Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Řešení dotazu:
Zahoď ten šrot a kup si něco co je podporované v linuxu.
Laborováním na herce toho moc neuděláš.
Hodně jsem se s tím natrápil. (windows tam jede bez problému)
No vida. Takže ... co tady potom vlastně řešíme?
BTW, opravdu bych chtěl vidět, jak na takovém počítači jedou bez problémů Windows. Tím samozřejmě myslím Windows 8.1, zkrátka současné Windows. Poslední dobou se stále častěji vyskytuje jakýsi dvojí metr spočívající v tom, že zatímco Windows fosilní hardware podporovat „nemusí“ (tj. nikdo to od nich neočekává), Linux ho podporovat „musí“, tedy když tam neběží, hned je málem oheň na střeše.
Jestli je to Pentium M, samozřejmě tam kód pro i686 poběží. Od prvního skutečného i686, Pentia II, dělí Pentium M minimálně dvě generace procesorů, takže toho umí ještě mnohem víc než původní i686.
(Pentium-Pro už bylo taky i686, ale tak nějak jenom napůl... Pokus nabootovat na něm i686 kernel skončil (kupodivu) problémem s floating-point výpočty Ghostscriptu (v user-space, samozřejmě), který spadl kvůli podtečení. Kernel optimalizovaný pro Pentium problém nějak vyřešil, tj. Ghostscript s ním už fungoval bez problémů. Asi šlo o nějaké flagy v /proc/cpuinfo, na které se možná Ghostscript dívá a které ho u údajného i686 nějak zmátly.)
Pokud jde o PAE, kdysi se dalo použití PAE nějakým optionem při bootu vypnout (a omezit tak fyzickou paměť na (velmi) necelé 4 GB. Nevím, jak je to dnes. Každopádně se dá zkompilovat kernel bez podpory PAE. Na 32-bitových strojích mám vždy custom kernel a PAE nepoužívám, protože při nějakých 2 GB RAM, které tam jsou, není nic takového potřeba. Jen to přidává zbytečně další úroveň stránkovacích tabulek.
Ať tak nebo tak, tohle celé nemá smysl pro někoho, kdo chce počítač používat taky k něčemu jinému než na experimentování s počítačem samotným. Takový uživatel ať si koupí současný notebook v ceně kolem 10 litrů Kč a nebude muset zoufale bojovat s každým distrem, které potká.
Tiskni
Sdílej: