snažší upgradovat balíky postupně tak jak vycházejí, než megaakce ala distupgrade.
3. Linux From Scratch – jediná volba pro Celé Muže (přinejmenším od té doby co není BYO linux).

[rADOn]

BTW: pokud se chceš dostat linuxu "pod kůži" tak začni kompilací vlastního kernelu. Nejlépe to jde na něčem co nepřidává vlastní složité vifikundace do bootování (slackware je ideální, debian celkem v pohodě, ubuntu bych neriskoval). Ber to jako přípravu na gentoo – kompilace kernelu je jedna z kapitol instalační příručky (a genkernel používají srabíci :-P )

BTW2: instalační příručku gentoo neber zase tak moc vážně – jestli se v tom aspoň trochu vyznáš, můžeš většinu instalace udělat z chrootu v existujícím distru místo bootování livecd. Dříve na to byla "alternativní" příručka ale ta už se nějak neudržuje

[rastos]

Neviem prečo je kompilácia jadra považovaná za nejaký ťažko dosiahnuteľný ale prepotrebný svätý grál. To čo človeka kompilácia jadra naučí, je k čomu všetkému v jadre existuje podpora (ovládače HW, súborové systémy, packet filtering, šifrovanie, plánovanie úloh,...) Čo je samo o sebe zaujímavé, ale viac, ako z jadra, sa o firewalle naučíš čítaním dokumentácie/tutorialu k iptables. Viac o plánovaní úloh sa dozvieš z tunajšieho seriálu Jadrové noviny a viac o súborových systémoch sa dozvieš v man mount. Naopak kompiláciou jadra sa nedozvieš nič o fungovaní web servera, ssh, X11, DNS, SMTP/POP/IMAP, cron, inetd, ...

Osobne si myslím, že zaujímavejšie je študovať bootovací proces. Čo všetko sa pri ňom deje, čo sa spúšťa a ako vyzerá dokumentácia k tomu, čo sa spúšťa.

[pavlix]

+1

Kompilací jádra se člověk naučí... kompilovat jádro.

[lertimir]

+1

[rADOn]

Nemusí být všechno svatý grál aby to bylo užitečné. Za prvé, člověk si může vlastní kernel pořídit do už hotového distra na které je zvyklý, proto mi to připadá jako vhodnější začátek než měnit distro. Za druhé, krátké noticky u voleb jsou IMO dobrý způsob jak získat takový obecný přehled. Ne že by se z nich člověk něco naučil, ale zjistí co má vlastně hledat. Já jsem se třeba dozvěděl o existenci posix sdílené paměti, capabilities, o tom jak je organizována paměť, o IO plánovačích, o různých exotických filesystémech a zajímavých modulech netfilteru etc. Když jsem pak něco potřeboval, už jsem měl představu co googlit.

Souhlasím že bootovací proces je také velmi poučný a mnohem konkrétněji užitečný. Ale když se nad tím zamyslíš, člověk s krásným novým vanilkovým kernelem se ho musí naučit nabootovat tak nějak z principu věci takže k tomu už dojde přirozenou cestou. Navíc si do vlastního kernelu celkem jednoduše zakompiluje základní ovladače, takže se obejde bez initramdisku, čímž se celá ta šaškárna velmi zjednodušší.

Ergo, kernel není žádný samospasitelný svatý grál jak se mi snažíš podsunout, ale prostě logický první krok k dalším znalostem.

[ewew]

Na jednom PC, ktoré nemám priamo pod dohľadom mám debian. Dá sa povedať, že to zatiaľ drží. Pokiaľ by som sa na ten systém nepýtal priamo užívateľa tak ani o tom neviem, že je niečo v neporiadku.

Najlepšie je to, že môžem disk s nainštalovaným debianom volne presúvať medzi PC s rozdielnou konfiguráciou. Síce s drobnými korekciami konfigurácie. Pokiaľ tam nie je nastavené niečo špecifické tak nevidím problém.

[AraxoN]

Prenositeľnosť na iné PC je rozhodne slabá stránka gentoo. Dá sa to síce dosiahnuť, ale človek musí byť hodne konzervatívny pri zostavovaní make.conf a hodne štedrý pri vytváraní jadra.

[pedro]

No jestli tomu správně rozumím, tak se chceš trénovat jako správce linuxových serverů. To by pak bylo logické zvolit Debian nebo Centos/Red Hat, protože s tím se pak budeš setkávat v praxi.

Gentoo je podle mého soudu vhodné hlavně pro domácí používání, pokud někdo chce průběžně aktualizovaný stabilní (myšleno otestovaný) systém + možnost takřka libovolného povyšování/downgradu verzí konkrétních programů. Tohle ti žádná jiná distribuce nedá.

[Tomáš Bžatek]

Gentoo je predevsim o flexibilite a prirozene je k tomu potreba kus manualni prace. Flexibilita obcas prinasi komplikace, tomu se ale z principu vyhnout neda.

Za sebe muzu rict, ze si nedovedu (zatim) predstavit linuxovy svet bez Gentoo. Po cca deviti letech stale nemam duvod migrovat jinam. Momentalne mi vrni na ctyrech masinach v ruznych variantach - unstable worsktation (desktop), stable notebook, stable hardened server + selinux a od nedavna take v praci.

Je to urcite vhodna vec jak se naucit linux aspon trochu do hloubky, ale je k tomu potreba notna davka trpelivosti a odhodlani.

[kyytaM]

S tou poslednou vetou 100% suhlas. Priklad zo zivota - kolega, ktoreho naplnou prace je vytvarat "weby" (od www stranok po rozne firemne systemy -php/js/css/mysql...), dostal za ulohu povysit svoju kvalifikaciu aj za zakladnu administraciu systemov, aby si niektore veci vedel zabezpecit na serveroch aj sam. Kedze z nejakeho dovodu sa vacsinou na tie ich projekty pouzivalo Gentoo, zacal sa ucit Gentoo od nuly. Ako to dopadlo? Po celkom slubnom zaciatku skoncil a v konecnom dosledku sa skoro nic nenaucil - vela prace v primarnej cinnosti (weby) a ked mu ostalo trocha casu, tak riesenie zakladnych veci v Gentoo mu nijako nepomahalo s jeho praktickymi problemami (co su v podstate viac menej aplikacne zalezitosti). Je to chyba Gentoo? Nie. Len na jeho potreby by mu lepsie posluzil Debian/CentOS/whatever, kde by sa hral s aplikacnymi zalezitostami, ktore by ho viac bavili a aj by mu pomohli v jeho primarnej cinnosti. Nidky nemal zaujem byt hard-core systemak a hrabat sa v nejakych low level systemovych zalezitostiach (ktory driver v jadre skompilovat, aby fungovali aj dalsie SATA porty na doske a podobne veci...).

[pavlix]

Kedze z nejakeho dovodu sa vacsinou na tie ich projekty pouzivalo Gentoo, zacal sa ucit Gentoo od nuly. Ako to dopadlo? Po celkom slubnom zaciatku skoncil a v konecnom dosledku sa skoro nic nenaucil - vela prace v primarnej cinnosti (weby) a ked mu ostalo trocha casu, tak riesenie zakladnych veci v Gentoo mu nijako nepomahalo s jeho praktickymi problemami (co su v podstate viac menej aplikacne zalezitosti). Je to chyba Gentoo? Nie. Len na jeho potreby by mu lepsie posluzil Debian/CentOS/whatever, kde by sa hral s aplikacnymi zalezitostami, ktore by ho viac bavili a aj by mu pomohli v jeho primarnej cinnosti.

Myslím, že tomu člověku Gentoo velice pomohlo. Včas zjistil, že na nějaké větší linuxování nemá čas a/nebo sílu. Na jiné distribuci by dopadl stejně, jen by mu to trvalo déle.

Nidky nemal zaujem byt hard-core systemak a hrabat sa v nejakych low level systemovych zalezitostiach (ktory driver v jadre skompilovat, aby fungovali aj dalsie SATA porty na doske a podobne veci...).

Z hlediska kompilace jádra je Gentoo jedna z nejjednodušších distribucí, díky genkernel (jestli se to ještě používá).

Manuální konfigurace jádra je na všech distribucích prakticky totožná. Maximálně tak bývá zvykem třeba na Debianu vyrobit ze zkompilovaného jádra rovnou balíček.

Tvému kolegovi blahopřeju, že si včas uvědomil, jaká práce mu vyhovuje a jaká ne. Podobným, kteří se rozhodli nevěnovat čas učení se operačního systému, jsem dělal administraci testovacích serverů a support, a byla to vcelku příjemná symbióza.

[linuxik]

Ahoj,

pouzitim Gentoo na serveru neni zrovna dobry napad. Zkusim v nekolika bodech popsat proc si myslim ze to tak je.

1. Cas - Pokud se staras o par serveru je to jedno ale treba ja mam(s kolegou) na starost kolem 80 serveru. Nedovedu si predstavit jak bych s Gentoo delal mesicne updaty na 80 serverech.

2. Stabilita - Nez se nova verze programu dostane napr. do CentOS nebo Debianu, trva to nekolik mesicu(nekdy i let), to znamena ze je v dobe nasazeni slusne otestovana.

3. Zmeny v systemu - Pokud na Gentoo nainstalujes nejaky novy program a pri tom zmenis USE flags, muze se stat, ze budes znovu kompilovat polovinu systemu a vysledeky mohou byt celkem prekvapive .

4. Podpora - Serveru s Debianem nebo CentOSem je radove vice, neni problem najit reseni problemu na ktere narazis.

A nakonec to nejdulezitejsi. Servery jsou o aplikacich ne o ladeni systemu. To co na serveru potrebujes je bezici sit a fungujici aplikace. Jak se zavadi jadro nebo jak funguje boot proces te v 99% nezajima. Ani si nepamatuji, kdy jsem naposledy musel zasahovat do systemu jinak nez zapnutim/vypnutim sluzeb. Proste behem 10 minut naistalujes CentOS nebo Debian a dal se jiz venujes tomu dulezitemu coz je nastaveni aplikaci.

[martin-ux]

A nakonec to nejdulezitejsi. Servery jsou o aplikacich ne o ladeni systemu.

Som rad, ze som tu neni jediny, kto si toho vsimol :) velke +1

[linuxik]

Take mi tato diskuze pripomina casy Redhat 5(Hurricane z roku 1998), kdy jsem se citil jako nejvetsi king, kdyz po kompilaci jadra nabehnul system a zacal fungovat zvukova karta

[pavlix]

pouzitim Gentoo na serveru neni zrovna dobry napad. Zkusim v nekolika bodech popsat proc si myslim ze to tak je.

Zajímavé. Jen se tě zeptám: Uvědomuješ si, že otázka zněla jinak?

Proste behem 10 minut naistalujes CentOS nebo Debian a dal se jiz venujes tomu dulezitemu coz je nastaveni aplikaci.

Jinak... Obecně vzato máš naprostou pravdu. V konkrétních případech se může Gentoo ukázat jako výhodnější. Jsou to právě případy, kdy tebou zmíněné výhody selhávají. Momentálně třeba vím o několika věcech, které používám a na starších distribucích (CentOS, Debian) selhávají, takže v určitých případech může být výsledek lepší v distrech s aktuálními verzemi. Tedy i na Gentoo.

Gentoo umí poskytnout oproti Debianu a Částečně oproti Centosu, ale i Fedoře či Ubuntu, když už se bavíme o aktuálních verzích, a tím jsou jednodušší zásahy do systému na úrovni kódu. Konkrétně se jedná o overlaye s možností přidávat patche do projektů.

[lertimir]

No nechci být rejpavý, ale otázka byla:

2) Používáte někdo gentoo a dá se rozumně použít např. pro desktop (okrajově), ale hlavně jako server ?

A prezentované je rozumný osobní názor odpovídajícího na tuto otázku. (to že tazatel měl i jiné otázky a někdo jiný na ně odpovídal přece odpověď na otázku o praktickém použití gentoo nesnižije.)

[pavlix]

Ok, beru zpět, zaměřil jsem se na první otázku. Ty na druhou.

[rADOn]

1. Čas

   Nedovedu si predstavit jak bych s Gentoo delal mesicne updaty na 80 serverech.

   Ja si zase nedovedu představit dělat updaty na stejném počtu debianů. Znamená to že debian nejde použít na server? Ne, znamená to, že neznám dost dobře debian.
2. Stabilita

   …to znamena ze je v dobe nasazeni slusne otestovana.

   A zastaralá. Pokud potřebuji nějakou vlastnost která ještě neprošla fosilizačním mechanismem debiana, musím tahat balíky z unstable nebo si balit sám, což má taky svoje radosti.
3. Změny v systému

   Pokud na Gentoo nainstalujes nejaky novy program a pri tom zmenis USE flags, muze se stat, ze budes znovu kompilovat polovinu systemu

   Amatéři kteří bez rozmyslu mění USE flagy jsou nebezpeční v jakémkoliv systému. Změny provedené s rozmyslem nejsou o nic horší nez distupgrade.
4. Podpora

   neni problem najit reseni problemu na ktere narazis

   Pokud "problémem" máš na mysli miliontý dotaz "jak naynstaluju na počítač internetové stránky" tak máš pravdu. Pokud "řešením" máš na mysli bezmyšlenkovité opisování neznámých příkazů do terminálu, máš taky pravdu. V ostatních případech… řekněme že dokumentace gentoo patří hloubkou a fundovaností k tomu nejlepšímu co se dá najít. A to mi bylo řečeno skalním debianistou

P.S. – nic z výše uvedeného neznamená že bys neměl vůbec pravdu. Souhlasím že na běžný LAMP stack v nepříliš zkušených rukou je gentoo víc práce než užitku. Ale to neznamená že by neexistovaly situace kde odvede lepší práci.

[aaaaaaaaaaaaaaaa]

Cau, ak mas na to cas a neznechutis sa lahko, tak je vhodne distro nieco nestabilne, netestovane. To ta prinuti riesit problemy.

Ja som za takym ucelom pouzival Gentoo s odmaskovanymi ~x86 (unstable package) a k tomu nejake overlaye. Tam uz sa zriedkavo nieco pokazilo, ale bolo to pomerne dost stabilne, tak som nasadil Ubuntu v unstable verziach. To uz bola hlavne v dobe pre-alpha miestami dost hardcore distribucia. Raz system nenabootoval, lebo niekto omylom odstranil zavislosti balikov na nejakych lib-kach spolu s lib-kami a inokedy balicek "doprasil" konfiguraciu tak, ze jej program "nerozumel" a ani sa nespustil. Pamatam si este na pokazeneho init demona (niektore bugy su tam este stale), problemy s ld, chybne parametre jadra a problemy s .desktop suborami, kde boli vsetky automaticky upravene tak, ze nefungovali (bolo treba precvicit ed a strukturu tych suborov). A to nehovorim o vymozenostiach ako DKMS, ktore bolo v jednej verzii schopne skompilovat modul tak, aby zarucene nefungoval. Nastastie sa dalo vela problemov riesit (po diagnostike) pomocou LiveCD, chroot a vyrobenia opravenych balikov (opravu si musel clovek zaistit sam). Toto mi pomohlo nielen vo veciach ako je pochopenie zakladov Linuxu, shellu, ale aj C ("init demon segfaultuje pri kazdom spusteni", "zmenila sa konfiguracia a nikde okrem zdrojakov nie je napisane, ako") a utilit okolo ako je DKMS a pod.

Ubuntu unstable ale neodporucam slabsim povaham, ktorym by vadilo, ze pri bugreporte maintaineri len pokrcia plecami a poslu report vyvojarom. Ked sa zisti, ze je problem v specifickych upravach Ubuntu, tak sa da cakat aspon ciastocna oprava najskor v stable verzii, co moze byt pre niekoho neprijemne.

[Ash]

1) Dává Vám smysl v roce 2012 používat gentoo jako "learning" linux ?

Pokud se chceš velmi dobře orientovat v linuxu, pak určitě ano. Já se s pomocí Gentoo naučil skoro všechno (a vím toho hodně). V podstatě to fungovalo tak, že co jsem se naučil, jsem měl velmi brzy příležitost i prakticky vyzkoušet, a tedy si znalost upevnit, rozšířit apod. Záleží jako moc se chceš v linuxu orientovat do hloubky. Čím víc do hloubky, tím víc Gentoo.

2) Používáte někdo gentoo a dá se rozumně použít např. pro desktop (okrajově), ale hlavně jako server ?

Ano, na desktop určitě, jen ti nesmí být líto, že kolegovi s nějakým africkým systémem něco funguje automagicky (ale nevní jak a proč), zato ty si to budeš muset nainstalovat a nastavit (a budeš pak vědět co, jak a proč). Server nevím, pokud chceš server nainstalovat a pak se o něj nestarat, přijde mi to na jedno brdo ať tam máš Gentoo nebo cokoliv jiného :) Pokud to chceš často aktualizovat, připadá mi stable Gentoo opět hodně podobné jako binární distro, ale pokud se v Gentoo ještě nevyznáš, tak opravdu spíš za účelem "naučit se linux", ne za účelem mít stabilní produkční server.

3) Napadá Vás vhodnější distro proto, dostat se linuxu "pod kůži" ? Nemám dost zkušeností s jinými, ale popravdě, vrtat můžeš do všeho :) Po čase mám pocit, že v Gentoo všechno funguje až moc snadno (konfigurace, instalace, všechno šlape a vše se vším podezřele dobře funguje). Vlastně jsem si Gentoo i oblíbil proto, že tam nemusím dělat žádné "ruční instalace", že to už někdo udělal za mne, a já to jen skládám jako LEGO. Tak možná kdybys místo LEGA se chtěl věnovat vytváření vlastních stavebnic, můžeš jít ještě níž a postavit si Linux From Scratch, ale zase to bych nedoporučil úplnému začátečníku, tomu spíš pomůže Gentoo svou de fakto jednoduchostí, ale možností proniknout do hloubky. A myslím že Gentoo ještě stále věří v sílu příkazové řádky, takže pokud také věříš, máš v Gentoo vše co potřebuješ po ruce a nebudeš mít nutkání utíkat k nějakým klikacím nadstavbám, které tě oblbnou obrázky a tlačítky, ale potichu ti vemou to nejdůležitější - informace, tím myslím třeba možnost přesměrovat zobrazované informace a prohnat je grep, mít historii své činnosti v historii, a ukládat si všechny výstupy do logu.

[Lukáš Jarolímek]

Gentoo je vhodné spíše na servery než na desktopy. Desktop je také možný (stačí nainstalovat např. KDE nebo Xfce), ale na desktopy se spíše používají distribuce jako např. Linux Mint nebo třeba Ubuntu (nebo Kubuntu s KDE). Na učení je Gentoo velmi dobré, jelikož sám uživatel si ho musí naprogramovat a sestavit.

[pepe_]

Prosím proč reaguješ na 1420 dní starou otázku když žádný komentář není novější než rok 2012 a dnes je už 2016 ?!  Archeolog ?

[trubicoid2]

oživovač mrtvol :)

už to tu nechte vyhnít

[k3dAR]

když žádný komentář není novější než rok 2012
asj prave proto aby byl nejaky komentar novejsi

[lertimir]

Tohle bych doporučil zamknout. (a neodstranit) Dokážu pochopit, když nekdo zvedne starý dotaz, protože má podobnou situaci jako tazatel a připadá mu vhodnější navázat než začít nový dotaz. ale tady není nová otázka.

[Smudla]

jelikož sám uživatel si ho musí naprogramovat

Není pravda, zpravidla se používají ebuildy který vytvořil někdo jiný a taky nelze použít každý flag a využít balík naplno kvůli nekompatibilitě knihoven dostupných v distribuci.

[Lukáš Jarolímek]

Nemusí ??