Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Diskuse byla administrátory uzamčena.
FAQ: Proč byl uzamčen/smazán můj dotaz v Poradně?
Přesně o tom samém jsem uvažoval asi před rokem. Dokonce jsem si ve svém deníku linuxáčku (který časem zmutoval v blog) sepsal TOP 10 list. Pak do toho koukám a zjistil jsem, že rozdělit spravedlivě, to vůbec není sranda: navrch mají programy, které jsou vidět (marná pomoc), pak taky programy, které jsou známé tím, že z části přispívají na nějakou dobročinnou činnost (např. vim), když ale člověk začně přemýšlet, zjistí, že například bez driveru pro wifi wl..., a jiných by byl ztracen (momentálně mi další nenapdají -- je pozdě a je to dávno-- ale bylo toho nakonec dost). No prostě, dopadlo to špatně (přiznám se), nepřispěl jsem. Ale stále tenhle dluh mám v paměti.
Několikrát jsem si říkal, že jsou internetové stránky na kdejakou blbost, ale na přispívání na vývoj svobodného softwaru nic. Představoval bych si to asi nějak tak, že byl byla stránka, na které by se mohl zaregistrovat kdokoliv kdo žádá "donate" a já bých si se stavil jakési schéma a každému bych z vyměřené částky připsal nějaké to procento. I když PayPal ani jiný takový systém nevyužívám, myslím, že by pro tohle byl ideální. Třeba někdo ví o něčem takovém? Jen nepište: tak to udělej sám; věřte přemýšlel jsem o tom několikrát, ale nedopadlo by to nejspíš dobře.
Tiskni
Sdílej: