Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Taková otázka už tu byla: Tady jsou nějaké odkazy a náměty, co zkontrolovat, co nainstalovat a kam se podívat.
To s vlakem mi připadá poněkud absurdní. Neumím si představit, jak by se dalo ve vlaku něco naprogramovat — s ohledem na hluk, nepříliš pohodlné sezení, nedostupnost online materiálů (vzhledem k neexistenci použitelného mobilního připojení v ČR) atd. Když přijedu domů a připojím si monitor třicítku, pak se dá uvažovat o nějakém programování. Ve vlaku se možná dá dát Hello, World a tím to hasne..
Má-li člověk štěstí na vlak a trasu, může zvolit vagón, ve kterém jsou k dispozici zásuvky. To jsem dělával, když jsem chtěl ve vlaku hrát střílečky, přehrávat FullHD a tak podobně.
Problém se spotřebou energie se každopádně většinou dá uspokojivě vyřešit výše odkazovanými postupy.
Pokud mají Windows nějaké znalosti o uzavřeném hardwaru, které jsou open-source komunitě odepřené, je docela dobře možné, že můžou být úspornější. Windows jsem ale viděl naposledy v roce 2004, takže neumím přesně posoudit, jak je to dnes.
1)Vybrat si distribuci, ktera ma podporu alespon na 2 roky.
Naprostý nesmysl. Někteří lidé si asi myslí, že donekonečna omílaný nesmysl se stane pravdou, ale není tomu tak.
Aha. No jasně.
Já si myslím, že hudba ani jiné rušivé elementy k programování příliš nepatří. Ale ať si samozřejmě každý sám určí, co mu vyhovuje a jak potřebuje pracovat.
Jmenované distribuce mě příliš nepřesvědčují o tom, že by šlo obecně o problém Linuxu. Navíc se tu začínají množit výkřiky typu „no jo, Linux prostě spotřebuje víc“, bez bližšího upřesnění, co říká PowerTop, jestli je tam TLP nebo srovnatelný balíček pro automatizaci úsporných opatření, jak je nastavené uspávání všech možných zařízení (disk, mechanika, WiFi, Bluetooth, zvuková karta, webkamera, USB sběrnice obecně, SATA řadič) a tak podobně. Velmi často se setkávám s případem, kdy se uživatel Linuxu úsporou energie ani pět minut systematicky nezabýval a pouze zkonstatoval, že je na tom Linux hůř. Tím pak vzniká FUD všeho druhu.
U tohoto (i7,SSD,NVidia) jsem se „zaoberal“ dlouho, a je to i docela slušně už nastavené, bo je to DELL, ale na dobu výdrže na baterii, při „běžné práci“ jako v Linux-u (Debian) se prostě ve Win7 nedostanu a v Debianu jsem jen nainstaloval patřičné balíčky a udělal pár úprav v fstab
.
Rozdíl při „jen“ psaní co 20 min nějaká kompilace či trocha webu je hodně veliký, při třeba filmech nebo nějakém výpočtu je to v zásadě nastejno.
Tak ať zůstane u Windows. Co jiného se dá na tohle říct?
Tiskni
Sdílej: