Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Taková otázka už tu byla: Tady jsou nějaké odkazy a náměty, co zkontrolovat, co nainstalovat a kam se podívat.
To s vlakem mi připadá poněkud absurdní.
Neumím si představit, jak by se dalo ve vlaku něco naprogramovat — s ohledem na hluk, nepříliš pohodlné sezení, nedostupnost online materiálů (vzhledem k neexistenci použitelného mobilního připojení v ČR) atd. Když přijedu domů a připojím si monitor třicítku, pak se dá uvažovat o nějakém programování. Ve vlaku se možná dá dát Hello, World a tím to hasne..
Má-li člověk štěstí na vlak a trasu, může zvolit vagón, ve kterém jsou k dispozici zásuvky. To jsem dělával, když jsem chtěl ve vlaku hrát střílečky, přehrávat FullHD a tak podobně.
Problém se spotřebou energie se každopádně většinou dá uspokojivě vyřešit výše odkazovanými postupy.
Problem se tim VYRAZNE zlepsil. Nicmene stejne si myslim, ze Win jsou na tom se spotrebou trochu lepe - asi to bude optimalizaci vseho pro win, to pro mne ale neni duvod je pouzivat. Taky to muze delat uz starnouci baterka. A proto, radeji investuju penize do druhe baterky, nez licence win
)))
Jinak s tim vlakem zcela souhlas.
Pokud mají Windows nějaké znalosti o uzavřeném hardwaru, které jsou open-source komunitě odepřené, je docela dobře možné, že můžou být úspornější. Windows jsem ale viděl naposledy v roce 2004, takže neumím přesně posoudit, jak je to dnes.
1)Vybrat si distribuci, ktera ma podporu alespon na 2 roky.
Naprostý nesmysl. Někteří lidé si asi myslí, že donekonečna omílaný nesmysl se stane pravdou, ale není tomu tak.
Aha. No jasně.
Já si myslím, že hudba ani jiné rušivé elementy k programování příliš nepatří. Ale ať si samozřejmě každý sám určí, co mu vyhovuje a jak potřebuje pracovat.
Jmenované distribuce mě příliš nepřesvědčují o tom, že by šlo obecně o problém Linuxu. Navíc se tu začínají množit výkřiky typu „no jo, Linux prostě spotřebuje víc“, bez bližšího upřesnění, co říká PowerTop, jestli je tam TLP nebo srovnatelný balíček pro automatizaci úsporných opatření, jak je nastavené uspávání všech možných zařízení (disk, mechanika, WiFi, Bluetooth, zvuková karta, webkamera, USB sběrnice obecně, SATA řadič) a tak podobně. Velmi často se setkávám s případem, kdy se uživatel Linuxu úsporou energie ani pět minut systematicky nezabýval a pouze zkonstatoval, že je na tom Linux hůř. Tím pak vzniká FUD všeho druhu.
U tohoto (i7,SSD,NVidia) jsem se „zaoberal“ dlouho, a je to i docela slušně už nastavené, bo je to DELL, ale na dobu výdrže na baterii, při „běžné práci“ jako v Linux-u (Debian) se prostě ve Win7 nedostanu a v Debianu jsem jen nainstaloval patřičné balíčky a udělal pár úprav v fstab.
Rozdíl při „jen“ psaní co 20 min nějaká kompilace či trocha webu je hodně veliký, při třeba filmech nebo nějakém výpočtu je to v zásadě nastejno.
Tak ať zůstane u Windows. Co jiného se dá na tohle říct?
Tiskni
Sdílej: