Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Řešení dotazu:
Zahoď ten šrot a kup si něco co je podporované v linuxu.
Laborováním na herce toho moc neuděláš.
Hodně jsem se s tím natrápil. (windows tam jede bez problému)
No vida. Takže ... co tady potom vlastně řešíme?
BTW, opravdu bych chtěl vidět, jak na takovém počítači jedou bez problémů Windows. Tím samozřejmě myslím Windows 8.1, zkrátka současné Windows. Poslední dobou se stále častěji vyskytuje jakýsi dvojí metr spočívající v tom, že zatímco Windows fosilní hardware podporovat „nemusí“ (tj. nikdo to od nich neočekává), Linux ho podporovat „musí“, tedy když tam neběží, hned je málem oheň na střeše.
Jestli je to Pentium M, samozřejmě tam kód pro i686 poběží. Od prvního skutečného i686, Pentia II, dělí Pentium M minimálně dvě generace procesorů, takže toho umí ještě mnohem víc než původní i686.
(Pentium-Pro už bylo taky i686, ale tak nějak jenom napůl... Pokus nabootovat na něm i686 kernel skončil (kupodivu) problémem s floating-point výpočty Ghostscriptu (v user-space, samozřejmě), který spadl kvůli podtečení. Kernel optimalizovaný pro Pentium problém nějak vyřešil, tj. Ghostscript s ním už fungoval bez problémů. Asi šlo o nějaké flagy v /proc/cpuinfo, na které se možná Ghostscript dívá a které ho u údajného i686 nějak zmátly.)
Pokud jde o PAE, kdysi se dalo použití PAE nějakým optionem při bootu vypnout (a omezit tak fyzickou paměť na (velmi) necelé 4 GB. Nevím, jak je to dnes. Každopádně se dá zkompilovat kernel bez podpory PAE. Na 32-bitových strojích mám vždy custom kernel a PAE nepoužívám, protože při nějakých 2 GB RAM, které tam jsou, není nic takového potřeba. Jen to přidává zbytečně další úroveň stránkovacích tabulek.
Ať tak nebo tak, tohle celé nemá smysl pro někoho, kdo chce počítač používat taky k něčemu jinému než na experimentování s počítačem samotným. Takový uživatel ať si koupí současný notebook v ceně kolem 10 litrů Kč a nebude muset zoufale bojovat s každým distrem, které potká.
Tiskni
Sdílej: