Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Pak záleží na tom, co udělá distribuce se starými konfiguračními soubory, které byly modifikovány, a mohou být buď záměrně změněné uživatelem, nebo chybně narušené při té neúspěšné aktualizaci.Pokud chci čistou instalaci, tak samozřejmě všechno kromě /home (a /root) smažu.
Myslím, že oddělení uživatelských dat od systémových dat je správný krok, ale kromě toho můžu mít oddíly s rozdílnými FS podle typu dat (např. zašifrovaný oddíl pro citlivá data).Jo, takhle to mám taky (nešifrovaný /boot, hůř šifrovaný / a nejvíc chráněný /home). Ale tohle je zrovna situace, na kterou subvolumes nejdou použít, tedy alespoň pokud šifruješ na blokové vrstvě.
Subvolumes jsou zcela dynamická záležitost, lze je vytvářet a snapshotovat kdykoliv. To je hlavní důvod jejich existence.
Pokud ale jde například o subvolume pro /home nebo /var, ty je pochopitelně vhodné nadefinovat při instalaci systému, aby pak nebylo nutné bootovat z rescue média a přesouvat už nainstalované soubory do subvolumes či něco podobného.
Vytváření subvolumes během instalace rozumného systému (například Fedory) přímo naklikáním v instalátoru je hračka. U Debianu ovšem může čistě ze zásady něco nefungovat, jako obvykle.
/boot se dává na samostatný oddíl proto, abyste tam měl jednoduchý souborový systém, ze kterého dokáže nabootovat kdejaký zavaděč a kdejaké jádro. A také proto, abyste měl bootovací oddíl chráněný od zbytku systému, třeba pro případ, kdy by se hlavní souborový systém rozsypal apod. Ze všech těchto důvodů nemá smysl dávat /boot jako subvolume na btrfs, ale je lepší ho dát do samostatného oddílu. U ostatních adresářů má smysl použít subvolume v případě, kdy tam potřebujete nastavit něco jinak, než u zbytku souborového systému - kompresi, chcete tam používat snapshoty apod. Ale subvolume můžete vytvořit i kdykoli dodatečně.
Z btrfs dokáže nabootovat kdejaký zavaděč a kdejaké jádro. (Bohužel kvůli omezením BIOSu (i EFI) stále ještě neexistuje spolehlivá podpora pro bootování z Btrfs RAIDu jiného než 1. Zavaděč něco takového klidně zvládá, ale když mu BIOS neukáže všechna potřebná zařízení, nezmůže zkrátka nic.)
Když se „hlavní“ souborový systém rozsype, bootovací oddíl je ten nejmenší problém a jeho zachování je v tom případě celkem na houby.
Dobrý důvod, proč má smysl mít oddělený /boot oddíl, je šifrování zbytku disku. (Pokud vím, btrfs zatím nepodporuje šifrování na úrovni filesystému.)
Tiskni
Sdílej: