Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
chtěl bych se zeptat jestli je možné na starý pc (intel 80386) nainstalovat LinuxAno, je. Kolik tam máš paměti? Pro pohodlné používání bude potřeba alespoň 16 MB.
případně, kterou distribuciVáhal bych mezi Debian Sarge (poslední verze Debianu s podporou 386 a je dost stará) nebo OpenWRT s kernelem 3.7 (poslední kernel s podporou 386). Doufám, že OpenWRT userspace lze přeložit pro 386. Výhodou OpenWRT je, že je minimalistické a novější než ten Debian Sarge, výhodou Debianu je víc balíčků. Asi bych zkusil to OpenWRT.
No jo, no… Přešel jsem rovnou z C64 na 486, takže mě tyhle stroje minuly.
bez OS ms-dos dalších 1900,-
A jak říkám to jsem měl nadstandart 2M ram a 120M HDD, normálně se to dodávalo většinou s 1M ram a 60-80M hdd.
později 9000,-
Pokud by jsi měl nějakou lepší 386 s většími takty 120Mhz a pod a víc ram 32M120Mhz na 80386 : D sorry , ale to nemuzes myslet vazne : O.
Pro pohodlné používání bude potřeba alespoň 16 MB.O jaké pohodlné používání se jedná?
a na to třeba CentOS 5Proč proboha systém z předminulého tisíciletí?
.
.
http://www.nti.tul.cz/~satrapa/docs/iserver/sarah.html
„486DX2-100mhz Intel“ bych řekl, že to je „486DX4-100mhz Intel“.
Jinak to je už výkonná mašina, takový mám NTB (jen s 8MiB) - první za vlastní peníze koupený - a někdy jej ještě pustím,
386@40 je větěí nostalgie, proto ji mám stále v provozu schopném stavu
.
edit autoexec.bat .... SET BLASTER=A220 I7 D1 H5 T6machri znaji
copy con
cd hry cd pre2 pre2jdu prohrabnout svoji sbirku : )
Chcelo by to dosku s PCI. Mam ich niekolko (chipsety robil VIA, SiS, OPTi a UMC) a oproti doske bez PCI to ma podstatne lepsi vykon - nielen grafika, ale aj integrovany PCI IDE radic. UMC su najlepsie.Proč zrovna UMC?
.
BTW kdybys měl ty datasheety pro ostatní PCI čipsety, tak můžu porovnat.
P.S. Vzhledem k tomu, že VLB je prakticky přímo sběrnice z procesoru, tak se PCI dá připojit k libovolnému čipsetu (možná by i šla aktivní redukce VESA→PCI
). Jinak Finali datasheet se o VLB vůbec nezmiňuje (ale taky je až z roku 1997, kdežto SIS je z 1995).
(jestli umí až 1MB cache, celý 4GB rozsah a EDO DRAM, tak je jednoznačnej vítěz).
P.S. Pokud byly ty datasheety aspoň jednou dostupný, tak by je někdo měl mít furt v archivu. Já jsem taky dlouho hledal ten SiS (dokonce jsem měl tuším patičku tady na ABC) až pak to někdo postnul na jedno fórum.
). Je možný, že EDO potřebuje nějakou elektroniku okolo na desce (buffery?).
Když jsem na jedný SIS desce zapojil samotný EDO, tak pískala, ale když jsem to EDO zkombinoval s FP, tak se normálně rozběhla jakoby nic.
P.S. Asi před měsícem byla na aukru deska s Winbond 486 čipsetem, ale už nevím zda s PCI.
Tiskni
Sdílej: