Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Celkove ta nabidka prace v IT je taková zvláštní až z toho chytam špatnou náladu...
Díky
Na jakou praxi by jste se zaměřili?Bojuj. Budes to potrebovat.
Končím školu el.počítačové systémy - maturitaHovoríš, že si skončil strednú školu?
, mám dobré výsledky, ale trošku mě zarazil rozhovor s naším karierním poradce, který je zároveň IT.Řekl nám, že škola nám dala pouze základ IT a dál musíme samy.No pokiaľ to nie je nejaká extra výnimočná škola, tak má úplnú pravdu. So známkami zo strednej školy či maturity nikoho neohúriš. S rozsiahlejším vlastným projektom už hej, ale taký stredoškolák je jeden z 10E4. Ak si rozhodnutý robiť admina, tak treba študovať - materiálu je na Internete hromada. Nainštaluj si do VM systém a skúšaj. Aj Windows aj Linux. Aj starý aj nový. Aj Win8 aj server, aj gentoo aj ubuntu. Prevádzkovať vlastné DNS, DHCP, firewall, mail, .... To čo robí dobrého admina sú skúsenosti - spravidla nadobudnuté za dlhú dobu. Je fajn robiť niečo popri štúdiu na výške - môžeš skúsiť hľadať nejaký čiastočný úväzok. Vo firme už nebudeš za úplné decko a škola/intrák poslúži ako fallback, ak to pri prvých pokusoch nevyjde, alebo ak bude práca len krátkodobá. Ak si chceš hľadať pracovné miesto ako admin, tak v malých organizáciách sú ich potreby spravidla jednoduché - a často budú mať pocit, že sa obídu aj bez admina. Vo veľkých organizáciách ich potreby budú zložitejšie, ale nového admina budú hľadať len raz za 5 uhorských rokov. Uživiť sa len administráciou môže byť problematické. Ak vieš pridať programovanie tak šance sú lepšie, ale znova treba zbierať skúsenosti. Písať si vlastný software, študovať kód od iných (sláva FOSS), robiť drobné zákazky, ... V terajšej dobe prebieha boom mobilných zariadení - nebolo by zlé sa v tom vyznať. Mladá generácia tam má asi lepšie šance, ako starí harcovníci. Ja by som sa odporučil poznať C (mať predstavu, ako funguje alokácia pamäte, čo sa deje pri volaní funkcie, implementovať si nejaké dynamické štruktúry) a potom sa sústrediť na Javu, Python a .NET. Ďalšou oblasťou, ktorú si vynechal sú databázy. O nich platí prakticky to isté čo o administrácii.
Co mi dala škola? Programovat jsem už uměl, počítače jsem dokázal složit a rozložit, instalace systémů/aplikací jsem dělal běžně. Mnoho mi škola nedala, ale byly to skvělé časy a sranda největší. To, co dneska umím a dělám, jsem se víceméně naučil sám, protože mne to baví, škola mi jen ukázala směr... Btw na známky z maturity není nikdo zvědavý a v mém případě je to jen dobře, zrovna pěkné známky jsem teda jako neměl.
...... a dál musíme samy. Určitě tu bude spousta lidí se zkušenostma. Na jakou praxi by jste se zaměřili? ........
Já bych se zaměřil taky na češtinu. V ČR se to může hodit
.
Z toho pohledu je nejdůležitější skill rozumět decentně technický angličtině, zbytek je otázka praxe…
Můj oblíbený aforismus říká, že vzdělání je to, co člověku zůstane, když zapomene, co se naučil ve škole.Jo to je přesný. V mém případě jsou škola a vzdělání víceméně disjunktní množiny
Rád bych věřil že existují lepší ústavy, ale autor dotazu to štěstí viditelně neměl.
Co hůř, doneslo se mi že na středních školách se dodnes kurví lidem mozky pascalem, což je další příklad že ne všechno "stabilní" je dobré.
Tiskni
Sdílej: