Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Řešení dotazu:
/etc/network/interfaces
# This file describes the network interfaces available on your system
# and how to activate them. For more information, see interfaces(5).
# The loopback network interface
auto lo
iface lo inet loopback
# The primary network interface
auto eth0
iface eth0 inet static
address 192.168.0.104
netmask 255.255.255.0
network 192.168.0.100
broadcast 192.168.0.255
gateway 192.168.0.100
# dns-* options are imp lemented by the resolvconf package, if installed
dns-nameservers 192.168.0.100
Viděl jsem DHCP server, který ignoroval dotazy bez hostname. Obecně server lze nastavit všelijak.
Jak psali ostatní, je třeba se podívat, jestli skutečně požadavek odchází ze stroje (pcap ukazuje packety ještě před tím, než zasáhne packetový filtr). Já bych ještě doporučil porovnat požadavek z Windows a z Linuxu.
Viděl jsem DHCP server, který ignoroval dotazy bez hostname. Obecně server lze nastavit všelijak.Jo a třeba na F18 jsem si v Amsterdamu všiml, že DHCP server na nějakém routeru neukazoval u mého stroje hostname, což je divné, když ho NetworkManager zvládá už i u DHCPv6. Budu to muset testnout na aktuální gitovské verzi. Ale vůbec to nemusí souviset.
IP adresu kterou PC ve windows dostal byla 169.x.x.x a tu jak jsem zjistil si vyhrazuje operační systém právě pro případy, kdy od serveru DHCP nedostane přidělenou žádnou adresu.
A ja myslel ze adresa 169.x.x.x byla prirazena DHCP servrem. Vysledek je tedy jasny, chyba byla na routeru (nebyl na nem aktivovan DHCP server). Ale diky za vase reakce
Tiskni
Sdílej: