Společnost Fairphone stojící za stejnojmennými mobilními telefony představila (pdf) bezdrátová špuntová sluchátka Fairbuds 2. Opravitelná, s vyměnitelnými bateriemi a tříletou zárukou. Cena 119 eur.
O víkendu 17. a 18. října lze na brněnském výstavišti navštívit s jednou vstupenkou dvě akce: Maker Faire Brno, festival inovací, kreativity a kutilství, a GameDev Connect, akci určenou pro všechny současné a hlavně budoucí herní vývojáře.
Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tenda W306R? Funguje na linuxu, tkze by bylo idealni mit cely system se vsim vsudy (php soubory administrace routeru apod.). U netgearu se da stahnout tar adresar na oficialnich strankach.
(těch pro BFU).
Linux si můžeš normálně stáhnout kdekoliv, ovšem napsané programy a ovladače ovládající vlastně router nemusí být pod GPL.
Pokud jsou pod GPL tak je většinou najdeš na stránkách výrobce.
Pro tendu co je pod GPL najdeš zde: Tenda GPL Code Center
Neporadim, ale zeptam se, jestli teda muzu zneuzit vlakno, protoze je tady diskuze o licencich GPL. Existuje nekde nejaky cesky popis toho, jak se chovat a co dodrzovat v pripade vyuziti neceho, co je postaveno na licenci GPL? Delam HW a nasel bych nejake vyuziti treba pro raspbery, atd. Ale pokud na tom postavim nejake reseni, ktere bude vyuzivat nejake binarky, tak staci, kdyz k danemu projektu na webu poskytnu odkaz ke stazeni treba raspbianu, ale od tech binarek jiz nemusim zverejnovat zdrojak?
A druha vec - znate nekdo arduino? to je cele licencovane GPL. Je to vlastne platforma pro vyvoj na jednocipech a vyuziva procesory ATMEL. Jak jeho IDE, tak knihovny, apod. jsou pod GPL. Pokud splacam program ve wiringu, nahraju ho do svaba a ten pak bude soucasti nejake komercni aplikace - musim zverejnit zdrojaky toho, co je nahrano v tom jednocipu? Nebo abych vyhovel GPL tak staci, kdyz uvedu odkaz na arduino, kde si kazdy muze stahnout IDE a naprogramovat si, co je mu libo? Nerozumim tomu, jak je to v pripade, kdy je licencovano pod GPL vyvojove prostredi. To je asi trochu zapeklitejsi.
P.
A druha vec - znate nekdo arduino? to je cele licencovane GPL.Asi nějaké jiné, to, které znám já, je licencované pod LGPL.
Nerozumim tomu, jak je to v pripade, kdy je licencovano pod GPL vyvojove prostredi.Konsenzus je, že program napsaný v GPL editoru nebo zkompilovaný GPL kompilátorem není nutně GPL.
Pozor, odvozením se myslí i linkování s GPL knihovnami (což mi osobně nepřijde zřejmé).Obecně mi ta situace přijde trochu schizofrenní, ale třeba to jen špatně chápu. Pokud ve svém programu zavolám
exec("/bin/sort"), tak se GPL nenakazí, ale pokud zavolám třeba funkci sort() z nějaké GPL knihovny, tak se nakazil.
Aha a u arduina se v podstate bez volani gpl knihoven clovek stezi obejde, protoze na tech knihovnach zacina a konci. Bez nich by to clovek defakto mohl primo delat v assembleru, nebo C.
Takze to znamena, ze musim v takovem pripade uverejnit kompletni zdrojovy kod? Jak rikam, nikdy jsem nic pod GPL nedelal, pouzival jsem pro komercni projekty assembler a microchip, takze jsem to zatim vubec nestudoval.
Aha a u arduina se v podstate bez volani gpl knihoven clovek stezi obejde, protoze na tech knihovnach zacina a konci. Bez nich by to clovek defakto mohl primo delat v assembleru, nebo C.Já teda píšu ve Wiringu a žádné GPL knihovny nevolám. Drivery pro hardware z Arduina jsou LGPL.
Jak rikam, nikdy jsem nic pod GPL nedelal, pouzival jsem pro komercni projekty assembler a microchip, takze jsem to zatim vubec nestudoval.OT: To, že je to komerční knihovna, neznamená, že ji můžeš šířit.

rozhodujici je cena, protoze se toho vyrabi hodne a tlaci se na naklady. Pro vetsi projekty bude urcite zajimavejsi, az nekdo vyrobi ARM se vsim tim balastem okolo na jednom cipu a to si myslim, ze nebude trvat dlouho. Takove raspberry s integrovanou flash pameti v jednom pouzdre
OK a jak to pak vypada v realu, kdyz teda pouziju knihovnu s LGPL a na druhe strane api bude muj komercni soft? Musim se v prezentacnich materialech, manualu, nebo webu zminit, ze projekt je postaven na LGPL zakladu a idealne prilozit odkaz, nebo primo zdrojaky na ty knihovny? Jde mi o praktickou stranku veci, nevadi mi to, klidne to zverejnim, ale jde o to, co konkretne, aby nebyl prusvih
Na arduinu mam postavenych par prototypu, ktere se daji bud dokoncit a prodavat tak, jak jsou, ale pokud by tam byl nejaky licencni problem, musel bych to predelat budto do assembleru, nebo Ccka. Coz se mi moc nechce, i kdyz to neni nic sloziteho, protoze v tom duinu se mi dela lepe.
chrome://credits/.
Pokud použiješ unikátní API nějaké GPL knihovny, tak se o odvozené dílo jednáA když ze svého programu spustím GNU find s jeho unikátními parametry?
Tiskni
Sdílej: