Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Taková otázka už tu byla: Tady jsou nějaké odkazy a náměty, co zkontrolovat, co nainstalovat a kam se podívat.
To s vlakem mi připadá poněkud absurdní.
Neumím si představit, jak by se dalo ve vlaku něco naprogramovat — s ohledem na hluk, nepříliš pohodlné sezení, nedostupnost online materiálů (vzhledem k neexistenci použitelného mobilního připojení v ČR) atd. Když přijedu domů a připojím si monitor třicítku, pak se dá uvažovat o nějakém programování. Ve vlaku se možná dá dát Hello, World a tím to hasne..
Má-li člověk štěstí na vlak a trasu, může zvolit vagón, ve kterém jsou k dispozici zásuvky. To jsem dělával, když jsem chtěl ve vlaku hrát střílečky, přehrávat FullHD a tak podobně.
Problém se spotřebou energie se každopádně většinou dá uspokojivě vyřešit výše odkazovanými postupy.
Problem se tim VYRAZNE zlepsil. Nicmene stejne si myslim, ze Win jsou na tom se spotrebou trochu lepe - asi to bude optimalizaci vseho pro win, to pro mne ale neni duvod je pouzivat. Taky to muze delat uz starnouci baterka. A proto, radeji investuju penize do druhe baterky, nez licence win
)))
Jinak s tim vlakem zcela souhlas.
Pokud mají Windows nějaké znalosti o uzavřeném hardwaru, které jsou open-source komunitě odepřené, je docela dobře možné, že můžou být úspornější. Windows jsem ale viděl naposledy v roce 2004, takže neumím přesně posoudit, jak je to dnes.
1)Vybrat si distribuci, ktera ma podporu alespon na 2 roky.
Naprostý nesmysl. Někteří lidé si asi myslí, že donekonečna omílaný nesmysl se stane pravdou, ale není tomu tak.
Aha. No jasně.
Já si myslím, že hudba ani jiné rušivé elementy k programování příliš nepatří. Ale ať si samozřejmě každý sám určí, co mu vyhovuje a jak potřebuje pracovat.
Jmenované distribuce mě příliš nepřesvědčují o tom, že by šlo obecně o problém Linuxu. Navíc se tu začínají množit výkřiky typu „no jo, Linux prostě spotřebuje víc“, bez bližšího upřesnění, co říká PowerTop, jestli je tam TLP nebo srovnatelný balíček pro automatizaci úsporných opatření, jak je nastavené uspávání všech možných zařízení (disk, mechanika, WiFi, Bluetooth, zvuková karta, webkamera, USB sběrnice obecně, SATA řadič) a tak podobně. Velmi často se setkávám s případem, kdy se uživatel Linuxu úsporou energie ani pět minut systematicky nezabýval a pouze zkonstatoval, že je na tom Linux hůř. Tím pak vzniká FUD všeho druhu.
U tohoto (i7,SSD,NVidia) jsem se „zaoberal“ dlouho, a je to i docela slušně už nastavené, bo je to DELL, ale na dobu výdrže na baterii, při „běžné práci“ jako v Linux-u (Debian) se prostě ve Win7 nedostanu a v Debianu jsem jen nainstaloval patřičné balíčky a udělal pár úprav v fstab.
Rozdíl při „jen“ psaní co 20 min nějaká kompilace či trocha webu je hodně veliký, při třeba filmech nebo nějakém výpočtu je to v zásadě nastejno.
Tak ať zůstane u Windows. Co jiného se dá na tohle říct?
Tiskni
Sdílej: