Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.

Doposud jsme se zabývali pouze třemi částmi SELinuxového bezpečnostního kontextu: uživatelskou identitou, rolí a typem (doménou). Čtvrtá část kontextu je vyhrazena pro mechanizmus MLS/MCS, tedy úrovním citlivosti a kategoriím dat.

Po krátké exkurzi útrobami SELinuxu se podíváme na praktickou ukázku psaní vlastního modulu politiky. Tato znalost je nezbytná pro údržbu SELinuxového systému. Je to také počítačové vyjádření naší představy o tom, jak má vypadat zabezpečení našeho systému; tuto představu bychom měli mít zcela jasně před sebou pokaždé, když sedneme ke své klávesnici.

Při dostatečné znalosti principů, na kterých funguje SELinux, se můžeme bez obav pustit do studia instalované bezpečnostní politiky - konkrétně „reference policy“ – na kterou narazíme téměř u každé instalace SELinuxu. Jako obvykle si ukážeme, jak to funguje uvnitř, a výklad doplníme praktickými příklady.

Abychom mohli pokračovat v nastavování SELinuxu, potřebujeme dohnat trochu teorie. Dnes dokončíme popisy pravidel mechanismu TE z minula a povíme si potřebný základ pro mechanismus RBAC. Nakonec se podíváme na praktickou ukázku, jak tyto mechanismy spolu tvoří funkční a zabezpečený systém.

Máme-li nainstalovaný aspoň základní systém s běžícím SELinuxem (viz minulý díl), můžeme začít zkoumat principy, na kterých tento systém stojí. V dnešním díle si povíme hlavně o principu TE, který je pro SELinux stěžejní.

Jednoho dne mi došlo, že se v oblasti bezpečnosti počítačů bez praktické znalosti SELinuxu (nebo jiného MAC) neobejdu. Kolem SELinuxu se šíří oblak strachu a nejistoty, který bych chtěl tímto článkem trochu pročistit.
Tiskni
Sdílej: