Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
VS spuštěný z NFS jen pomaleji bootuje, jinak se to skoro nepozná.Citation needed...
Mezi NFS a iSCSI je jeden podstatnej rozdil. iSCSI exportuje blokovy device a ne file system. takze neumi "sdilet"data. To same plati o SAN/FC
Neexistuje aby polovina paketů šla tady a druhá polovina tam.Existuje, linuxový bond má režim balance-rr - musí to ale zvládnout i switch. Podle dokumentace ale stejně rychlost nebude rovna součtu rychlostí zapojených rozhraní.
dd s blokem 1 MB. Každé čtení šlo v průměru 110 - 120 MB/s, což jsem ani nečekal. Takže u 8×4TB bych to neviděl úplně beznadějně. Pokud tam není žádná trvalá IOPS intensive zátěž, a občas je potřeba zkopírovat pár velkých souborů, tak určitě poznám že mi to půjde třeba 400MB/s místo 110MB/s. Pokud to teda ta pracovní stanice stíhá generovat/konzumovat.
Jinak ten 10Gb/s ethernet by nemusel být zas tak drahý. Pokud jde o připojení 1 workstation a 1 serveru ke storage, stačí 2x jednoportová karta, a do storage dvouportová + podle vzdálenosti buď SFP+ kabel, nebo SFP+ transcievery a optika. Do 30 000 Kč by se to mohlo vejít.
SFP+ kabelJmenuje se to twinax...
md1 : active raid6 sda2[0] sdo2[14] sdn2[13] sdm2[12] sdl2[11] sdk2[10] sdj2[9]
sdi2[8] sdh2[7] sdg2[6] sdf2[5] sde2[4] sdd2[3] sdc2[2] sdb2[1]
5075645952 blocks super 1.2 level 6, 512k chunk, algorithm 2 [15/15] [UUUUUUUUUUUUUUU]
[>....................] check = 0.1% (453532/390434304) finish=315.2min speed=20615K/sec
echo 75000 > /proc/sys/dev/raid/speed_limit_min echo 800000 > /proc/sys/dev/raid/speed_limit_max
Pokud je opravdu tak nezbytně nutné zvýšit rychlost streemu pro jeden proces, tak to bude jen řešení na 10Gbit.Proteče vůbec takový objem dat přes sběrnici od těch disků?
? Sam jsem mel na desktopu 64GB kvuli virtualizaci a ZFS a to uz jsem si pripadal jak exot
.
Tiskni
Sdílej: