V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Hrozně nerad bych mystifikoval, ale na jaderných novinách i jinde jsem četl, že podobné za problémy může velké množství dirty pages, které se drží v paměti při zápisu na pomalá zařízení. V jádře 3.3+ by toto mělo být z části vyřešené.
Sám jsem podobně fatální záseky v KDE nikdy neměl (občas se mi tohle stane na pár vtěřin při startu KDE, ale nic strašného), takže nemůžu moc posoudit. Kromě novějšího jádra si můžete zkusit pohrát s I/O plánovačem, někteří uživatelé na fórech Archu měli prý dobré výsledky s noop či deadline plánovačem při zápisu na flash paměti.
kio_file
(tj. kopírování přes jakýkoliv KDE program). Kopírování třeba pomocí mc
se chová lépe. Jestli jde o závadu jádra nebo KDE netuším, je možné, že kio_file
používá nějaký jaderný postup, kterému se mc
vyhýbá a výsledek je tento...
kio_file
to dělá. A asi vyřešení nevidím v dohledné době. Mám i problémy s kopírováním dat na server (gigabitová sít mezi stanicí a serverem, RAID 5 na serveru - stripy na raidu 16kB takže malé) A při kopírování filmů tedy cca 700MB se stejně v průběhu přenosu celá stanice chvílemi zasekne. Typicky ve chvíli, kdy se podle KDE teploměru soubor dokopíruje a asi se provádí sync. Přesto dosahuje rychlost při kopírování v krusaderu cca jednotky MB/s. Pokud jsem zkusil na příkazovém řádku natvrdo kopíroval přes cp
byly rychlost cca 10-15 krát vyšší a na 90-95% gigabitové sítě tedy rychlost mezi 90 až 110 MB/s.
Problémy jsou asi horší už podle tohoto a tohoto a tohoto. Status "UNCONFIRMED" znamená, že se s chybou nic nedělá a kašle se na ni?
Kruci mě se tak z KDE nechce. To co používám často a je tvrdě v KDE je digikam, kontact, krusader, kile, kompare, kate, kopete, ale jestli s tím něco neudělají, tak nechci mít se svého čtyřjádra i5 nepožitelnou bednu.
kio_file
?
Tiskni
Sdílej: