Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
chtěl bych se zeptat jestli je možné na starý pc (intel 80386) nainstalovat LinuxAno, je. Kolik tam máš paměti? Pro pohodlné používání bude potřeba alespoň 16 MB.
případně, kterou distribuciVáhal bych mezi Debian Sarge (poslední verze Debianu s podporou 386 a je dost stará) nebo OpenWRT s kernelem 3.7 (poslední kernel s podporou 386). Doufám, že OpenWRT userspace lze přeložit pro 386. Výhodou OpenWRT je, že je minimalistické a novější než ten Debian Sarge, výhodou Debianu je víc balíčků. Asi bych zkusil to OpenWRT.
No jo, no… Přešel jsem rovnou z C64 na 486, takže mě tyhle stroje minuly.
bez OS ms-dos dalších 1900,-
A jak říkám to jsem měl nadstandart 2M ram a 120M HDD, normálně se to dodávalo většinou s 1M ram a 60-80M hdd.
později 9000,-
Pokud by jsi měl nějakou lepší 386 s většími takty 120Mhz a pod a víc ram 32M120Mhz na 80386 : D sorry , ale to nemuzes myslet vazne : O.
Pro pohodlné používání bude potřeba alespoň 16 MB.O jaké pohodlné používání se jedná?
a na to třeba CentOS 5Proč proboha systém z předminulého tisíciletí?
.
.
http://www.nti.tul.cz/~satrapa/docs/iserver/sarah.html
„486DX2-100mhz Intel“ bych řekl, že to je „486DX4-100mhz Intel“.
Jinak to je už výkonná mašina, takový mám NTB (jen s 8MiB) - první za vlastní peníze koupený - a někdy jej ještě pustím,
386@40 je větěí nostalgie, proto ji mám stále v provozu schopném stavu
.
edit autoexec.bat .... SET BLASTER=A220 I7 D1 H5 T6machri znaji
copy con
cd hry cd pre2 pre2jdu prohrabnout svoji sbirku : )
Chcelo by to dosku s PCI. Mam ich niekolko (chipsety robil VIA, SiS, OPTi a UMC) a oproti doske bez PCI to ma podstatne lepsi vykon - nielen grafika, ale aj integrovany PCI IDE radic. UMC su najlepsie.Proč zrovna UMC?
.
BTW kdybys měl ty datasheety pro ostatní PCI čipsety, tak můžu porovnat.
P.S. Vzhledem k tomu, že VLB je prakticky přímo sběrnice z procesoru, tak se PCI dá připojit k libovolnému čipsetu (možná by i šla aktivní redukce VESA→PCI
). Jinak Finali datasheet se o VLB vůbec nezmiňuje (ale taky je až z roku 1997, kdežto SIS je z 1995).
(jestli umí až 1MB cache, celý 4GB rozsah a EDO DRAM, tak je jednoznačnej vítěz).
P.S. Pokud byly ty datasheety aspoň jednou dostupný, tak by je někdo měl mít furt v archivu. Já jsem taky dlouho hledal ten SiS (dokonce jsem měl tuším patičku tady na ABC) až pak to někdo postnul na jedno fórum.
). Je možný, že EDO potřebuje nějakou elektroniku okolo na desce (buffery?).
Když jsem na jedný SIS desce zapojil samotný EDO, tak pískala, ale když jsem to EDO zkombinoval s FP, tak se normálně rozběhla jakoby nic.
P.S. Asi před měsícem byla na aukru deska s Winbond 486 čipsetem, ale už nevím zda s PCI.
Tiskni
Sdílej: