Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Řešení dotazu:
Btrfs. Ostatní jmenované formáty jsou vhodné spíš pro Národní technické muzeum.
Podle mě skvěle, protože jako jeden z mála souborových systémů má mount parametry specifické pro SSD a několik alokačních mechanismů speciálně určených pro SSD.
Jiná otázka je, jak jsou na tom SSD disky samotné...
Já osobně bych takovému zařízení svá data nesvěřil. Je to ubohá flashka, která vydrží asi tak pět přepsání, jen je to nesrovnatelně dražší.
Takový FUD by byl třeba tak v roce 2009 namístě, ale dnes nemáme rok 2009.
Zajímavé je, že ext4, který měl během existence Btrfs nesrovnatelně víc kritických bugů než Btrfs, včetně takových, které vedly ke ztrátě dat, nikdo za loterii neoznačuje.
Btrfs je pro lidi, kteří mají rádi rozumné přidělování místa na disku (bez předchozího rozdělení na předpotopní oddíly), kteří rádi zálohují z konzistentních snapshotů, kteří rádi upgradují svůj systém atomicky bez jakéhokoliv rizika selhání (kdo zná Illumos či znal OpenSolaris, ten ví, o čem je řeč) a konečně pro ty, kteří vědí, že cp --reflink prostě rulezzz.
Když chci redundanci (tj. mít něco fyzicky zapsáno dvakrát), může mi to zajistit automaticky samotný souborový systém (Btrfs), aniž bych musel používat nějaký tupý cp a sám ručně udržovat kopie aktuální. Další důvod pro Btrfs. Naopak cp --reflink je super třeba pro takový jednoduchý use-case jako třídění a zpracování fotek. Celý adresář s fotkami si napřed zkopíruju pomocí cp -a --reflink. Overhead na kopii metadat nestojí příliš za řeč. Pak můžu zkopírované fotografie upravovat, některé smazat, některé ponechat beze změn a tak dále. Narozdíl od hardlinků mi původní neroztříděné fotografie zůstanou v původním stavu a beze změn, což zpravidla chci. Narozdíl od symlinků se nic zlého nestane, když původní fotografie později smažu a nechám si jen ty protříděné a upravené. A konečně narozdíl od tupých kopií tam nemám ta data dvakrát. (I když například u ZFS by to vyřešila časem deduplikace. U Btrfs zatím není, pokud vím.)
To by mě zajímalo, co by takové „studie“ řekly například na Ext3 a Ext4. Třeba něco ve stylu „vždycky to bylo trochu buggy, ale co už, když je to staré, musí to být dobré“? Závěry o spolehlivosti by měly být dokumentované například na počtu selhání (výkonnosti, dostupnosti, konzistence dat) v hodně velkém datovém centru. Samozřejmě by byl Btrfs lehce v nevýhodě, protože dovede odhalit „silent data corruption“, zatímco ostatní scheisse-filesystémy vesele servírují poškozená data a nic neřeknou. I toto hledisko by se muselo správně zahrnout do srovnávacích metrik. Aby došlo k statisticky významnému počtu selhání hardware i filesystému, chtělo by to aspoň roční studii v pořádně velkém datovém centru, a to pokud možno s aktuálními systémy, ne s nějakým RedHatem, ve kterém je kernel 2.6.něco a podobné vykopávky. Takové studie ovšem nikde nevidím.
Na externím disku mám samozřejmě Btrfs. Kromě už jmenovaných killer features má navíc ještě (nepřímo) zmíněný checksumming dat, což dává RAIDu 1 v Btrfs i replikování dat a metadat jednotlivých souborů konečně hlubší smysl, protože když už něco selže, Btrfs aspoň dovede zjistit, která z duplicitních kopií se zdá být v pořádku a která vlastně selhala. Tedy se umí vypořádat korektně i s celou škálou selhání jiných typů než nedostupnost disku či nečitelné bloky.
Jirka Paroubek by se všech ostatních souborových systémů zeptal: Kdo z vás to má?!
Tiskni
Sdílej: