Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Já používám StartCom Ltd. Člověk může tuto autoritu vyzkoušet zdarma a získat nějaké anonymní certifikáty, což ale nepůsobí příliš profesionálně. Proto si u nich vždycky zaplatím za $60 na rok osobní „validaci“, což je sice pořádná otrava se scanováním dokladů, s telefonováním a s ověřovacím dopisem, ale vyplatí se to, protože pak si člověk může u nich vygenerovat (téměř) neomezený počet osobních certifikátů pro své E-mailové adresy a serverových certifikátů pro weby, Jabber servery a tak podobně. To jsou certifikáty od jejich Level II podautority, které už přece jen mají nějakou rozumnou váhu. Takové certifikáty už nejsou anonymní a v některých vyspělých státech (tedy bohužel ne v České republice) jsou dokonce uznávané pro komunikaci s úřady.
Klíčové je, aby autorita, kterou si zvolíš, byla jak ve standardním seznamu autorit, který spravuje Mozilla a který obvykle mívají v sobě předinstalovaný linuxové distribuce, tak i v seznamu autorit uznávaných jistým béčkovým, avšak rozšířeným operačním systémem. Pak bude uživatelům vše fungovat bez červených varování.
Rozhodně doporučuji nenaletět na experimenty typu cacert.org, které asi tak každý druhý prohlížeč a každý druhý operační systém neuznává. To je pak celé úsilí kolem certifikátu pouhá ztráta času. Totéž platí pro firmy, které z nepochopitelných důvodů dostaly licenci na takzvané kvalifikované osobní certifikáty v České republice. Žádná z nich není v Mozilla seznamu a komerční certifikáty od nich jsou tedy naprosto bezcenné. (Jejich kvalifikované osobní certifikáty sice uznávají české úřady, ale týpek s Thunderbirdem někde v zahraničí uvidí u podepsaného E-mailu zase jen červené varování.)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
25.11.2013 16:04