Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Přímo jako recyklační OS je dělaný Joli OS. Je jednoduchý a jde instalovat přímo z Windonwsů. Českou komunitu nemá, ale hodně vychází z Ubuntu. Hodně mi na něm ale vadí, že nejde tolik přizpůsobit vzhled.
1. Jestli to myslíš s Linuxem opravdu vážně, potom se nauč alespoň základy angličtiny. (Jestli tomu už tak není.)
2.Jak už bylo napsáno, tak stabilitá nemá co dočinění s tím, že po odinstalování blíčku zůstane v systému "balast". Stabilita znamená chod bez zatuhávání/zasekávání... Jinak to že se ti systém trhá je tím, že máš "šrot", resp. jsi zvolil programy příliš náročené pro tvůj "šrot".
3. Doporučuju použít "lehkotonážní" aplikace. S těmi by to mělo chodit relativně "dobře".
4. V dnešních distribucích je potřeba kompilování (pokud tedy nejsi vývojář) minimální. Výjimkou je Linux From Scratch, Gentoo...
U ubuntu se jaksi předpokládá, že si jeden nainstaluje buď ubuntu nebo xubuntu. Jinak jsem se v ubuntu z žádnými problémy s instalováním a odinstalovámím balíčků nesetkal.
Nedávno jsem na notebook s celeronem M a 512MB RAM přidal dalších 512MB za 50Kč z bazaru a běhá to pod ubuntu jak víno.
Pokud z toho chceš vymáčknout víc, tak arch a sestavit si to podle svýho (třeba tam nasadit taky lxde, mít to jako to lubuntu, ale s menší spotřebou paměti a místa na disku, protože tam nebudou zbytečnosti). Tam se dá dosáhnout lepších výsledků, ale trvá to dlouho a chce to hodně námahy. Česká komunita moc nefunguje (web je v rozkladu, na irc a jabber konferencích je 5 a míň lidí, ale když už tam sou, tak sou schopný poradit), na oficiálnim anglickym webu je sice plno návodů přeloženo i do češtiny, ale sou většinou zastaralý a nekompletní (asi jako rozdíl mezi českou a anglickou wikipedií). Takže to chce angličtinu, stačí na úrovni čtení manuálů.
- což trošku respektuje původní myšlenku Linuxu, která automatizaci omezuje (udělej si sám).
. Mezi i586 a i686 už to tolik poznat není, to je v pohodě.
, takže jsem měl asi štěstí
.
Ze závislostma problémy nebejvaj, aspoň u věcí z core a extra, u community může trvat dýl než to někdo překompiluje s těma novejma knihovnama a věci z AURu si musíš pohlídat sám. Když už něco po aktualizaci přestalo jít, protože tomu chyběla nějaká stará verze knihovny, tak to bylo většinou zkompilovaný z AURu a muselo se to překompilovat, pokuď to bylo z repa, tak to časem spravili sami (nebo si to člověk spravil sám že se mu nechtělo čekat a za dva dny se stejná oprava objevila i v repu)...
Tiskni
Sdílej: