O víkendu (15:00 až 23:00) probíhá EmacsConf 2023, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy jsou k dispozici přímo z programu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek i s náhledy aplikací v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Tenda W306R
? Funguje na linuxu, tkze by bylo idealni mit cely system se vsim vsudy (php soubory administrace routeru apod.). U netgearu se da stahnout tar
adresar na oficialnich strankach.
Neporadim, ale zeptam se, jestli teda muzu zneuzit vlakno, protoze je tady diskuze o licencich GPL. Existuje nekde nejaky cesky popis toho, jak se chovat a co dodrzovat v pripade vyuziti neceho, co je postaveno na licenci GPL? Delam HW a nasel bych nejake vyuziti treba pro raspbery, atd. Ale pokud na tom postavim nejake reseni, ktere bude vyuzivat nejake binarky, tak staci, kdyz k danemu projektu na webu poskytnu odkaz ke stazeni treba raspbianu, ale od tech binarek jiz nemusim zverejnovat zdrojak?
A druha vec - znate nekdo arduino? to je cele licencovane GPL. Je to vlastne platforma pro vyvoj na jednocipech a vyuziva procesory ATMEL. Jak jeho IDE, tak knihovny, apod. jsou pod GPL. Pokud splacam program ve wiringu, nahraju ho do svaba a ten pak bude soucasti nejake komercni aplikace - musim zverejnit zdrojaky toho, co je nahrano v tom jednocipu? Nebo abych vyhovel GPL tak staci, kdyz uvedu odkaz na arduino, kde si kazdy muze stahnout IDE a naprogramovat si, co je mu libo? Nerozumim tomu, jak je to v pripade, kdy je licencovano pod GPL vyvojove prostredi. To je asi trochu zapeklitejsi.
P.
A druha vec - znate nekdo arduino? to je cele licencovane GPL.Asi nějaké jiné, to, které znám já, je licencované pod LGPL.
Nerozumim tomu, jak je to v pripade, kdy je licencovano pod GPL vyvojove prostredi.Konsenzus je, že program napsaný v GPL editoru nebo zkompilovaný GPL kompilátorem není nutně GPL.
Pozor, odvozením se myslí i linkování s GPL knihovnami (což mi osobně nepřijde zřejmé).Obecně mi ta situace přijde trochu schizofrenní, ale třeba to jen špatně chápu. Pokud ve svém programu zavolám
exec("/bin/sort")
, tak se GPL nenakazí, ale pokud zavolám třeba funkci sort()
z nějaké GPL knihovny, tak se nakazil.
Aha a u arduina se v podstate bez volani gpl knihoven clovek stezi obejde, protoze na tech knihovnach zacina a konci. Bez nich by to clovek defakto mohl primo delat v assembleru, nebo C.
Takze to znamena, ze musim v takovem pripade uverejnit kompletni zdrojovy kod? Jak rikam, nikdy jsem nic pod GPL nedelal, pouzival jsem pro komercni projekty assembler a microchip, takze jsem to zatim vubec nestudoval.
Aha a u arduina se v podstate bez volani gpl knihoven clovek stezi obejde, protoze na tech knihovnach zacina a konci. Bez nich by to clovek defakto mohl primo delat v assembleru, nebo C.Já teda píšu ve Wiringu a žádné GPL knihovny nevolám. Drivery pro hardware z Arduina jsou LGPL.
Jak rikam, nikdy jsem nic pod GPL nedelal, pouzival jsem pro komercni projekty assembler a microchip, takze jsem to zatim vubec nestudoval.OT: To, že je to komerční knihovna, neznamená, že ji můžeš šířit.
OK a jak to pak vypada v realu, kdyz teda pouziju knihovnu s LGPL a na druhe strane api bude muj komercni soft? Musim se v prezentacnich materialech, manualu, nebo webu zminit, ze projekt je postaven na LGPL zakladu a idealne prilozit odkaz, nebo primo zdrojaky na ty knihovny? Jde mi o praktickou stranku veci, nevadi mi to, klidne to zverejnim, ale jde o to, co konkretne, aby nebyl prusvih Na arduinu mam postavenych par prototypu, ktere se daji bud dokoncit a prodavat tak, jak jsou, ale pokud by tam byl nejaky licencni problem, musel bych to predelat budto do assembleru, nebo Ccka. Coz se mi moc nechce, i kdyz to neni nic sloziteho, protoze v tom duinu se mi dela lepe.
chrome://credits/
.
Pokud použiješ unikátní API nějaké GPL knihovny, tak se o odvozené dílo jednáA když ze svého programu spustím GNU find s jeho unikátními parametry?
Tiskni
Sdílej: