MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Řešení dotazu:
Zahoď ten šrot a kup si něco co je podporované v linuxu.
Laborováním na herce toho moc neuděláš.
Hodně jsem se s tím natrápil. (windows tam jede bez problému)
No vida. Takže ... co tady potom vlastně řešíme?
BTW, opravdu bych chtěl vidět, jak na takovém počítači jedou bez problémů Windows. Tím samozřejmě myslím Windows 8.1, zkrátka současné Windows. Poslední dobou se stále častěji vyskytuje jakýsi dvojí metr spočívající v tom, že zatímco Windows fosilní hardware podporovat „nemusí“ (tj. nikdo to od nich neočekává), Linux ho podporovat „musí“, tedy když tam neběží, hned je málem oheň na střeše.
Jestli je to Pentium M, samozřejmě tam kód pro i686 poběží. Od prvního skutečného i686, Pentia II, dělí Pentium M minimálně dvě generace procesorů, takže toho umí ještě mnohem víc než původní i686.
(Pentium-Pro už bylo taky i686, ale tak nějak jenom napůl... Pokus nabootovat na něm i686 kernel skončil (kupodivu) problémem s floating-point výpočty Ghostscriptu (v user-space, samozřejmě), který spadl kvůli podtečení. Kernel optimalizovaný pro Pentium problém nějak vyřešil, tj. Ghostscript s ním už fungoval bez problémů. Asi šlo o nějaké flagy v /proc/cpuinfo, na které se možná Ghostscript dívá a které ho u údajného i686 nějak zmátly.)
Pokud jde o PAE, kdysi se dalo použití PAE nějakým optionem při bootu vypnout (a omezit tak fyzickou paměť na (velmi) necelé 4 GB. Nevím, jak je to dnes. Každopádně se dá zkompilovat kernel bez podpory PAE. Na 32-bitových strojích mám vždy custom kernel a PAE nepoužívám, protože při nějakých 2 GB RAM, které tam jsou, není nic takového potřeba. Jen to přidává zbytečně další úroveň stránkovacích tabulek.
Ať tak nebo tak, tohle celé nemá smysl pro někoho, kdo chce počítač používat taky k něčemu jinému než na experimentování s počítačem samotným. Takový uživatel ať si koupí současný notebook v ceně kolem 10 litrů Kč a nebude muset zoufale bojovat s každým distrem, které potká.
Tiskni
Sdílej: