CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Řešení dotazu:
Btrfs. Ostatní jmenované formáty jsou vhodné spíš pro Národní technické muzeum.
Podle mě skvěle, protože jako jeden z mála souborových systémů má mount parametry specifické pro SSD a několik alokačních mechanismů speciálně určených pro SSD.
Jiná otázka je, jak jsou na tom SSD disky samotné...
Já osobně bych takovému zařízení svá data nesvěřil. Je to ubohá flashka, která vydrží asi tak pět přepsání, jen je to nesrovnatelně dražší.
Takový FUD by byl třeba tak v roce 2009 namístě, ale dnes nemáme rok 2009.
Zajímavé je, že ext4, který měl během existence Btrfs nesrovnatelně víc kritických bugů než Btrfs, včetně takových, které vedly ke ztrátě dat, nikdo za loterii neoznačuje.
Btrfs je pro lidi, kteří mají rádi rozumné přidělování místa na disku (bez předchozího rozdělení na předpotopní oddíly), kteří rádi zálohují z konzistentních snapshotů, kteří rádi upgradují svůj systém atomicky bez jakéhokoliv rizika selhání (kdo zná Illumos či znal OpenSolaris, ten ví, o čem je řeč) a konečně pro ty, kteří vědí, že cp --reflink prostě rulezzz.
Když chci redundanci (tj. mít něco fyzicky zapsáno dvakrát), může mi to zajistit automaticky samotný souborový systém (Btrfs), aniž bych musel používat nějaký tupý cp a sám ručně udržovat kopie aktuální. Další důvod pro Btrfs. Naopak cp --reflink je super třeba pro takový jednoduchý use-case jako třídění a zpracování fotek. Celý adresář s fotkami si napřed zkopíruju pomocí cp -a --reflink. Overhead na kopii metadat nestojí příliš za řeč. Pak můžu zkopírované fotografie upravovat, některé smazat, některé ponechat beze změn a tak dále. Narozdíl od hardlinků mi původní neroztříděné fotografie zůstanou v původním stavu a beze změn, což zpravidla chci. Narozdíl od symlinků se nic zlého nestane, když původní fotografie později smažu a nechám si jen ty protříděné a upravené. A konečně narozdíl od tupých kopií tam nemám ta data dvakrát. (I když například u ZFS by to vyřešila časem deduplikace. U Btrfs zatím není, pokud vím.)
To by mě zajímalo, co by takové „studie“ řekly například na Ext3 a Ext4. Třeba něco ve stylu „vždycky to bylo trochu buggy, ale co už, když je to staré, musí to být dobré“? Závěry o spolehlivosti by měly být dokumentované například na počtu selhání (výkonnosti, dostupnosti, konzistence dat) v hodně velkém datovém centru. Samozřejmě by byl Btrfs lehce v nevýhodě, protože dovede odhalit „silent data corruption“, zatímco ostatní scheisse-filesystémy vesele servírují poškozená data a nic neřeknou. I toto hledisko by se muselo správně zahrnout do srovnávacích metrik. Aby došlo k statisticky významnému počtu selhání hardware i filesystému, chtělo by to aspoň roční studii v pořádně velkém datovém centru, a to pokud možno s aktuálními systémy, ne s nějakým RedHatem, ve kterém je kernel 2.6.něco a podobné vykopávky. Takové studie ovšem nikde nevidím.
Na externím disku mám samozřejmě Btrfs. Kromě už jmenovaných killer features má navíc ještě (nepřímo) zmíněný checksumming dat, což dává RAIDu 1 v Btrfs i replikování dat a metadat jednotlivých souborů konečně hlubší smysl, protože když už něco selže, Btrfs aspoň dovede zjistit, která z duplicitních kopií se zdá být v pořádku a která vlastně selhala. Tedy se umí vypořádat korektně i s celou škálou selhání jiných typů než nedostupnost disku či nečitelné bloky.
Jirka Paroubek by se všech ostatních souborových systémů zeptal: Kdo z vás to má?!
Tiskni
Sdílej: