Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
df
mi hlásilo obsazenost cca 71%, podobně
btrfs filesystem df / Data: total=36.47GB, used=25.24GB System, DUP: total=8.00MB, used=12.00KB System: total=4.00MB, used=0.00 Metadata, DUP: total=1.75GB, used=1.31GB Metadata: total=8.00MB, used=0.00Neco jsem zkusil nastudovat a nastavení btrfs v opensuse je takové, že jednak dělá hodinové snapshoty, také dělá snapshoty před a po všech operacích zypperu. A nechává měsíční snapshoty ležet. Takže jsem nějaké staré snapshoty pomazal a zase to do root filestému píše. Současný stav je
btrfs filesystem df / Data: total=36.47GB, used=17.86GB System, DUP: total=8.00MB, used=12.00KB System: total=4.00MB, used=0.00 Metadata, DUP: total=1.75GB, used=921.27MB Metadata: total=8.00MB, used=0.00Ale to mi nepřináší uspokojení, abych věděl, co se tam děje, kolik mám reálného místa na filesystému na zápis. 71% (nebo 25/36) je poměrně malé číslo na hlášku, že se do filesystému nedá zapsat. Zkouškou přes du jsem zjistil ze /usr má cca 6,5G a /var cca 3,5G jinak jsou to drobnosti, ale přesto se mi na 40 gigový filesystem odmítne zapisovat. A případně něco co by mi umožnilo automaticky smáznout staré snapshoty když bude místo chybět.
Nevím a nezjišťoval jsem, ale dřív tento nástroj neuměl pracovat se snapshoty - neuměl spočítat, kolik místa sežerou snapshoty.
Vzhledem k tomu, že snapshoty mohou tvořit velmi hustý strom, tak odpověď na otázku "kolik ušetřím smazáním snapshotu" by v podstatě znamenala nutnost projít všechny soubory ve všech snapshotech a jejich bloky a zjistit velikost těch, které patří pouze do souborů vybraného snaphsotu. Pamatujte také na referenční linky (dva soubory sdílející stejné bloky). Takže na tohle nástroj asi jen tak existovat nebude.
Jinak, když se odstraní snapshot, tak to na volném místě nepoznáš hned. Vše se ve skutečnosti děje na pozadí a volné místo se uvolní později.
Přesně tak, od toho tam je jaderný proces btrfs-cleaner.
Z tohoto pohledu lze tedy říci, že používáme btrfs dlouho, ale asi jej nevyužíváme zcela "úplně" a tak je možné, že si na nějaké limity a problémy nesáhneme.
Já též (už to budou přes dva roky) a v podstatě na žádné problémy jsem nenarazil (snad kromě vlastnosti v podobě pomalého fsync). Trochu mi to vadí, protože nevím, co všechno se potom může v produkci objevit.
Tiskni
Sdílej: