Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Řešení dotazu:
protože AES šifra, která se v WPA2 používá, je náročnější na dešifrování než na šifrování.Ehm... wat ? kde jste slysel takovou pohadku ?
Ať dělám, co dělám, rychlost přenosu nepřesáhne 1 MB/s.Pokud máš jednotky v pořádku tak by to mohlo +/- odpovídat...
Obě WiFi karty hlásí aspoň 60 Mb/s
Blbost! Mám 60 Mb/s Internet a reálná rychlost je kolem 7 MB/s.
Tím se odstíní router, ale ne kvalita ovladačů na které se ptá.Ćímž se pravděpodobně z velké části odstraní potřeba druhý test provádět.
Toto je rozhodně nějakým problém v HW, který používáš, nebo v konfiguraci OS, případně AP.
Mám:
notebook Latitude E6400 s Fedora 16 x86_64
a
PC "Noname" Intel DC 2,8 Ghz na nějaké desce Intel s ICH7 a se síťovkou Intel 1Gbit v PCI s Centos 6.2 i686
propojené switchem HP 1800-8G na max. 5ti metrech kabelu. Přes ten drát mi jede kopírování přes NFS rychlostí kolem 35 - 40 MB/s.
Pak mám notebook propojený s PC po Wifi - notebook Intel WiFi 5100 AGN, v PC je v USB strčen dongle Asus WL-160N, a to všechno přes AP HP V-M200n Dual Band. Přes WiFi mi to jede přes NFS ustálenou rychlostí kolem 11MB/s. Nic jsem "netunil" ani "neladil", APcko je nastavené do módu 802.11 n/g na 2,4 Ghz (notebook neumí 5 GHz).
V práci mi to pak jede mezi notebooky přes Cisco AP1240AG dual band v autonomous mode (bez kontroleru) přenos v rámci jedné místnosti i přes 15 MB/s.
Nemám zkušenost s tebou uvedeným APčkem, ale 1 MB/s je málo snad na cokoliv - možná u Bluetooth by se to dalo přežít...
Tak ještě abych byl přesný - rychlost kopírování mezi zmíněnými stroji přes WiFi není na ustálené rychlosti, ale kolísá mezi 8 až 11 MB/s, přičemž je mírně pomalejší ve směru PC -> notebook než v opačném.
Tiskni
Sdílej: