Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
Taková otázka už tu byla: Tady jsou nějaké odkazy a náměty, co zkontrolovat, co nainstalovat a kam se podívat.
To s vlakem mi připadá poněkud absurdní. Neumím si představit, jak by se dalo ve vlaku něco naprogramovat — s ohledem na hluk, nepříliš pohodlné sezení, nedostupnost online materiálů (vzhledem k neexistenci použitelného mobilního připojení v ČR) atd. Když přijedu domů a připojím si monitor třicítku, pak se dá uvažovat o nějakém programování. Ve vlaku se možná dá dát Hello, World a tím to hasne..
Má-li člověk štěstí na vlak a trasu, může zvolit vagón, ve kterém jsou k dispozici zásuvky. To jsem dělával, když jsem chtěl ve vlaku hrát střílečky, přehrávat FullHD a tak podobně.
Problém se spotřebou energie se každopádně většinou dá uspokojivě vyřešit výše odkazovanými postupy.
Pokud mají Windows nějaké znalosti o uzavřeném hardwaru, které jsou open-source komunitě odepřené, je docela dobře možné, že můžou být úspornější. Windows jsem ale viděl naposledy v roce 2004, takže neumím přesně posoudit, jak je to dnes.
1)Vybrat si distribuci, ktera ma podporu alespon na 2 roky.
Naprostý nesmysl. Někteří lidé si asi myslí, že donekonečna omílaný nesmysl se stane pravdou, ale není tomu tak.
Aha. No jasně.
Já si myslím, že hudba ani jiné rušivé elementy k programování příliš nepatří. Ale ať si samozřejmě každý sám určí, co mu vyhovuje a jak potřebuje pracovat.
Jmenované distribuce mě příliš nepřesvědčují o tom, že by šlo obecně o problém Linuxu. Navíc se tu začínají množit výkřiky typu „no jo, Linux prostě spotřebuje víc“, bez bližšího upřesnění, co říká PowerTop, jestli je tam TLP nebo srovnatelný balíček pro automatizaci úsporných opatření, jak je nastavené uspávání všech možných zařízení (disk, mechanika, WiFi, Bluetooth, zvuková karta, webkamera, USB sběrnice obecně, SATA řadič) a tak podobně. Velmi často se setkávám s případem, kdy se uživatel Linuxu úsporou energie ani pět minut systematicky nezabýval a pouze zkonstatoval, že je na tom Linux hůř. Tím pak vzniká FUD všeho druhu.
U tohoto (i7,SSD,NVidia) jsem se „zaoberal“ dlouho, a je to i docela slušně už nastavené, bo je to DELL, ale na dobu výdrže na baterii, při „běžné práci“ jako v Linux-u (Debian) se prostě ve Win7 nedostanu a v Debianu jsem jen nainstaloval patřičné balíčky a udělal pár úprav v fstab
.
Rozdíl při „jen“ psaní co 20 min nějaká kompilace či trocha webu je hodně veliký, při třeba filmech nebo nějakém výpočtu je to v zásadě nastejno.
Tak ať zůstane u Windows. Co jiného se dá na tohle říct?
Tiskni
Sdílej: