Copilot automaticky vkládal do pull requestů 'propagační tipy', reklamní text se na GitHubu objevil ve více než jedenácti tisících pull requestech. Po vlně kritiky byla tato funkce zablokována a produktový manažer Tim Rogers připustil, že umožnit Copilotovi upravovat cizí pull requesty bez vědomí autorů byla chyba.
Je 31. března a tedy Světový den zálohování (World Backup Day). Co by se stalo, kdyby Vám právě teď odešel počítač, tablet nebo telefon, který používáte?
Digitální a informační agentura (DIA) přistupuje ke změně formátu důvěryhodného seznamu České republiky z verze TLv5 na verzi TLv6, která nastane 29. dubna 2026 v 00:00 (CET). Ke změně formátu důvěryhodných seznamů členských států (tzv. Trusted Lists) dochází na základě změn příslušné unijní legislativy. Důvěryhodné seznamy se používají v rámci informačních systémů a aplikací zejména pro účely ověřování platnosti elektronických
… více »Rspamd (Wikipedie), tj. open source systému pro filtrování nevyžádané pošty, byl vydán v nové major verzi 4.0.0. Přehled novinek v Changelogu.
SolveSpace (Wikipedie), tj. multiplatformní open source parametrický 2D/3D CAD, byl vydán v nové verzi 3.2. Přehled novinek v Changelogu na GitHubu. Vyzkoušet lze novou oficiální webovou verzi.
Organizátoři Dne IPv6, tradiční akce věnované tématům spojeným s tímto protokolem, vyhlásili Call for Abstracts. Na webu konference mohou zájemci přihlašovat příspěvky o délce 20 nebo 40 minut či 10minutové lighting talky a to až do 30. dubna. Tvůrci programu uvítají návrhy přednášek z akademického i komerčního sektoru, které mohou být technického i netechnického zaměření. Den IPv6 se letos uskuteční 4. června a místem konání bude i
… více »Euro-Office (Wikipedie) je evropský fork open source kancelářského balíku OnlyOffice. Za forkem stojí koalice firem IONOS, Nextcloud, Eurostack, XWiki, OpenProject, Soverin, Abilian a BTactic. Cílem je zajistit digitální suverenitu Evropy a snížit závislost na neevropských platformách. Projekt vznikl mimo jiné v reakci na nedávné uzavření cloudové služby OnlyOffice. OnlyOffice obviňuje Euro-Office z porušení licenčních podmínek. Na možné problémy upozorňuje i Collabora Online. Jednostranná změna licence není v pořádku.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Tenda W306R? Funguje na linuxu, tkze by bylo idealni mit cely system se vsim vsudy (php soubory administrace routeru apod.). U netgearu se da stahnout tar adresar na oficialnich strankach.
(těch pro BFU).
Linux si můžeš normálně stáhnout kdekoliv, ovšem napsané programy a ovladače ovládající vlastně router nemusí být pod GPL.
Pokud jsou pod GPL tak je většinou najdeš na stránkách výrobce.
Pro tendu co je pod GPL najdeš zde: Tenda GPL Code Center
Neporadim, ale zeptam se, jestli teda muzu zneuzit vlakno, protoze je tady diskuze o licencich GPL. Existuje nekde nejaky cesky popis toho, jak se chovat a co dodrzovat v pripade vyuziti neceho, co je postaveno na licenci GPL? Delam HW a nasel bych nejake vyuziti treba pro raspbery, atd. Ale pokud na tom postavim nejake reseni, ktere bude vyuzivat nejake binarky, tak staci, kdyz k danemu projektu na webu poskytnu odkaz ke stazeni treba raspbianu, ale od tech binarek jiz nemusim zverejnovat zdrojak?
A druha vec - znate nekdo arduino? to je cele licencovane GPL. Je to vlastne platforma pro vyvoj na jednocipech a vyuziva procesory ATMEL. Jak jeho IDE, tak knihovny, apod. jsou pod GPL. Pokud splacam program ve wiringu, nahraju ho do svaba a ten pak bude soucasti nejake komercni aplikace - musim zverejnit zdrojaky toho, co je nahrano v tom jednocipu? Nebo abych vyhovel GPL tak staci, kdyz uvedu odkaz na arduino, kde si kazdy muze stahnout IDE a naprogramovat si, co je mu libo? Nerozumim tomu, jak je to v pripade, kdy je licencovano pod GPL vyvojove prostredi. To je asi trochu zapeklitejsi.
P.
A druha vec - znate nekdo arduino? to je cele licencovane GPL.Asi nějaké jiné, to, které znám já, je licencované pod LGPL.
Nerozumim tomu, jak je to v pripade, kdy je licencovano pod GPL vyvojove prostredi.Konsenzus je, že program napsaný v GPL editoru nebo zkompilovaný GPL kompilátorem není nutně GPL.
Pozor, odvozením se myslí i linkování s GPL knihovnami (což mi osobně nepřijde zřejmé).Obecně mi ta situace přijde trochu schizofrenní, ale třeba to jen špatně chápu. Pokud ve svém programu zavolám
exec("/bin/sort"), tak se GPL nenakazí, ale pokud zavolám třeba funkci sort() z nějaké GPL knihovny, tak se nakazil.
Aha a u arduina se v podstate bez volani gpl knihoven clovek stezi obejde, protoze na tech knihovnach zacina a konci. Bez nich by to clovek defakto mohl primo delat v assembleru, nebo C.
Takze to znamena, ze musim v takovem pripade uverejnit kompletni zdrojovy kod? Jak rikam, nikdy jsem nic pod GPL nedelal, pouzival jsem pro komercni projekty assembler a microchip, takze jsem to zatim vubec nestudoval.
Aha a u arduina se v podstate bez volani gpl knihoven clovek stezi obejde, protoze na tech knihovnach zacina a konci. Bez nich by to clovek defakto mohl primo delat v assembleru, nebo C.Já teda píšu ve Wiringu a žádné GPL knihovny nevolám. Drivery pro hardware z Arduina jsou LGPL.
Jak rikam, nikdy jsem nic pod GPL nedelal, pouzival jsem pro komercni projekty assembler a microchip, takze jsem to zatim vubec nestudoval.OT: To, že je to komerční knihovna, neznamená, že ji můžeš šířit.

rozhodujici je cena, protoze se toho vyrabi hodne a tlaci se na naklady. Pro vetsi projekty bude urcite zajimavejsi, az nekdo vyrobi ARM se vsim tim balastem okolo na jednom cipu a to si myslim, ze nebude trvat dlouho. Takove raspberry s integrovanou flash pameti v jednom pouzdre
OK a jak to pak vypada v realu, kdyz teda pouziju knihovnu s LGPL a na druhe strane api bude muj komercni soft? Musim se v prezentacnich materialech, manualu, nebo webu zminit, ze projekt je postaven na LGPL zakladu a idealne prilozit odkaz, nebo primo zdrojaky na ty knihovny? Jde mi o praktickou stranku veci, nevadi mi to, klidne to zverejnim, ale jde o to, co konkretne, aby nebyl prusvih
Na arduinu mam postavenych par prototypu, ktere se daji bud dokoncit a prodavat tak, jak jsou, ale pokud by tam byl nejaky licencni problem, musel bych to predelat budto do assembleru, nebo Ccka. Coz se mi moc nechce, i kdyz to neni nic sloziteho, protoze v tom duinu se mi dela lepe.
chrome://credits/.
Pokud použiješ unikátní API nějaké GPL knihovny, tak se o odvozené dílo jednáA když ze svého programu spustím GNU find s jeho unikátními parametry?
Tiskni
Sdílej: