V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Tenda W306R? Funguje na linuxu, tkze by bylo idealni mit cely system se vsim vsudy (php soubory administrace routeru apod.). U netgearu se da stahnout tar adresar na oficialnich strankach.
(těch pro BFU).
Linux si můžeš normálně stáhnout kdekoliv, ovšem napsané programy a ovladače ovládající vlastně router nemusí být pod GPL.
Pokud jsou pod GPL tak je většinou najdeš na stránkách výrobce.
Pro tendu co je pod GPL najdeš zde: Tenda GPL Code Center
Neporadim, ale zeptam se, jestli teda muzu zneuzit vlakno, protoze je tady diskuze o licencich GPL. Existuje nekde nejaky cesky popis toho, jak se chovat a co dodrzovat v pripade vyuziti neceho, co je postaveno na licenci GPL? Delam HW a nasel bych nejake vyuziti treba pro raspbery, atd. Ale pokud na tom postavim nejake reseni, ktere bude vyuzivat nejake binarky, tak staci, kdyz k danemu projektu na webu poskytnu odkaz ke stazeni treba raspbianu, ale od tech binarek jiz nemusim zverejnovat zdrojak?
A druha vec - znate nekdo arduino? to je cele licencovane GPL. Je to vlastne platforma pro vyvoj na jednocipech a vyuziva procesory ATMEL. Jak jeho IDE, tak knihovny, apod. jsou pod GPL. Pokud splacam program ve wiringu, nahraju ho do svaba a ten pak bude soucasti nejake komercni aplikace - musim zverejnit zdrojaky toho, co je nahrano v tom jednocipu? Nebo abych vyhovel GPL tak staci, kdyz uvedu odkaz na arduino, kde si kazdy muze stahnout IDE a naprogramovat si, co je mu libo? Nerozumim tomu, jak je to v pripade, kdy je licencovano pod GPL vyvojove prostredi. To je asi trochu zapeklitejsi.
P.
A druha vec - znate nekdo arduino? to je cele licencovane GPL.Asi nějaké jiné, to, které znám já, je licencované pod LGPL.
Nerozumim tomu, jak je to v pripade, kdy je licencovano pod GPL vyvojove prostredi.Konsenzus je, že program napsaný v GPL editoru nebo zkompilovaný GPL kompilátorem není nutně GPL.
Pozor, odvozením se myslí i linkování s GPL knihovnami (což mi osobně nepřijde zřejmé).Obecně mi ta situace přijde trochu schizofrenní, ale třeba to jen špatně chápu. Pokud ve svém programu zavolám
exec("/bin/sort"), tak se GPL nenakazí, ale pokud zavolám třeba funkci sort() z nějaké GPL knihovny, tak se nakazil.
Aha a u arduina se v podstate bez volani gpl knihoven clovek stezi obejde, protoze na tech knihovnach zacina a konci. Bez nich by to clovek defakto mohl primo delat v assembleru, nebo C.
Takze to znamena, ze musim v takovem pripade uverejnit kompletni zdrojovy kod? Jak rikam, nikdy jsem nic pod GPL nedelal, pouzival jsem pro komercni projekty assembler a microchip, takze jsem to zatim vubec nestudoval.
Aha a u arduina se v podstate bez volani gpl knihoven clovek stezi obejde, protoze na tech knihovnach zacina a konci. Bez nich by to clovek defakto mohl primo delat v assembleru, nebo C.Já teda píšu ve Wiringu a žádné GPL knihovny nevolám. Drivery pro hardware z Arduina jsou LGPL.
Jak rikam, nikdy jsem nic pod GPL nedelal, pouzival jsem pro komercni projekty assembler a microchip, takze jsem to zatim vubec nestudoval.OT: To, že je to komerční knihovna, neznamená, že ji můžeš šířit.

rozhodujici je cena, protoze se toho vyrabi hodne a tlaci se na naklady. Pro vetsi projekty bude urcite zajimavejsi, az nekdo vyrobi ARM se vsim tim balastem okolo na jednom cipu a to si myslim, ze nebude trvat dlouho. Takove raspberry s integrovanou flash pameti v jednom pouzdre
OK a jak to pak vypada v realu, kdyz teda pouziju knihovnu s LGPL a na druhe strane api bude muj komercni soft? Musim se v prezentacnich materialech, manualu, nebo webu zminit, ze projekt je postaven na LGPL zakladu a idealne prilozit odkaz, nebo primo zdrojaky na ty knihovny? Jde mi o praktickou stranku veci, nevadi mi to, klidne to zverejnim, ale jde o to, co konkretne, aby nebyl prusvih
Na arduinu mam postavenych par prototypu, ktere se daji bud dokoncit a prodavat tak, jak jsou, ale pokud by tam byl nejaky licencni problem, musel bych to predelat budto do assembleru, nebo Ccka. Coz se mi moc nechce, i kdyz to neni nic sloziteho, protoze v tom duinu se mi dela lepe.
chrome://credits/.
Pokud použiješ unikátní API nějaké GPL knihovny, tak se o odvozené dílo jednáA když ze svého programu spustím GNU find s jeho unikátními parametry?
Tiskni
Sdílej: