Správa služeb hlavního města Prahy se potýká s následky kyberútoku. Hackerská skupina začala zveřejňovat na internetu některé z ukradených materiálů a vyzvala organizaci k vyjednávání. Ta zatím podrobnosti k případu sdělovat nechce. Případem se zabývá policie i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
OCCT je oficiálně k dispozici na Linuxu (YouTube). Jedná se o proprietární software pro zátěžové testování a monitorování hardwaru.
Společnost OpenAI představila AI modely o3 a o4-mini (𝕏).
Canonical vydal Ubuntu 25.04 Plucky Puffin. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do ledna 2026.
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 25.04. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 152 (pdf) a Hello World 26 (pdf).
Zajímá vás Open Build Service (OBS) a vývoj linuxového jádra pro IBM Mainframe? V rámci Informatických večerů na FIT ČVUT v Praze proběhne v pondělí 28. dubna přednáška Linux on Z Development s podtitulem „From packaging in the openSUSE Build Service until Linux Kernel Development at IBM“. Přednáška proběhne v anglickém jazyce. Vstup je zdarma a bez předchozí registrace.
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Dino. Mezi novinky patří vylepšený přenos souborů (XEP-0447: Stateless file sharing), přepracované dialogy a další. Vyzkoušet lze i na (linuxových) telefonech.
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu nového způsobu synchronizace informací o přečtení zpráv (XEP-0490: Message Displayed Synchronization jako nástupce XEP-0333: Displayed Markers), dále centrální stránku pro přehled všech aktivit (Activity feed) nebo vylepšení přepínání mezi více účty. Přehled dalších změn je k dispozici na oficiálních stránkách.
Tenda W306R
? Funguje na linuxu, tkze by bylo idealni mit cely system se vsim vsudy (php soubory administrace routeru apod.). U netgearu se da stahnout tar
adresar na oficialnich strankach.
Neporadim, ale zeptam se, jestli teda muzu zneuzit vlakno, protoze je tady diskuze o licencich GPL. Existuje nekde nejaky cesky popis toho, jak se chovat a co dodrzovat v pripade vyuziti neceho, co je postaveno na licenci GPL? Delam HW a nasel bych nejake vyuziti treba pro raspbery, atd. Ale pokud na tom postavim nejake reseni, ktere bude vyuzivat nejake binarky, tak staci, kdyz k danemu projektu na webu poskytnu odkaz ke stazeni treba raspbianu, ale od tech binarek jiz nemusim zverejnovat zdrojak?
A druha vec - znate nekdo arduino? to je cele licencovane GPL. Je to vlastne platforma pro vyvoj na jednocipech a vyuziva procesory ATMEL. Jak jeho IDE, tak knihovny, apod. jsou pod GPL. Pokud splacam program ve wiringu, nahraju ho do svaba a ten pak bude soucasti nejake komercni aplikace - musim zverejnit zdrojaky toho, co je nahrano v tom jednocipu? Nebo abych vyhovel GPL tak staci, kdyz uvedu odkaz na arduino, kde si kazdy muze stahnout IDE a naprogramovat si, co je mu libo? Nerozumim tomu, jak je to v pripade, kdy je licencovano pod GPL vyvojove prostredi. To je asi trochu zapeklitejsi.
P.
A druha vec - znate nekdo arduino? to je cele licencovane GPL.Asi nějaké jiné, to, které znám já, je licencované pod LGPL.
Nerozumim tomu, jak je to v pripade, kdy je licencovano pod GPL vyvojove prostredi.Konsenzus je, že program napsaný v GPL editoru nebo zkompilovaný GPL kompilátorem není nutně GPL.
Pozor, odvozením se myslí i linkování s GPL knihovnami (což mi osobně nepřijde zřejmé).Obecně mi ta situace přijde trochu schizofrenní, ale třeba to jen špatně chápu. Pokud ve svém programu zavolám
exec("/bin/sort")
, tak se GPL nenakazí, ale pokud zavolám třeba funkci sort()
z nějaké GPL knihovny, tak se nakazil.
Aha a u arduina se v podstate bez volani gpl knihoven clovek stezi obejde, protoze na tech knihovnach zacina a konci. Bez nich by to clovek defakto mohl primo delat v assembleru, nebo C.
Takze to znamena, ze musim v takovem pripade uverejnit kompletni zdrojovy kod? Jak rikam, nikdy jsem nic pod GPL nedelal, pouzival jsem pro komercni projekty assembler a microchip, takze jsem to zatim vubec nestudoval.
Aha a u arduina se v podstate bez volani gpl knihoven clovek stezi obejde, protoze na tech knihovnach zacina a konci. Bez nich by to clovek defakto mohl primo delat v assembleru, nebo C.Já teda píšu ve Wiringu a žádné GPL knihovny nevolám. Drivery pro hardware z Arduina jsou LGPL.
Jak rikam, nikdy jsem nic pod GPL nedelal, pouzival jsem pro komercni projekty assembler a microchip, takze jsem to zatim vubec nestudoval.OT: To, že je to komerční knihovna, neznamená, že ji můžeš šířit.
OK a jak to pak vypada v realu, kdyz teda pouziju knihovnu s LGPL a na druhe strane api bude muj komercni soft? Musim se v prezentacnich materialech, manualu, nebo webu zminit, ze projekt je postaven na LGPL zakladu a idealne prilozit odkaz, nebo primo zdrojaky na ty knihovny? Jde mi o praktickou stranku veci, nevadi mi to, klidne to zverejnim, ale jde o to, co konkretne, aby nebyl prusvih Na arduinu mam postavenych par prototypu, ktere se daji bud dokoncit a prodavat tak, jak jsou, ale pokud by tam byl nejaky licencni problem, musel bych to predelat budto do assembleru, nebo Ccka. Coz se mi moc nechce, i kdyz to neni nic sloziteho, protoze v tom duinu se mi dela lepe.
chrome://credits/
.
Pokud použiješ unikátní API nějaké GPL knihovny, tak se o odvozené dílo jednáA když ze svého programu spustím GNU find s jeho unikátními parametry?
Tiskni
Sdílej: