Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
V italském městě Pordenone probíhá LibreOffice Conference 2026. Zúčastnit se lze i online.
Svobodný (GPLv3) šachový engine Stockfish (Wikipedie) byl vydán ve verzi 19 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu. Stockfish 19 je o 44 Elo silnější než Stockfish 18.
Byla vydána nová verze 1.13.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Google Chrome 153 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 153.0.8010.36 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 230 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Open-source hra Shattered Pixel Dungeon (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Apple dnes představil (YouTube) iPhone Duo, iPhone 18 Pro, Watch Series 12, Watch Ultra 4 a AirPods 5.
Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
Řešení dotazu:
Btrfs. Ostatní jmenované formáty jsou vhodné spíš pro Národní technické muzeum.
Podle mě skvěle, protože jako jeden z mála souborových systémů má mount parametry specifické pro SSD a několik alokačních mechanismů speciálně určených pro SSD.
Jiná otázka je, jak jsou na tom SSD disky samotné...
Já osobně bych takovému zařízení svá data nesvěřil. Je to ubohá flashka, která vydrží asi tak pět přepsání, jen je to nesrovnatelně dražší.
Takový FUD by byl třeba tak v roce 2009 namístě, ale dnes nemáme rok 2009.
Zajímavé je, že ext4, který měl během existence Btrfs nesrovnatelně víc kritických bugů než Btrfs, včetně takových, které vedly ke ztrátě dat, nikdo za loterii neoznačuje.
Btrfs je pro lidi, kteří mají rádi rozumné přidělování místa na disku (bez předchozího rozdělení na předpotopní oddíly), kteří rádi zálohují z konzistentních snapshotů, kteří rádi upgradují svůj systém atomicky bez jakéhokoliv rizika selhání (kdo zná Illumos či znal OpenSolaris, ten ví, o čem je řeč) a konečně pro ty, kteří vědí, že cp --reflink prostě rulezzz.
Když chci redundanci (tj. mít něco fyzicky zapsáno dvakrát), může mi to zajistit automaticky samotný souborový systém (Btrfs), aniž bych musel používat nějaký tupý cp a sám ručně udržovat kopie aktuální. Další důvod pro Btrfs. Naopak cp --reflink je super třeba pro takový jednoduchý use-case jako třídění a zpracování fotek. Celý adresář s fotkami si napřed zkopíruju pomocí cp -a --reflink. Overhead na kopii metadat nestojí příliš za řeč. Pak můžu zkopírované fotografie upravovat, některé smazat, některé ponechat beze změn a tak dále. Narozdíl od hardlinků mi původní neroztříděné fotografie zůstanou v původním stavu a beze změn, což zpravidla chci. Narozdíl od symlinků se nic zlého nestane, když původní fotografie později smažu a nechám si jen ty protříděné a upravené. A konečně narozdíl od tupých kopií tam nemám ta data dvakrát. (I když například u ZFS by to vyřešila časem deduplikace. U Btrfs zatím není, pokud vím.)
To by mě zajímalo, co by takové „studie“ řekly například na Ext3 a Ext4. Třeba něco ve stylu „vždycky to bylo trochu buggy, ale co už, když je to staré, musí to být dobré“? Závěry o spolehlivosti by měly být dokumentované například na počtu selhání (výkonnosti, dostupnosti, konzistence dat) v hodně velkém datovém centru. Samozřejmě by byl Btrfs lehce v nevýhodě, protože dovede odhalit „silent data corruption“, zatímco ostatní scheisse-filesystémy vesele servírují poškozená data a nic neřeknou. I toto hledisko by se muselo správně zahrnout do srovnávacích metrik. Aby došlo k statisticky významnému počtu selhání hardware i filesystému, chtělo by to aspoň roční studii v pořádně velkém datovém centru, a to pokud možno s aktuálními systémy, ne s nějakým RedHatem, ve kterém je kernel 2.6.něco a podobné vykopávky. Takové studie ovšem nikde nevidím.
Na externím disku mám samozřejmě Btrfs. Kromě už jmenovaných killer features má navíc ještě (nepřímo) zmíněný checksumming dat, což dává RAIDu 1 v Btrfs i replikování dat a metadat jednotlivých souborů konečně hlubší smysl, protože když už něco selže, Btrfs aspoň dovede zjistit, která z duplicitních kopií se zdá být v pořádku a která vlastně selhala. Tedy se umí vypořádat korektně i s celou škálou selhání jiných typů než nedostupnost disku či nečitelné bloky.
Jirka Paroubek by se všech ostatních souborových systémů zeptal: Kdo z vás to má?!
Tiskni
Sdílej: