Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
), ale učiť sa všetko systémom pokus omyl by mi zabralo toľko času, ktorý nemám.
Mimochodom, neexistujú nejaké konzolové nástroje, ktoré rozparsujú audit.log a jasne ma upozornia na problém a poradia ako ho riešiť? Jediné čo som našiel, tak to boli "grafické" aplikácie, ale na serveri samozrejme, že X-ka nemám.
Preto sa chcem opýtať, že či neviete o nejakom školení SELinuxu od absolútnych základov až po "experta" - ideálne v Košiciach, pri najhoršom by som aj vycestoval, alebo nejakom fakt komplexnom návode, lebo z tých ktoré som našiel som voľajako blbý (asi starnem a nedokážem si už veľa vecí domyslieť).
Vopred vám veľmi pekne ďakujem.
Řešení dotazu:
Nejlepsi skoleni delaji v centrale NSA a skoleni je zdarma pro ty co se staraji o IT na ministerstvech zahranici, vnitra, ambasadach apod. a nebude se diskriminovat ani privatni sektor, takove hightech prumyslove firmy a nedejboze zbrojni prusmysl - tady dostane zajemce po skoleni diplom a poplacani od samotneho sefa NSA.
V pripade, ze se jedna o bezny hnuj v podobe word-blabla-dokumentu a faktur...neni potreba zadne specialni skoleni, redhat dodava v zakladni instalaci plnej akcni balicek. Nekontaktujte centralu...uz jsou v obraze.
Dekujeme, Vas SElinux...pro bezpecnejsi svet.
Vzhledem k tomu jak je kod nyni slozity, tak zas moc lidi do toho nevidi.
Neni to tak dlouho co na jednom mailing listu proletla zprava, ze se jeden z vyvojaru selinux kdesi uklepl:) a az zpetne nejak zjistili, ze kdyby to proslo dal, tak dira jak do zadni casti. Si ty linky budu muset nekde zacit ukladat kua., ale kdyztak gugl bo duck.
Na druhou stranu berte me poznamky na adresu selinux s rezervou, vsichni totiz vime, ze NSA je lidumilovna organizace, ktera utraci miliardy dolaru na podporu vselijakych ruznych projektu jako je selinux apod. zkratka a protoze jim pouze zalezi na bezpecnosti vasi lokalni instalace linuxu. Ja osobne povazuji treba Snowdena za nejvetsiho mystifikatora vsech dob, hned po Koprfildovi.
I kdyby vedeli, ze to bude 1000x komplikovanejsi, predstava ze budou schopni vlozit primo do JADRA! linuxoveho systemu, takovej silenej kus kodu, kterymu bude skutecne rozumet! jen par zasvecenych, tak nebudou vahat ani tu 1000sicinu vteriny.
Hosi v nsa mysli dopredu a strategicky. Uz dnes je linux na vetsine superpocitacu, vice jak polovine(?) vsech serveru co na svete bezi, v lednickach, kavovarech, autech a za chvili snad i ve vibratorech. Pokud se valve bude darit s jejich novou platformou v obyvaku a u hracu, je tu potencial dalsiho obrovskeho pokryti, dale pak chrome platforma, android, firmware pro TV...a kdovico jeste. Dnes je to samozrejme implementovano jen specificky a vyberove + dobrovolne...
Tiskni
Sdílej: