Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Já používám StartCom Ltd. Člověk může tuto autoritu vyzkoušet zdarma a získat nějaké anonymní certifikáty, což ale nepůsobí příliš profesionálně. Proto si u nich vždycky zaplatím za $60 na rok osobní „validaci“, což je sice pořádná otrava se scanováním dokladů, s telefonováním a s ověřovacím dopisem, ale vyplatí se to, protože pak si člověk může u nich vygenerovat (téměř) neomezený počet osobních certifikátů pro své E-mailové adresy a serverových certifikátů pro weby, Jabber servery a tak podobně. To jsou certifikáty od jejich Level II podautority, které už přece jen mají nějakou rozumnou váhu. Takové certifikáty už nejsou anonymní a v některých vyspělých státech (tedy bohužel ne v České republice) jsou dokonce uznávané pro komunikaci s úřady.
Klíčové je, aby autorita, kterou si zvolíš, byla jak ve standardním seznamu autorit, který spravuje Mozilla a který obvykle mívají v sobě předinstalovaný linuxové distribuce, tak i v seznamu autorit uznávaných jistým béčkovým, avšak rozšířeným operačním systémem. Pak bude uživatelům vše fungovat bez červených varování.
Rozhodně doporučuji nenaletět na experimenty typu cacert.org, které asi tak každý druhý prohlížeč a každý druhý operační systém neuznává. To je pak celé úsilí kolem certifikátu pouhá ztráta času. Totéž platí pro firmy, které z nepochopitelných důvodů dostaly licenci na takzvané kvalifikované osobní certifikáty v České republice. Žádná z nich není v Mozilla seznamu a komerční certifikáty od nich jsou tedy naprosto bezcenné. (Jejich kvalifikované osobní certifikáty sice uznávají české úřady, ale týpek s Thunderbirdem někde v zahraničí uvidí u podepsaného E-mailu zase jen červené varování.)
Tiskni
Sdílej: